Pandemie dál zasahuje tvrdě do životů všech Jihomoravanů, například podle statistik už 2 208 lidí v kraji kvůli zákeřné nemoci zemřelo. Ale data přináší i některá pozitiva.

MF DNES spolu s odborníky vybrala nejvýraznější plusy a minusy covidové doby na jižní Moravě.

+ Bezpečnější silnice

V minulých letech se nehodovost na čtyřech a půl tisíci kilometrů silnic a dálnic v kraji každoročně zhoršovala. To se ale loni kvůli omezujícím opatřením změnilo – stalo se „jen“ 7 039 dopravních nehod, což je meziročně o 1 102 méně.

Za volantem zemřelo 51 lidí, tedy o dvanáct méně než v roce 2019, meziročně klesl počet těžce i lehce zraněných. Méně havárií se projevilo také na průměrné výši škody – ta loni u jedné nehody činila asi 61 tisíc korun.

+ Úbytek deliktů

Počet trestných činů v kraji se – s výjimkou roku 2019 – každoročně snižuje. Loni ale o víc, než je obvyklé.

„Vliv na výrazný pokles kriminality měl jistě i nouzový stav,“ uvádí Karel Adam z brněnské pobočky Českého statistického úřadu. Loni se tedy stalo 17 tisíc trestných činů, meziročně o 2 772 méně, což dělá čtrnáct procent. Nejvíce deliktů se událo v Brně a nejméně na Vyškovsku, prohřešků ale ubylo ve všech jihomoravských okresech.

Více než půlku tvořily majetkové trestné činy. Časté bylo úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody a vyhrožování. Kriminalisté vyšetřovali 14 vražd, 12 objasnili. Evidovali také šest desítek případů znásilnění a stejné množství pohlavního zneužívání.

+ Velká část byznysu drží

Navzdory situaci v gastro byznysu a službách, na které tvrdě dopadají vládní restrikce, existují na pracovním trhu segmenty, které se s krizí vyrovnaly více než obstojně. Třeba výrobní firmy. Například Strojírna Oslavany letos plánuje růst a nabere nové zaměstnance, naplno jede i břeclavský výrobce sanitární techniky Alca plast, který chce expandovat, představit nové produkty a navýšit obrat.

Největší problém vidí odborníci u subdodavatelů pro automobilový průmysl, v němž se dlouhodobě tlačí na snižování ceny a vyšší kvalitu. Naopak u gastra experti čekají, že po krizi vyletí vzhůru, štamgasti budou chtít dohnat, co zameškali.

„Obří pozitivum je, že oproti obavám nebyl zasažen globální obchod,“ říká Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

+ Lépe se dýchá

Pandemie přispěla i k nižšímu znečištění ovzduší. „Rok 2020 byl prvním v dlouholeté historii, kdy nebyla vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace,“ zdůraznil brněnský hydrometeorolog Jáchym Brzezina. Lidé méně cestovali a průmysl zvolnil.

„Ale velmi pomohlo i snížení emisí třeba díky kotlíkovým dotacím. A úplně nejpodstatnější byly příznivější rozptylové podmínky, zejména mírná zima, takže jsme měli docela štěstí. Jinak ani dílčí vliv pandemie na kvalitu ovzduší v žádném případě nevyváží negativní dopady, zejména tisíce zemřelých lidí,“ uvádí za Hnutí Duha Jiří Koželouh.

+ Zrychlení trendů

Koronavirus má zásadní vliv na „forsáž“ změn, jež se pomalu rozjely už před krizí. Například v práci z domova či online vzdělávání, které ve školství nejspíš v nějaké míře zůstane.

„Covid posílí i trend automatizace a robotizace, robot a automat nepotřebují do karantény ani na dovolenou,“ hlásí Lacina. Podle něj velmi dobře zareagovali zemědělci nasazením automatizovaných systémů.

„Urychlilo se něco, o čem víte, že existuje, ale říkáte si, že to počká, dokud vás to nedonutí vyzkoušet a ono to funguje výborně.“

– Úmrtnost letí nahoru

Kvůli viru se prokazatelně více umírá. Během loňska v kraji zemřelo 13 973 lidí, což je meziročně o 1 783 víc.

„Vysoký nárůst počtu zemřelých, jako důsledek nepříznivé epidemické situace, se projevil ve všech krajích,“ potvrzuje Adam. I ve všech okresech. „Nejvyšší nárůst zaznamenalo Blanensko (o 23,7 procenta), nejnižší Hodonínsko (o 10,1 procenta),“ dodává statistik.

Z čísel je vliv pandemie dobře vidět. Zatímco v prvním čtvrtletí zemřelých ve srovnání se stejným obdobím dokonce ubylo, od podzimu už byl počet zesnulých o více než půlku vyšší. V listopadu v kraji zemřelo více než 1 600 lidí, což je v porovnání s průměrem posledních pěti let o čtyři pětiny víc.

Vyšší čísla měli i záchranáři, kteří loni ošetřili 5 132 covidových pacientů, v péči jich však v souvislosti s koronavirem měli dvojnásobek. V době největšího náporu zaznamenávali přes 300 výjezdů denně a až o třetinu víc telefonátů.

– Přibývá depresí i násilí

Výskyt duševních onemocnění vystoupal z 20 na 30 procent, riziko sebevražd se zvýšilo třikrát, stejně jako deprese, úzkostných poruch je dvakrát tolik, shrnuje Národní ústav duševního zdraví. Zvýšila se i frekvence pití alkoholu.

S délkou pandemie navíc odborníci čekají ještě horší čísla. Podle socioložky Martiny Rašticové z Mendelovy univerzity působí na duševní stav i ekonomické zpomalení.

„Přináší nejen existenční ohrožení, ale zvyšuje sociální problémy a nerovnosti. Řada lidí se dostává do dluhových spirál a je vystavena exekucím, roste počet domácího násilí, vražd i sebevražd.“

– Trpí učni a introverti

Žáci se dlouhodobě potýkají s distanční výukou, a jak poukazuje znojemská školní speciální pedagožka Šárka Grunová, těm introvertním může být mluvení na mikrofon a kameru silně nepříjemné. A všem chybí kontakt s vrstevníky.

„Škola je jedním z nejdůležitějších prostředí, kde probíhá socializace, což sebelepší online výuka nemůže nahradit,“ říká. Podle náměstka hejtmana pro školství Jiřího Nantla (ODS) je dopad nejfatálnější u učňů, proto navrhuje vznik programu na podporu jejich zaměstnávání.

– Stop turistickému ruchu

A vládní opatření proti pandemii tvrdě dopadají i na cestovní ruch, v němž jižní Morava patří mezi nejčilejší regiony. Loni ale kraj navštívilo jen 1,16 milionu turistů, meziročně o 45,6 procenta méně.

Nejvíce přijížděli Slováci, Poláci a Němci, ale i tak ubylo 73 procent zahraničních hostů. Lidé déle zůstávali na jednom místě, což dokládá fakt, že se meziročně mírně zvýšil průměrný počet přenocování. I tady čísla kopírují vývoj pandemie, ve čtvrtém čtvrtletí počet hostů padl téměř o 84 procent. Od podzimu se tak v kraji ubytovalo jen 70 tisíc lidí.

– Dlouhý kulturní boj

Počítá se s tím, že služby v případě rozvolnění vyletí raketově vzhůru.

„Ale následky pandemie se v kulturní sféře projeví i v několika dalších letech,“ míní ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press. Na problémy narazí třeba zahraniční zápůjčky, konference, akce bez možnosti prodloužení a mezinárodní projekty. „Vrátit se zpět ke standardu už nejspíš nebude pro kulturní instituce možné,“ obává se Press.