V blanenském lomu, kde se léta utlumuje těžba písku, je rušno. Především ti, kteří v místní části Dolní Lhota žijí, sledují práce s nelibostí. Počítali, že se do pár měsíců zbaví kamionů, jež projíždějí kolem jejich domů a tamní školy. Jenže v lomu se bude pracovat další dvě desetiletí.
Petr Olšanský, ředitel pískovny, kterou provozuje firma Kalcit, bez dalšího komentáře sdělil, že se staví třídicí linka. Bude sloužit k recyklaci materiálů, jimiž se vytěžený prostor zasype.
Místní si stěžují především na sociálních sítích. „Těšil jsem se na příští rok, měla být ukončena několikrát odložená a prodloužená likvidace a rekultivace lomu. Písky jsou v podstatě vytěženy, většina lomu zavezena a na veliké části jsou už vzrostlé stromy. Kamionovou dopravu měl nahradit běžný provoz. Ale báňský úřad povolil vybudování nové technologie pro snížení prašnosti v lomu. Spolu s tím prodloužil likvidaci a rekultivaci lomu. To mě šokovalo,“ píše jeden z obyvatel Dolní Lhoty.
Český báňský úřad (ČBÚ) vydal rozhodnutí o prodloužení činnosti v Dolní Lhotě letos v dubnu v reakci na žádost Kalcitu. V něm stanovuje, že pískovna se bude likvidovat od letoška až do roku 2040. Podmínkou je dodržení opatření proti prašnosti, například zaplachtování převáženého nákladu nebo kropení. Žádnou novou hornickou činnost v místě nepovoloval.
„Nerozhodovalo se o těžbě, ale o tom, že a jak se do vytěžených ložisek, odkud se těžil písek, uloží další materiály. Právě kvůli tomu se tam staví linka, na níž se různé materiály podrtí a přetřídí. A pak uloží,“ sděluje mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek s tím, že linka pojede několik měsíců ve zkušebním provozu. Při něm se bude kontrolovat, zda Kalcit zabránil znečišťování, přílišnému hluku a dalším nežádoucím jevům.
Místní si však nestěžují jen na hluk a prašnost, ale i na zvýšený průjezd náklaďáků městskou zástavbou. „Dochází nejen k zavážení lomu, ale také k přepravě kamionů naložených pískem. Tato doprava významně zatěžuje ulici od železničního přejezdu k lomu. Je to úsek s obrovským provozem dětí,“ upozorňuje Oldřich Juříček z Blanska.
Machek uznává, že dopravní zátěž bude v nadcházejících letech lidem na obtíž. „V budoucnu by zpátky do pískovny měly jít větší objemy materiálu, než v posledních letech pískovna vyvážela ven. Vznikly tam větší volné prostory, ale o dopravě my jako úřad nerozhodujeme, naše pravomoc končí na hranici dobývacího prostoru,“ konstatoval mluvčí.
Náhradní trasa pro kamiony? Bez šance
I Blansko, které s lidmi jejich stížnosti a výtky řeší, namítá, že v jeho kompetenci není zasahovat do chodu pískovny. Jde totiž o soukromé podnikání a třídicí linka není stavba, kterou by povoloval stavební úřad. A pozemky, na nichž pískovna stojí, městu v podstatné části nepatří.
„Vyvolali jsme jednání s báňským úřadem, město si plány znovu ověřovalo. I proto, abychom dokázali vyvrátit fámy, které městem kolují. Rozhodně nebudou obcí projíždět stovky kamionů. Byli jsme ujištěni, že denně to budou maximálně čtyři desítky, víc nepovoluje kapacita třídičky,“ oznamuje mluvčí Blanska Pavla Komárková.
Léta se ve městě diskutuje o změně trasy. Často zmiňovanou variantou je vybudování přejezdu přes železnici, díky němuž by nákladní auta zcela objížděla zastavěnou část. Jenže tam Blansko naráží na taktiku Správy železnic.
„Musel by se vybudovat železniční přejezd s úrovňovým křížením. V době, kdy Správa železnic tlačí na to, aby takové přejezdy zmizely a konkrétně v Blansku mění nebezpečný úrovňový přejezd za velké peníze na mimoúrovňový, je to neprůchodná varianta,“ vysvětluje Komárková.
Lidé se na město obrací i s návrhy na omezení průjezdu silnic právě pro těžká auta.
„Nemáme zákonný důvod silnici kamionům uzavřít. Ani ze strany školy není průjezd kamionů ulicí rizikový, parkoviště pro rodiče je z jiné strany a ze dvora. To bychom tam nemohli pouštět ani silniční údržbu nebo popeláře. Navíc bychom položili podmínku pro podnikání soukromé firmě. To je, jako bychom zakázali průjezd k pekařství jen proto, že při vykládce pečiva bouchají bedny o chodník,“ srovnává Komárková.
Vytěžit se musí vše
Technologická linka je trnem oku i lidem v jedenáct kilometrů vzdálené Lhotě Rapotině. V tamním lomu se jedná o přesunutí třídičky blíž k obci.
„Proti těžbě bojujeme roky, ale nepomohlo nám ani referendum. Poté, co lesy kolem lomu zničil kůrovec, se hluk a prašnost přenášejí do centra obce snadněji. A pokud by se linka posunula blíž k zástavbě, bude i v nižší výšce a hluk pocítíme o to víc. O krajských silnicích zdevastovaných dopravou ani nemluvím,“ shrnul starosta Michal Sedlák (ODS).
Místní dosáhli zrušení provozu přes noc a jeho omezení o víkendech nebo změny osvětlení. Jenže ani ve Lhotě Rapotině, kde žije asi 400 obyvatel, se samosprávě nedaří těžbu zvrátit. Mimo jiné i proto, že pozemky lomu a jeho okolí nevlastní. A kdy bude s těžbou konec, nedokáže říct ani báňský úřad.
„Nevydáváme časově omezená povolení o hornické činnosti. Vždy se musí hospodárně vytěžit ta část ložiska, která je zakreslená v plánu. Je tedy možné dobývání prostoru protáhnout na delší dobu, pokud společnost v předchozích letech neměla předpokládaný odbyt,“ podotýká mluvčí ČBÚ Machek.
Emoce vyvolává těžba i jinde v kraji. Osm let už trvá třeba válka o těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Odpůrci se obávají, že tam těžba poškodí zdroje pitné vody.
