Seriál MF DNES Průzkumník jižní Moravy, který přibližuje méně známé turistické cíle v kraji, se tentokrát vydává do netradičního sídla, kde se snoubí staletá historie s totalitní minulostí i nedávnou současností. Ještě do roku 2014 tu totiž fungovala škola, učňovské středisko a dětský domov.
„Je to něco úplně jiného než klasický zámek, kde jsou nahromaděné věci z různých depozitářů. My máme naprosto autentické prostředí, kdy mezi stěnami s vyřezávanými obklady a dobovými malbami a erby žily a učily se děti. Jsou tu jejich pomůcky, staré učebnice, tabule, lavice, nástěnky, jejich obrazy a výrobky, třeba místní Bílá paní v životní velikosti,“ popisuje za společnost e-Finance, která zámek od roku 2017 vlastní, Miroslav Pala, jenž na sebe protentokrát vzal roli průvodce.
První opevněné sídlo stálo na kopci nad Račicemi už za vlády krále Přemysla Otakara II. ve 13. století, kdy tu vládli Švábenicové. Pak si ale hrad přivlastnil loupeživý rytíř Friduš z Linavy, kterého musel vyhnat sám Jan Lucemburský. Z hradu na zámek Račice změnil v 16. století Hanuš Haugvic z Biskupic.
Natáčení krimiseriálu Hlava Medúzy
Dalším zásadním majitelem byl Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu, kterého připomíná velká kamenná deska na nádvoří zámku. „Patřil mezi nejvýznamnější rytíře Moravy, ale za otevřenou podporu stavovského povstání v roce 1620 o zámek i veškerý majetek přišel,“ vypráví Pala.
Dnešní podobu dal rozsáhlému objektu v 19. století bývalý podnikatel a soukeník Jan Mundy, jehož otec zbohatl tak, že si koupil baronský titul. Mundyho připomíná obložení stěn, malby v něm, krby v hlavním společenském sále i erby s moravskou orlicí a ovcemi. A v Račicích se konfiskovalo ještě jednou. „Po druhé světové válce zámek zabavili poslednímu majiteli Philippu von Schoellerovi. Byl Rakušan a po zabrání Rakouska Hitlerem se stal automaticky říšským Němcem, takže se na něj vztahovaly Benešovy dekrety,“ říká Pala.
Přitom právě za jeho „éry“ se staly Račice centrem protihitlerovského odporu. Po vyhlášení mobilizace v září 1938 se sem přestěhoval generální štáb československé armády v čele s nejvyšším velitelem Ludvíkem Krejčím a jeho generály. Tehdejší pamětníci vzpomínali, jak ze zámku čněly kulomety a celé okolí obsadili vojáci.
Ti stejní, kteří pak po Mnichově museli se slzami v očích odevzdat pohraničí německé armádě. „Štáb zasedal v místnostech, jimiž dnes provázíme, ale jak přesně to tu vypadalo, nevíme. Ukazujeme tajné schodiště v místnosti v prvním patře, jež navazovalo na chodbu do předzámčí, která měla sloužit jako úniková cesta,“ popisuje Pala.
V jedné z místností připomínají fotografie i čerstvé události. Je na nich režisér Filip Renč v roušce. Na jaře se tu natáčela epizoda kriminálního seriálu Hlava Medúzy. V televizi půjde na podzim příštího roku, takže ti, kteří na návštěvu dorazí, si interiéry poté znovu připomenou.
Praktické informace
|