První část opatření plánuje udělat soukromý investor, který chce mezi Kusákovou a Parkovou ulicí postavit několik bytových a víc než desítku rodinných domů. Momentálně místo leží v záplavové zóně, kde bez požadované protipovodňové ochrany nelze nic vybudovat.
Proti záměru se bouří místní obyvatelé, kterých se podle jejich slov projekt zásadně dotkne. Tvrdí, že by se jim výrazně snížila hodnota pozemků a nemovitostí i kvalita života. Navíc by vybudováním protipovodňové hráze zmizela záplavová zóna, jež může pomáhat při zvýšené hladině řeky.
„Její likvidace znamená, že v případě povodní se reálně zvýší možnost ohrožení majetku a zdraví lidí v okolí. Bude existovat pouze ochrana pro developerův pozemek bez navazujících protipovodňových opatření,“ vysvětluje místní obyvatelka Ludmila Kutálková s tím, že podklady pro výstavbu opatření developerem obsahují hrubé chyby.
Stavbu bytových a rodinných domů u Svitavy nazvanou Zelené nábřeží připravuje developerská společnost Kaláb. Val potřebný pro výstavbu bytů má vést okolo pozemku, aby nemovitosti ochránil. „Mohli bychom čekat, až opatření postaví město, ale nevěříme, že k tomu v dohledné době dojde. Proto je pro nás nejjednodušší cesta, že si ho vybudujeme sami,“ oznamuje šéf firmy Tomáš Kaláb.
Navazující opatření proti velké vodě jsou záležitostí města. Je mezi nimi i hráz vedoucí přes soukromé pozemky místních lidí. „Jde o zahrady za rodinnými domy, které už teď při vyšší hladině vody slouží jako rozlivná plocha,“ podotýká Kutálková. Protipovodňová opatření v lokalitě jsou vymezena v novém územním plánu, který je převzal z nadřízených krajských Zásad územního rozvoje. Kutálková s manželem kvůli nim podali námitky, stejně jako někteří majitelé pozemků.
Kritika míří i na radnici
Spolu s dalšími dorazili také na úterní brněnské zastupitelstvo, aby přípravě stavby hráze v současné podobě zabránili. Na problém upozorňovali i s pomocí transparentů. „V případě vybudování navrhovaných protipovodňových opatření u Svitavy v Maloměřicích se naprosto fatálně zvýší ohrožení širokého okolí, protože není a nebude nijak chráněno,“ upozornila zastupitele Zuzana Rožcová, která by přišla o část zahrady.
Brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL) ujišťuje, že vedení protipovodňové hráze přes soukromé pozemky místních ještě není definitivní. Stavbu budou teprve projektovat.
„V dohledné době v Maloměřicích neplánujeme protipovodňová opatření postavit, prioritně se teď zaměřujeme na novou čtvrť Trnitá. Nehledě na to, že Maloměřice jsou velmi konfliktní a je kontraproduktivní tam teď ochranu dělat,“ sděluje radní s tím, že firma Kaláb tam část opatření udělat může, pokud chce stavět.
Místní obyvatelé jsou nespokojení rovněž s kroky radnice Maloměřic a Obřan, která podle jejich slov klade před jejich zájmy ty developerovy. Starostka Klára Liptáková (KDU-ČSL) se kritice brání. „Jde o pokus obvinit nás jako samosprávu z věcí, které nemůžeme ovlivnit. Jde o kompetence státní správy, která je navíc na městě,“ říká.
Povolení pro val udělil stavebníkovi magistrátní odbor lesního a vodního hospodářství. Prozatím není pravomocné, protože se proti němu odvolali sousedé z okolí. Jakmile ho firma získá, stavět začne zhruba za dva měsíce. Teprve až bude ochrana stát, může požádat úřady o vymazání pozemku ze záplavového území. Následně hodlá požádat o povolení pro domy. „Plánovali jsme začít stavět byty v roce 2025, ale zřejmě to bude později. I kvůli současnému odvolání, které věc protáhne asi o půl roku,“ nastiňuje Kaláb.
Dnes Maloměřičtí zjistí, zda je ochranu proti vodě možné vést jinudy. Odborníci jim totiž představí nový povodňový model na stoletou vodu.