Přednádraží se změní na pěší zónu, Brno oživilo kritizované plány

A to ve prospěch pěších na úkor aut, která chce magistrát vytlačit do jiných ulic. „Zásadní pro nás od začátku bylo omezit tranzitní dopravu ve směru od Nových sadů,“ podotýká brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Právě kolem nádraží si dnes řada šoférů snaží zkrátit cestu, respektive objet zácpy na Úzké či Kolišti a vyhnout se některým světelným křižovatkám. Už v roce 2017 magistrát poukazoval na to, že tudy 76 procent aut projede bez zastavení.

6 fotografií

Nově však řidiči poté, co minou tramvajové ostrůvky, nebudou moct pokračovat vlevo do Benešovy ulice, ale jedině pod viadukt ke Křenové. Tím se dostanou zpět na místo, kterému se dosud chtěli vyhnout. „Stejně tak když auta pojedou od viaduktu, začne pro ně platit zákaz odbočení vlevo k nádraží, můžou tedy pokračovat jen vpravo,“ přibližuje radní.

Díky této novince, která se netýká dopravní obsluhy a cyklistů, může Brno odstranit zábradlí z tramvajového ostrůvku u nákupního centra Letmo. Zároveň se tu pruh silnice zvedne do stejné úrovně jako chodník s ostrůvkem, takže lidé přejdou bez komplikací v celé jeho délce. Město také kvůli tomu zruší stávající parkovací místa.

„Jinak by nám Drážní úřad nepovolil zábradlí odstranit,“ vysvětluje radní Kratochvíl s tím, že by se tento klíčový uzel brněnské MHD měl proměnit do podoby jako v jiné vytížené přestupní stanici na České.

U nádraží sice nevznikne stejně plnohodnotná pěší zóna, ale rychlost aut se tu omezí na třicítku. Zrušení zábradlí mezi kolejemi se však neplánuje.

„Na jeho umístění trvá Drážní úřad z důvodu bezpečnosti. Rozdíl mezi nádražím a Českou je ve frekvenci dopravy, absenci pěší zóny a výskytu kolizních míst u vstupu do podchodu pod nádražím,“ řekla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Zmizí alespoň zábrany na ostrůvku u vstupu do nádražní budovy, kde vznikne nový prostor pro přecházení, který tu byl ještě v roce 2017. Zábradlí ovšem zůstane u větší části nádražní budovy, a to mimo jiné kvůli průjezdu autobusů k hotelu Grand.

Dřív šikana, teď „pěkný projekt“

Původně chtěli politici stihnout úpravu a předláždění některých chodníků odhadem za 12 milionů korun během tří měsíců přes léto, aby bylo vše hotovo do voleb. Kvůli náročným jednáním se však začne až v září. „Aktuálně dokončujeme projektovou dokumentaci a v polovině července bychom rádi zahájili soutěž,“ nastiňuje Kratochvíl.

Zda se zmíněné plány podaří skutečně naplnit, se však teprve uvidí, protože v minulosti jich už byla spousta. Mluvilo se o nich v letech 2014 i 2015 a naposledy výrazněji před necelými pěti lety. S takřka identickým návrhem, jaký prezentuje současná městská vláda pod vedením ODS, tenkrát přišel někdejší náměstek pro dopravu za Žít Brno Matěj Hollan.

„Ukazuje se, že již tehdy to bylo správné řešení,“ komentuje dnes Hollan s tím, že důstojný prostor před nádražím mohl fungovat už čtyři roky. „Aspoň že je to přijato nyní,“ doplňuje.

Kratochvíl na toto téma reaguje s tím, že nedokáže historicky srovnávat, co se plánovalo dříve a co nyní. Byli to však volební spojenci občanských demokratů ze spolku Brno autem, kteří Hollanův projekt torpédovali.

Jeho předseda Jan Mandát označoval plánované úpravy, zejména i nyní chystaný zákaz odbočování vlevo, za „nesmyslnou šikanu řidičů“. Záměr pak pomocí námitek zdržoval až do komunálních voleb, po nichž sám obsadil křeslo radního pro dopravu dotčené městské části Brno-střed.

Dnes o takřka totožném plánu, jako je ten, který ostře kritizoval, mluví smířlivě. „Za mě je to pěkný projekt, ale je potřeba umožnit řidičům odbočit z Křenové vlevo na Dornych. To je pro mě klíčové. Máme příslib, že se tím bude město zabývat,“ hlásí Mandát. Ještě před třemi lety přitom tvrdil, že hustý provoz před nádražím alespoň nutí chodce k větší obezřetnosti.