Propouštějí, krátí platy, šetří. Epidemie postihla i průmyslové podniky

  13:12
Následky opatření proti šíření koronaviru na jihu Moravy nedopadly zdaleka pouze na podnikatele ve službách, restauratéry či obchodníky. S citelným zásahem do fungování se vypořádává řada dalších firem z mnoha různých odvětví.

Epidemie koronaviru sice přinesla řadu omezení, řidiče však paradoxně potěšila. Benzin a nafta razantně zlevnily a dnes je zákazníci u jihomoravských pump koupí v průměru za zhruba 26 korun za litr.

Světový pád cen ropy, který za poklesem stojí, naopak dělá vrásky Moravským naftovým dolům, které „černé zlato“ těží právě na jihu Moravy.

„V této chvíli společnost využívá podporu státu z programu Antivirus pro 75 zaměstnanců, na řadu ovšem přišlo i propouštění. Počítáme se snížením až o 140 míst z celkového počtu více než 900 pracovníků,“ shrnula Dana Dvořáková, mluvčí skupiny KKCG, do níž Moravské naftové doly spadají.

Problémy řeší také strojírenské podniky, třeba brněnská firma Nitto Denko Czech, která dodává díly pro automobily. Výrobu tady byli nuceni omezit už 23. března.

„Podnikli jsme různé kroky v podobě ukončení pracovních poměrů s agenturními zaměstnanci, přesunu letní celozávodní dovolené či zastavení různých pracovišť, případně provozu jen v jedné směně,“ přiblížila mluvčí společnosti Simona Staňová.

Zákazníci neplatí, dodavatelé chtějí peníze hned

Firma předpokládá, že v krizovém režimu bude fungovat celý květen, a uvidí, co přijde v letních měsících.

„Je tu opravdu velký otazník. Propouštění zaměstnanců zatím neplánujeme. Pokud by v tomto směru bylo nutné učinit nějaké rozhodnutí, spíše bychom změnili sektor nebo přešli na jinou výrobu, jak jsme to udělali při hospodářské krizi v roce 2010,“ dodala mluvčí.

Potíže má i známý brněnský strojírenský podnik Šmeral, jehož tržby se propadly asi o třetinu a z 280 zaměstnanců chodí necelá polovina jen tři dny do práce.

„V dubnu dostávali 60 procent jako náhradu mzdy, teď v květnu jsme s odbory vyjednali 75 procent,“ řekl šéf firmy Jiří Zoufalý s tím, že propouštět zatím nemuseli. Stojí jim však zakázky v Mexiku, Polsku či Maďarsku, takže dosud nemají vše zaplacené, naopak jejich dodavatelé požadují peníze co nejdříve.

Hotovost na účtu firmy tak postupně mizí, přestože využívá státní podpory na mzdy zaměstnanců.

Tisíce lidí bez práce

Podle informací MF DNES je na tom špatně i strojírenská firma Cromtryck z Hrušovan u Brna, další výrobce dílů pro auta. Obrat se propadl o desítky procent, vedení tak propustilo agenturní i některé kmenové zaměstnance. Místo dvou směn dnes funguje jen jedna.

Podle šéfa brněnské pobočky hospodářské komory Ladislava Chodáka nejsou tyto průmyslové podniky žádnou výjimkou. Přinejmenším takřka všechny nějakým způsobem sáhly na mzdy. „Oslovili jsme zhruba stovku firem z Brněnska a polovina z nich připustila, že bude také propouštět. Celkem by mohlo jít až o dva tisíce lidí,“ prohlásil.

V souhrnu za oslovené firmy jde podle něj asi o deset až patnáct procent, protože celkový počet zaměstnanců přesahuje 20 tisíc. „Pětistovce už uběhla výpovědní lhůta, takže ti o práci definitivně přišli, dalším běží. Rozhodne se na konci června, nakolik to byl ze strany firem preventivní krok a nakolik byly obavy skutečně reálné,“ poznamenal Chodák.

Jeho slova potvrzují i data Úřadu práce. V dubnu se nezaměstnanost na jihu Moravy zvýšila z 3,6 procenta na 4,1 procenta. Nově se na úřad přihlásilo přes šest tisíc lidí. A že propouštění může pokračovat, je zřejmé i z dalších dat týkajících se hromadných výpovědí, o nichž musí firmy úřad informovat.

„Ke konci dubna tento záměr nahlásilo celkem osm zaměstnavatelů z jihu Moravy. V následujících měsících by se to mělo dotknout 364 jejich zaměstnanců. Jde třeba o profese z oblasti výroby a prodeje nápojů a potravin, dělníky v průmyslové výrobě vázané na automobilový průmysl či pracovníky z oblasti ropného průmyslu,“ upřesnila mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Dodala však, že se teprve uvidí, zda k plánovanému kroku podniky skutečně přistoupí. Proti minulému měsíci jde však o výrazný nárůst. V březnu totiž šlo jen o čtyři firmy a asi stovku lidí.

Obavy z druhé vlny epidemie

O propouštění začínají mluvit i jihomoravští odboráři. Zatímco v březnu a dubnu vyjednávali s vedením podniků především o výši náhrady mzdy, nyní už přichází na stůl i téma snižování počtu zaměstnanců.

„Nelze však jednoduše říci, že vše padá na vrub pandemii. Jsou to celkové dopady útlumu odbytu firem, které vyrábějí především strojírenská zařízení. U jejich odběratelů se již od podzimu roku 2019 snižoval objem výroby,“ prohlásil Richard Zouhar za odborovou organizaci Kovo, která působí na jihu Moravy v 90 společnostech.

Všichni věří v postupný obrat. Pokud se situace ve třetím čtvrtletí zlepší, Moravské naftové doly chtějí propuštěné pracovníky nabrat zpět. Podle ekonoma brněnské společnosti Cyrrus Petra Pelce však nelze vývoj ani veškeré dopady na ekonomiku nyní dobře předpovídat.

„Důležité bude, jestli přijde ještě druhá vlna pandemie, která může současnou složitou situaci ještě více zkomplikovat. Pokud se to však nestane, lze očekávat, že již v příštím roce nastane znatelné obnovení průmyslové výroby v regionu,“ uvedl ekonom.