Názorový veletoč během necelého roku vysvětluje Markéta Vaňková (ODS) tím, že Brno potřebuje peníze kvůli výpadkům v rozpočtu v souvislosti s pandemií koronaviru i snížením daní.
„Je jistě pochopitelné, že musíme upřednostnit zajištění elementárních veřejných služeb, jako je například provoz městské hromadné dopravy či svoz odpadu,“ vysvětlila primátorka.
S příjmem 1,2 miliardy za prodané akcie se už počítá v návrhu rozpočtu na příští rok. Od znaleckého posudku, který vzniká, si však slibuje koalice ještě vyšší sumu.
Nebylo by to poprvé, co se Brno snaží prodat akcie v Technologickém parku, který poskytuje prostory podnikatelům a podporuje tak místní ekonomiku. O prodeji se vyjednávalo už za koalice ČSSD a ODS v čele s Romanem Onderkou (ČSSD) v letech 2010 až 2014. Po jejím konci však záměr zarazil Petr Vokřál s hnutím ANO.
Původní záměr se nemění, ujišťuje město
Teď tak mohou občanští a sociální demokraté tehdejší plán dokončit. Navíc tentokrát už není diskuse jen o polovině akcií, kterou drželo město od vzniku parku v roce 1993 do loňska, kdy se jeho podíl s odkupem akcií za více než půl miliardy korun navzdory nelibosti ČSSD zvýšil na téměř sto procent.
„Koupě měla určitě smysl, protože se nám podařilo majetek scelit a město se stalo téměř stoprocentním vlastníkem,“ uvedla Vaňková.
Podle jejího náměstka Petra Hladíka (KDU-ČSL) při plánovaném prodeji ztrácí smysl ponechat si menšinový podíl. „K čemu nám to bude?“ podotkl Hladík s tím, že by stejně rozhodoval nový většinový vlastník.
Někdejší krajský náměstek Jan Vitula (TOP 09) to však vnímá jako velkou chybu. „Je to obrovská škoda pro Jihomoravský kraj a také Brno, které se chce stát technologickým centrem střední Evropy, a přitom si likviduje jedinečnou příležitost velmi dobrého zázemí,“ prohlásil Vitula.
Ten loni neúspěšně usiloval o to, aby akcie, jež nakonec získalo Brno, koupil právě kraj.
Brněnští koaliční lidovci i Piráti ovšem odmítají, že by město rezignovalo na původní záměr, tedy podporu inovačních firem, čímž nákup akcií politici zdůvodňovali ještě v lednu při dokončování obchodu.
„Jsme domluveni, že část budov se z parku odštěpí a přejde pod Jihomoravské inovační centrum, čímž bychom zvětšili zázemí začínajících a rozvíjejících se firem,“ přiblížil Hladík.
Na stejné podmínce trvají i Piráti s náměstkem Tomášem Koláčným, který má v gesci majetek. „Od původní vize neustupujeme, ale nejsou v tuto chvíli takové potřeby, aby byla nutná celá společnost,“ doplnil Koláčný.
Navíc věří, že i nový soukromý majitel bude park rozvíjet dosavadním směrem. „Praxe ukazuje, že i pro soukromého majitele je výhodné využívat inovačního potenciálu,“ řekl.
Už loni jsem měl podezření, říká exprimátor
Vitulu ani exprimátora Vokřála ale ani odštěpení části majetku jako jistý kompromis neuspokojilo. Zamýšlí se nad tím, jestli se už od samého počátku neoperovalo s tímto postupem.
„Už loni při nákupu Technologického parku jsem vyjádřil podezření, že jde o to, aby se v budoucnu prodaly rozvojové plochy známým. Nyní by se to potvrzovalo,“ sdělil Vokřál. Před prodejem akcií by upřednostnil úvěr, přestože už teď si chce Brno půjčit dvě miliardy.
Vitula dokonce mluví o zneužití krátkodobých ekonomických problémů, tedy aktuálně očekávaných nižších příjmů, pro naplnění zájmů soukromého investora. Na mysli má developerskou společnost Trikaya, která loni o akcie v Technologickém parku usilovala. Teď tvrdí, že pro ni není prioritou, dění kolem něj ale stále sleduje.
Z plánů Brna není nadšený ani šéf Jihomoravského inovačního centra Petr Chládek. „Pokud k tomu dojde, je nezbytně nutné, aby podmínky prodeje byly nastaveny tak, že Technologický park bude dále sloužit svému účelu,“ sdělil.
Koláčný však neví, zda je možné do smlouvy vložit požadované záruky o rozvoji a jejich případnou vymahatelnost. O konkrétním postupu se definitivně rozhodne na začátku příštího roku.