VIDEO: Umělá černá díra by vytvořila jen malou dutinu, uklidňuje astrofyzik

  18:02
Nebýt Alberta Einsteina a jeho teorie relativity, neuměli bychom dnes využívat například GPS, přibližuje astrofyzik Norbert Werner, proč se vyplatí zkoumat vesmír. Sám je světově uznávaným odborníkem na černé díry a rád by poznal mimozemský život. V prvním dílu projektu Svedu vědu jej v Brně vyzpovídal herec Tomáš Matonoha.

Slovenského astrofyzika působícího na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity fascinoval vesmír odmalička. „Prvotní zájem ve mně vzbudil Měsíc. Díval jsem se na něj a zkoušel si představit, že na něm chodí lidé. A tento prvotní úžas mě dodnes neopustil,“ popisuje Werner.

Jeho specializací jsou nejvíc horká místa a nejenergetičtější procesy ve vesmíru, které jsou spojeny s černými dírami.

„Zajímám se hlavně o to, jak černé díry ve středu galaxií ovlivňují jejich vývoj. Galaxie jsou obklopeny žhavým plynem, který by měl chladnout a tvořit nové hvězdy v dané galaxii, ale aktivita černých děr může tvorbu hvězd zpomalit nebo zrychlit,“ přibližuje vědec.

Ten vyvrací obavy z toho, že by experimenty v urychlovači částic CERN mohly nechtěně vytvořit černou díru, který by pohltila zeměkouli. „I kdyby vznikla, tak by velmi rychle zanikla. A kdyby ne, dostala by se do středu Země, kde by vykousla jen malou dutinku. Ale je to hrozně nepravděpodobné,“ sděluje Werner, který se podílí i na vývoji nanosatelitů, které mají na oběžné dráze pozorovat záblesky gamazáření.

Výzkum vesmíru má podle něj výrazné praktické dopady na náš život. „Takový Albert Einstein zkoumal vesmír a svět z čiré zvědavosti. Když publikoval teorii relativity, neměla žádné praktické využití, ale dnes by bez ní naše sondy nedokázaly doletět k Marsu nebo Plutu, nefungovaly by ani systémy GPS,“ dává příklad.

Přes soustavné pozorování však o vesmíru víme jen velmi málo. „Pouze pět procent vesmíru tvoří normální hmota tvořená atomy. Zbytek je takzvaná temná hmota a temná energie, které tak nazýváme proto, že je neznáme. Temnou hmotu tvoří částice, které jsme dosud neobjevili, o temné energii nemáme vůbec žádnou představu. Víme jen, že urychluje rozpínání vesmíru,“ prozrazuje Werner.

I ze zmíněných pěti procent vidíme pouze polovinu, jeho cílem je proto prozkoumat tu druhou. Jeho sen je však ještě trochu jiný. „Myslím, že primitivní život je ve vesmíru rozšířený, ale jestli a jak jsou rozšířené inteligentní bytosti, nevíme. Rád bych se dočkal detekce signálu nějaké mimozemské civilizace,“ svěřuje se.

Navzdory pandemii mění svět

Werner je prvním ze špičkových brněnských vědců, na které se zaměřil seriál Svedu vědu pod patronací Hvězdárny a planetária Brno. Ten bude exkluzivně k vidění na iDNES.cz.

„V době depresivních covidových dní jsme chtěli zaznamenat důležitost vědy a hlavně výzkumníků, díky nimž svět zvládne i tuto krizi. A neměli jsme to tak těžké. Kamkoli jsme se rozhodli podívat, tam jsme potkali týmy lidí, kteří pandemii navzdory měli touhu neustále měnit svět a posouvat jej dál. A to mi dodávalo naději, že nic není tak zlé, jak se může zdát,“ oznamuje ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Vědce zpovídá herec a moderátor Tomáš Matonoha. Další díly se budou věnovat kosmické firmě SAB Aerospace, která se chystá vyslat do vesmíru žáby a pracuje na výzkumu recyklace moči kosmonautů, a lymfoblastické leukemii, se kterou dnes lidstvo i díky brněnským vědcům už dokáže účinně bojovat.

Autor: