Mutěnice skládku potřebují rozšířit, aby prodloužily její životnost alespoň o šest let. Záměr je momentálně v procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Co by se stalo, kdyby jím neprošel?
„Bude nutné ukončit skládkovou činnost, a protože zřejmě nebude dostupný jiný způsob, bude odpad za podstatně vyšší zátěže životního prostředí s dopady na veřejné zdraví ukládán na jiné řízené skládce v regionu nebo v podobě ‚černých skládek‘ neřízeně odkládán v krajině,“ píše se v záměru zpracovaném odborníkem Ladislavem Vašíčkem.
Vzhledem k tomu, že v nejbližším okolí podobné zařízení není, obce by musely platit za svoz odpadu víc, což by se promítlo v poplatcích obyvatel. Pro obce je to za stávající ekonomické a sociální situace neúnosná varianta.
„Tato skládka byla na samém počátku dělaná pro zajištění komunálního odpadu. V žádném případě neměla sloužit k tomu, abychom na ni ukládali odpad z firem. Jenže komerční firmy se obrovsky rozjely a také musí odpad někam dávat, takže se jim snažíme vyjít vstříc. Je to ale velký problém a málokdo se mu věnuje,“ říká starosta Mutěnic Dušan Horák (SNK).
Podle něj je odpadu ohromné množství, jen do Mutěnic jej ročně naváží 20 tisíc tun. „V Česku je blahobyt, lidé hodně nakupují, staví se domy, rekonstruují byty, daří se stavebnictví i průmyslu. To vše generuje spoustu materiálu, který končí na skládce,“ podotýká starosta.
Nejvíc na skládky „přispívají“ stavby
Jihomoravané jsou co do množství vyprodukovaného odpadu v celorepublikovém srovnání hodně vysoko a stále stoupají. Z poslední zveřejněné zprávy o životním prostředí Jihomoravského kraje vyplývá, že se zde celková produkce odpadu na obyvatele za deset let zvýšila o 73,6 procenta.
„Nárůst je způsoben především zvyšováním produkce stavebního a demoličního odpadu,“ uvádí zpráva. Toho bylo enormní množství například kvůli výstavbě parkovišť či modernizaci dopravní infrastruktury včetně oprav dálnic D1 a D2.
O šest procent se však zvýšilo i množství toho, co lidé vyhodí do koše. A rostoucí tendenci popisuje i aktuálně vydaná statistická ročenka pro Jihomoravský kraj za rok 2020. Produkce komunálních odpadů v kraji za poslední dva roky vzrostla z 530 tisíc tun na 553 tisíc. Konkurenci mají Jihomoravané jen v Olomouckém či Moravskoslezském kraji, a to navzdory tomu, že jsou vzorní v třídění.
Odpadků jsou hory. Skládka v Mutěnicích zdaleka není jediná, která momentálně prochází procesem EIA, posuzována jsou i další místa, aktuálně na Břeclavsku a Hodonínsku. Plochy, kam ukládat odpad, totiž začínají chybět. Přitom v roce 2030 by skládkám mělo odzvonit, k čemuž se Česko zavázalo v rámci unijních dohod.
Pomůže spalovna i recyklace
Naděje starostů se nyní upínají k brněnské spalovně, zároveň se však obávají, jestli náporu po zákazu skládkování bude stačit. Takzvané ZEVO spalovny, které dovedou odpad přeměnit na teplo a elektřinu, jsou totiž v Česku pouze čtyři. Ta brněnská tak musí pokrýt nejen jižní Moravu, ale i část Vysočiny, severní a střední Moravu a východní Čechy. Pro srovnání – Švýcarsko má ZEVO spaloven zhruba sedmdesát.
V Brně se tak připravují, že budou muset pojmout mnohem víc odpadu než dosud. „Nejpozději v letech 2025 až 2026 budeme dostavovat třetí kotel, který kapacitu energetického využívání odpadů zvedne o třetinu,“ informuje mluvčí odpadové firmy SAKO Brno Michal Kačírek.
Věří, že v ten okamžik bude spalovna na rok 2030 připravená. Nyní zpracovává zhruba 240 tisíc tun odpadu ročně, přičemž z Brna jich je dovezená asi třetina. Spalovna pokryje zhruba čtvrtinu spotřeby obyvatel Brna, a pokud mají teplárny odstávku, je hlavním zdrojem tepla a energie.
Kvůli zatížení skládek i spalovny se pozornost upírá na tříděný odpad, jehož se stále recykluje méně, než by bylo žádoucí. Problém je v dotřiďovacích linkách, kde se plast a papír přebírají ručně, což trvá dlouho a způsobuje chyby.
Brno proto staví první strojní linku v Česku, která zvýší kapacitu dotřiďování minimálně o 15 tisíc tun za rok a dosáhne mnohem vyšší čistoty během třídění.
Dobrou zprávou je, že proti předpokladům se na odpadových datech příliš nepodepsala covidová karanténa. „Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, naopak došlo k mírnému snížení,“ sdělil ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jan Maršák.
