Zabavit se, když rodiče vyřizují nezbytné papírování k pobytu v Česku, oddechnout si po strastiplné cestě a zahnat alespoň na chvíli myšlenky na domov zmítaný válkou. Přesně to nabízí ukrajinským dětem brněnské Středisko volného času Lužánky, jehož pracovníci vzali v pondělí první skupinku do zookoutku.

Pro děti školního a předškolního věku je na jižní Moravě přichystaný program jak výukový, tak volnočasový. A to i přesto, že školám v kraji zrovna začaly jarní prázdniny. Nicméně pro středoškoláky už se „denní náplň“ hledá obtížněji.

16 fotografií

Patnáctiletý Mykola uprchl z Ukrajiny se svou matkou před několika dny. Jeho sestra Líza, která v Brně žije už několik let, se mu teď snaží najít školu, do níž by mohl docházet. „Ideálně zaměřenou na ekonomiku, protože tu navštěvoval i doma v Kyjevě,“ podotýká Líza.

Jenže zatímco seznamy základních škol otevřených pro Ukrajince čítají v Brně už desítky takových míst, soupis těch středních zatím neexistuje. „Je to složitější, protože na nich jsou různé obory vzdělávání i podmínky přijetí. Obáváme se složitosti začleňování a možné studijní neúspěšnosti jednotlivců,“ přiznává náměstek hejtmana pro vzdělávání Jiří Nantl (ODS).

Začlenění teenagerů do výuky podle něj komplikuje i fakt, že obě země mají odlišný vzdělávací systém. Zatímco tuzemské děti na základní školy chodí devět let, na Ukrajině se na střední dostanou až po absolvování jedenáctiletky. „A starší studenti mohou podléhat branné povinnosti,“ připomíná Nantl.

Navzdory vládní úvaze o zapojení ukrajinských středoškoláků i uprostřed roku předpokládá, že většina se do lavic podívá až v září. Vzdělávací instituce zatím mají přijímat požadavky. „Ke konci března zrevidujeme faktický stav. Pracujeme s předpokladem, že přijímání do středního vzdělávání nebude dříve než od nového školního roku. Mezitím chceme věnovat úsilí jazykové přípravě Ukrajinců v češtině,“ předestírá Nantl.

Jednu z „hratelných“ variant pro mladé uprchlíky náměstek vidí ve zpřístupnění odborné výuky a praxe. „Současně by mohli získat ukrajinský diplom. Vnímám náznaky, že ukrajinská strana zvažuje nějaké formy online vzdělávání svých dětí v zahraničí. Budeme to sledovat a případně se snažit funkčním způsobem využít,“ dodává s tím, že mezi příchozími do kraje ostatně převažují děti mladšího věku.

Starost o neslyšící i autisty

Pozornost v Brně se teď upíná také k ukrajinským dětem s postižením, které v Česku hledají útočiště. Speciální tým lidí z Masarykovy univerzity ve spolupráci s vedením městské části Brno-střed už pomáhá desítce z nich. 

„Aktuálně k nám přicházejí lidé se dvěma neslyšícími dětmi. Víme i o dětech s mentálním postižením nebo autismem,“ vypočítává radní pro zdravotní a sociální věci Martin Vrubel (KDU-ČSL).

Dobrovolníci z katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Masarykovy univerzity propojí rodiče těchto dětí s tlumočníkem i konkrétní neziskovou organizací, která dokáže zajistit volnočasový program i specializované služby přímo na míru. 

Do pomoci se zapojily organizace jako Unie neslyšících, Tamtam nebo Za sklem, která pracuje s lidmi s poruchou autistického spektra. „Navázali jsme tuto spolupráci, protože náš systém školství automaticky není připravený na to, aby bez problémů začlenil děti s postižením do výuky,“ podotýká Vrubel.

O formě speciální pomoci se ukrajinští rodiče dozvědí z letáků, které Brno-střed dodá do asistenčního centra pro uprchlíky na brněnském výstavišti.