Dva rybníky na toku Štinkovky v Hustopečích byly celé roky bez vody. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu z pramene takřka nic nevytékalo, i když místní rybáři dělali vše pro to, aby situaci zvrátili. 

„Vybagrovali jsme celé prameniště potoka, ale voda vůbec neteče. Je tam jen kaluž. Pozvali jsme i proutkaře a nechali jsme také udělat průzkum hladiny spodní vody. Ale ta je až v šestnáctimetrové hloubce,“ posteskl si před dvěma lety jednatel Moravského rybářského svazu v Hustopečích Miroslav Dohnálek.

6 fotografií

Letos už je ale všechno jinak. Příroda udělala rybářům i výletníkům, kteří léta chodili jen kolem zarostlého dna, radost. Díky deštivému jaru se do rybníků, které v minulosti napájel pramen Štinkovky i spodní voda, vrací život.

„Země se nasytila vodou, doplnily se zásoby té spodní a přebytky, které už půda nepojme, vystoupávají na povrch nebo stékají dolů do nejnižšího bodu, což je právě pramen Štinkovky i potok samotný,“ říká Jana Hönigová z odboru životního prostředí hustopečské radnice.

Voda nejdříve přitekla do Předního rybníka, tam nastoupala až nad výpustné zařízení a přes ně se postupně dostává i do Zadního. Ten byl přitom čtyři roky zcela prázdný – od vypuštění kvůli rekonstrukci. Voda se zatím leskne pouze na malé ploše, rybníku by nicméně měla prospět oprava hráze za 19 milionů korun, do níž se chce v září pustit Povodí Moravy.

Současný charakter počasí je dobrým znamením i pro další vodní plochy v kraji. Ještě loni v celé soustavě Lednických rybníků, kam spadá i největší jihomoravský – Nesyt, chyběly skoro čtyři miliony kubíků vody. Teď se hladina rozprostírá na ploše, na jaké nebyla vidět celá léta. „Vody dotéká o poznání víc než roky předtím. Je to dané celkovým úhrnem srážek, ale i mnohem nižším odparem,“ odkazuje Jiří Kmet, vedoucí správy CHKO Pálava, která Lednické rybníky spravuje.

I přes optimistický vývoj nicméně ochránci přírody pokračují v projektu, jímž chtějí Nesyt v případě sucha víc dotovat vodou. Skrze závlahovou soustavu a potok Včelínek ji sem chtějí posílat z řeky Dyje. „Hotová je už spojka ze závlahové soustavy přímo do rybníka. Dá se předpokládat, že v příštím roce už tudy voda do Nesytu poteče,“ doufá Kmet.

Rybáři jsou konečně v klidu

V mnohem lepší náladě letos mohou být i rybníkáři z Pohořelic, kteří obhospodařují desítky vodních ploch po celé jižní Moravě. „Například na Znojemsku jsou rybníky, které trpěly nedostatkem vody řadu let a v letošním roce se přece jen naplnily. Dlouhodobě byl na suchu třeba Bojanovický rybník, Peleš, Veský rybník a Jankovec nebo některé lesní rybníky. Lesy jako by jim konečně tu vodu dopřály,“ naznačuje ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička, že krajina se konečně nasytila a dovolila doplnit také stavy vodních ploch.

Doufá, že díky přízni počasí letos nebudou mít ve firmě takové nervy jako v předchozích letech, kdy se museli suchu přizpůsobit a velmi šetrně hospodařit s vodou. „Ve spoustě rybníků chybělo do maximální kubatury padesát i více centimetrů. Voda se pak ve vedrech víc přehřívala, ryby tak měly problémy s kyslíkovým deficitem. Museli jsme každý den sledovat a vyhodnocovat stav rybníků a vodu různě přečerpávat, abychom obsádce neublížili,“ vysvětluje Osička.

Také v jejich správě jsou však rybníky, které zůstaly i v současných vodnatějších podmínkách na suchu – například Mušlovské rybníky u Mikulova, Úvalský u Valtic nebo Kobeřické rybníky na Brněnsku.

Kdy a jestli vůbec se i tyto plochy podaří zcela naplnit, bytostně závisí na dalším hydrologickém vývoji. V tuto chvíli je situace na tocích, jež spadají do působnosti brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, po stránce vodnosti dobrá.

„Průměrné dubnové průtoky ze 71 hodnocených stanic odpovídaly 57 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku,“ tlumočí poslední známá čísla z dubna na blogu meteorologů Jana Boráková a Jáchym Brzezina. „Většina vodních toků je pod normálem, ale ne nijak výrazně. Naopak 21 stanicemi protékalo více vody, než je obvyklý stav. Byly to především toky odvodňující Chřiby, Ždánický les a jižní část Bílých Karpat,“ vyjmenovali meteorologové.

Sušší jen Vyškovsko a Blanensko

Na většině území České republiky je také momentálně více vody v půdě, než je pro toto období obvyklé. Okolo poloviny území má přebytek do 20 milimetrů a 23 procent dokonce do 40 milimetrů.

„Míst se sníženou půdní vláhou je už pouze pár. Na jižní Moravě se to týká pouze části Vyškovska a Blanenska, které mají normální či lehce nižší stav,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe).

Jak říká, od května minulého roku na většině území nadprůměrně pršelo a teploty nebyly nijak extrémní, proto se půda tolik nevysušovala. „Výchozí stav do blízké budoucnosti je celkem příznivý a rozvoje sucha jako v minulých letech se snad v dalších měsících nedočkáme. I když pokud přijdou horké a suché dny, tak se minimálně svrchní vrstva půdy opět vysuší. Stav v řekách a nádržích by měl být z tohoto hlediska stabilnější, protože tam vliv počasí má vždy delší odezvu než v případě půdního sucha,“ podotýká Zahradníček.

Dodává však, že z dlouhodobého hlediska dvaceti až třiceti let je tendence k suchu v České republice stále patrná, a to hlavně kvůli zvyšování teploty vzduchu.