Vláda Andreje Babiše (ANO) má totiž v programovém prohlášení záměr, aby čistý zisk z pokut putoval do Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se platí výstavba cest. „Především chceme, aby měření radary mělo preventivní charakter, pomáhalo zvyšovat bezpečnost na silnicích a nestávalo se šedou zónou podnikání některých samospráv nebo firem, které si tyto samosprávy zasmluvnily pro provoz radarů,“ sděluje Alena Mühl z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Ačkoliv se starostové shodují, že bezpečnost je v případě radarů skutečně nejvyšší motivací, mnozí se proti tomuto návrhu staví. Kromě toho, že by přišli o několik milionů do rozpočtu, se obávají, že by na provozu radarů dokonce prodělávali. Například ve Slavkově u Brna jsou připraveni všechny tři vypnout, pokud by návrh prošel. „Za nás je to nesmysl. Vnímáme to jako zásah do autonomie a nesouhlasíme s tím,“ oznamuje starosta Michal Boudný (nez.).

16 fotografií

Provoz měřičů je podle něj administrativně a finančně velmi náročný kvůli množství věcí, které musí město obstarat. Kromě technického zajištění jsou to i platy pracovníků, kteří pokuty vybírají, nebo zajišťování opakovaných certifikací.

„Když to odečtete z vybraných peněz, finální částka není příliš vysoká. Ročně získáme asi pět až šest milionů korun, což navíc klesá, protože si lidé zvykají na měření a respektují silniční řád. I tyto peníze nám ale pomáhají dopravu dále zlepšovat,“ podotýká Boudný. Slavkov je investuje například do zpomalovacích pruhů, přechodů, kamer nebo oprav asfaltu a dlažby.

Radary na silnicích jako kasičky obcí? Omyl, některé jsou ve ztrátě

Přestože podle starosty existuje několik dalších problémových míst, kde by rychloměr pomohl, momentálně se do toho město pouštět nechce. „Čekáme, než padne jasné rozhodnutí v rámci vlády,“ sděluje.

Měřiče odhalují víc než hříšníky

Nejistí jsou i v Rosicích na Brněnsku, kde spravují tři radary. Jeden přímo ve městě v ulici Brněnská, další pak v Ostrovačicích a Vysokých Popovicích. Právě poslední dva jmenované by v případě přijetí návrhu zřejmě zmizely.

„Nebylo by pro nás výhodné zajišťovat měření v jiných obcích. U toho našeho bychom museli udělat průzkum, zda se vyplatí,“ popisuje starostka Andrea Trojanová (nez.). I ona přitom chválí zvýšení bezpečnosti, které s sebou rychloměry přinesly.

Podle Víta Širokého, zástupce obchodního ředitele brněnské firmy Camea, která se na vývoj a distribuci měřicích přístrojů zaměřuje, by mohlo mít schválení návrhu opačný efekt, než který je zamýšlen – radarů ubude a tím pádem by se opět zvýšil počet přestupků na silnicích.

Kritický závěr D52. Rychle jedoucí šoféry zkrotí u proklaté křižovatky radar

„Z dat lze totiž vidět, že skutečně fungují. V prvních dnech po jejich instalaci zaznamenají přestupek u asi deseti procent projíždějících aut, do třech měsíců je to jedno procento,“ dokládá Široký.

Navíc je to podle něj nejrychlejší možné řešení problémové dopravní situace. „Existují třeba i vjezdové ostrůvky, které fungují jako umělá překážka. Řidič tak musí zpomalit a vyhnout se jí. To je však zatíženo mnoha studiemi a povoleními, a je to tak finančně i časově náročnější. Postaví se to třeba až za rok. Proti tomu rychloměr dokážeme nainstalovat téměř okamžitě,“ přibližuje.

Vedle toho poukazuje na další výhody, jež tato zařízení přinášejí. „Většina obcí zkoumá jen počet přestupků, ale radary dokážou zajistit mnoho dalších dat, která se dají dále využít,“ odhaluje. Patří mezi ně celkový počet aut, jeho vývoj v různých částech dne nebo zjištění, kdy řidiči překračují rychlostní limity nejčastěji. Takové informace pomáhají například k plánování uzavírek a objížděk, ačkoliv spíše ve velkých městech, zejména v Praze.

Co všechno započíst do nákladů?

Ministerstvo dopravy se po vlně nesouhlasu snaží najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. „Oslovili jsme obce žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Informace použijeme jako podklad pro debatu s nimi nad návrhem na změnu rozdělování výnosu,“ popisuje aktuální situaci František Jemelka z tiskového oddělení resortu.

Pokuty za rychlost jako stroj na peníze, už za 51 km/h. Radarů v obcích přibývá

Navíc zdůrazňuje, že stát má zájem pouze o čistý zisk. To znamená, že z peněz vybraných za pokuty by byly odečteny náklady na provoz radarů. Teprve tato výsledná částka by šla státu. „Nechceme brát obcím peníze. Počítáme s tím, že by si zachovaly dostatek prostředků na to, aby provoz rychloměrů pokryly,“ zmiňuje Jemelka.

Problém však starostové vidí v tom, že stále nevědí, co přesně je myšleno čistým ziskem a jaké všechny náklady by si mohli započítat.