Vědci zanalyzovali 25 let dlouhou souvislou řadu zápisů druhového složení rostlin ze skalních stepí nedaleko Děvína, které od roku 1993 pořizoval kurátor herbáře Masarykovy univerzity Jiří Danihelka. 

Z nich vyplývá, že po více než dvacet let od začátku sledování byla vegetace skalní stepi velmi stabilní. I když se po suchých obdobích, která přišla například v letech 2003 a 2008, krátkodobě změnila, rychle se zase obnovila do původního stavu.

Před pěti lety však nastal zlom. 

„Od roku 2015, kdy se sucho opakuje v několika po sobě jdoucích letech, se ve zkoumané vegetaci začalo projevovat. Porosty nestíhají regenerovat a ustupují z nich některé charakteristické stepní druhy, například trsnaté kostřavy, které patří k dominantním travním druhům skalních stepí,“ cituje z výzkumu botaniků z Přírodovědecké fakulty mluvčí Masarykovy univerzity Ema Wiesnerová.

Postupně mizí i další charakteristické druhy těchto suchých trávníků – mnohé z nich vzácné a chráněné – jako například kosatec nízký, za kterým každý rok v dubnu cestují na Pálavu tisíce návštěvníků. 

Naopak se šíří krátkověké rostliny a druhy vázané na narušovaná stanoviště, které jsou poměrně běžné i na místech silně ovlivněných člověkem, včetně železničních náspů a zastavěných ploch obcí a měst. 

„Cenný přírodní biotop skalní stepi tak ztrácí své charakteristické rysy a začíná se čím dál víc podobat běžným biotopům v okolí lidských sídel,“ poznamenala Wiesnerová.

Kromě sucha se na biotopu Pálavy podepisují i turisté. Ti ničí rostliny třeba na Svatém kopečku v Mikulově: