Dnes je neodmyslitelně spjato s budovou Tesly v Králově Poli. Když však v roce 1961 Technické muzeum v Brně (TMB) vzniklo osamostatněním od Národního technického muzea v Praze, chodili se lidé na jeho exponáty dívat do bývalého kláštera sv. Voršily na rohu Orlí a Josefské ulice v centru města.

Netradiční prostory muzeum opustilo před pětadvaceti lety zčásti kvůli restitucím a také kvůli statickým poruchám budovy. Rázem se tak ocitlo roztroušené hned na šesti místech v Brně v pronajatých prostorách. Z azylu jej vysvobodilo až otevření stávajícího moderního sídla v roce 2003.

7 fotografií

Při příležitosti 60. narozenin, které TMB aktuálně nemůže oslavit se svými fanoušky, přináší MF DNES přehled nejzajímavějších kousků, které jsou v něm uloženy.

1 Největší obři

Suverénně nejrozměrnějším exponátem je vládní letoun Jak-40, dlouhý přes 20 metrů a s rozpětím křídel 25 metrů. TMB jej od armády získalo loni a zapůjčilo ho do Leteckého muzea v Kunovicích. „Je ve vynikajícím stavu a ještě loni byl schopen letu. Chtěli bychom ho zachovat, takže rozhodující bude, jestli se pro něj postaví hangár v Brně, nebo Kunovicích. Zatím se zvažují obě varianty,“ sděluje kurátor letecké sbírky Tomáš Přibyl.

Stroj evidenčního čísla 0260 byl ze Sovětského svazu dodán pro potřeby tehdejšího Leteckého oddílu Federálního ministerstva vnitra v roce 1979. Poté byl převeden ke Vzdušným silám armády, kde byl slavnostně vyřazen loni v září.

Nejdelším exponátem je tramvaj RT6 měřící 26 metrů. „Poslední tramvaj tohoto typu v Brně jezdila v lednu 2016 na lince 2. V současné době je v Česku jen jediný vůz, a to právě u nás v Technickém muzeu v Brně,“ přibližuje kurátor oboru městská hromadná doprava Tomáš Kocman.

S váhou 36 tisíc kilogramů je největším cvalíkem ve sbírkách muzea ženijní stroj ŽS-55. Speciální pásové vozidlo, pro jehož konstrukci se stal základem vyprošťovací tank VT-55, se používalo k vlečení či vyprošťování poškozené techniky či k odstraňování překážek.

2 Nejdrobnější trpaslíci

K nejtitěrnějším sbírkovým předmětům patří plstící jehla dlouhá 30 milimetrů nebo náhradní díly do hodinek, které jsou menší než jeden milimetr.

3 Nejmladší a nejstarší exponát

Největším „veteránem“ ve sbírkách Technického muzea je napaječ Friedmannův z roku 1953, jenž má přírůstkové číslo 002. Naopak „benjamínkem“ je pevný disk Atari SH 204, který přibyl zatím jako poslední exemplář.

4 Nejoblíbenější kousek

Když měli kurátoři TMB vybrat, který z exemplářů se těší největší návštěvnické popularitě, nebylo rozhodování příliš těžké. S parní tramvajovou lokomotivou Caroline se Brňané už mnohokrát setkali přímo v ulicích města.

„Vyrobena byla v Linci firmou Krauss v roce 1889, byla určená pro nákladní dopravu. ‚Přežila‘ i elektrifikaci tramvajového provozu v roce 1900 a po Brně jezdila až do roku 1914,“ dává nahlédnout do minulosti Tomáš Kocman. Do muzea lokomotiva přešla v roce 1971 a patří k „zakládajícím členům“ sbírky městské hromadné dopravy, kterou dnes tvoří přes sto vozů.

Do brněnských ulic při příležitosti různých oslav a výročí zdejší MHD vyráží už od 70. let minulého století. Poslední větší opravou prošla v roce 2015 a v posledních letech ji lidé mohou obdivovat při akci Dopravní nostalgie.

5 Nejzáhadnější předmět

Za nejtajemnější kousek zvolili kurátoři termoelektrickou baterii, která se používala začátkem minulého století. „Nasadila se na cylindr petrolejky, zevnitř byla zahřívána a zvenku chlazena trubičkami, čímž vznikalo napětí. Moc velký výkon neměla, ale třeba pro napájení jednolampovky to stačilo,“ odhaluje vedoucí oddělení správy sbírek a informací Jaroslav Pipota.

Zařízení se používalo především na samotách, kde ještě nebyla zavedena elektřina a lidé ji tak získali aspoň v minimálním provedení.