iDNES.cz

Kvůli davům návštěvníků mizí z Podyjí rostliny i ikoničtí čápi

  10:10
Za deset let stoupl počet turistů v jihomoravském Podyjí o čtvrtinu. Už pomalu narážíme na hranice návštěvnosti, domnívají se správci parku.

V národním parku Podyjí po letech zahnízdily hned dva páry čápů černých. | foto: Zdeněk Mačát, Správa NP Podyjí

Návštěvníci národního parku Podyjí si na šestnácti místech mohou všimnout malých dřevěných sloupků. Jsou to sčítače, které v chráněné krajině fungují přesně deset let.

Správcům parku pomáhají zjistit, které lokality jsou nejnavštěvovanější a ve kterém období. Loni snímače zaznamenaly téměř 400 tisíc průchodů. O téměř 100 tisíc více než na začátku měření.

„V nejvíce vytížených místech se velký tlak turistů začíná negativně odrážet na stavu chráněné krajiny. Lesní podrost mizí pod botami návštěvníků například na šíji Šobesu a mění se ve vyšlapané písčiny,“ popisuje mluvčí parku David Grossmann.

Právě vinice Šobes je vůbec nejvytíženějším místem Podyjí, jen loni ji podle údajů ze sčítačů navštívilo přes 63 tisíc lidí, nejvíce v letních měsících. Jde o jednu z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v Česku, vinná réva se tu pěstuje od středověku, a počítá se mezi deset nejlepších poloh pro révu v Evropě.

Ačkoliv majitel Šobesu, výrobce vína Znovín Znojmo, už před lety přišel s nápadem na její zapsání mezi světové dědictví UNESCO, správci národního parku to spíše nepodporují. „Bojíme se zejména nezvladatelného přílivu turistů,“ vysvětlil Grossmann.

V závěsu za vinicí jsou v žebříčku oblíbenosti Hardeggská lávka vedoucí do nejmenšího rakouského města a Kraví hora u Znojma s jedním z největších vřesovišť v České republice, které ročně navštíví přes 50 tisíc lidí.

Čáp zahnízdil dál od lidí

Jenže není to jen vydupaný podrost, co správce nejmenšího národního parku, jediného v kraji, trápí. Na několik let odtud úplně zmizel ikonický pták Podyjí, čáp černý. Čápi přitom byli pravidelnými obyvateli a hnízdili tu dávno před vyhlášením národního parku.

Před dvěma lety si ornitologové oddechli, dva páry čápů tu vyvedly čtyři mláďata. Přemístily se ale na nové, více nedostupné lokality, kde je lidé nemohou vyrušovat.

„Pro svá hnízda si vybrali klidné oblasti na východě a západě Podyjí,“ popsal zoolog parku Zdeněk Mačát. Ornitologové podyjská mláďata čápů okroužkovali a doufají, že se tento výrazný pták nad údolí řeky znovu vrátil natrvalo.

Zvýšenou návštěvnost pozorují i obce, kterých leží v blízkosti parku hned několik. Přibývá kvůli tomu odpadků po bezohledných návštěvnících.

„Pokud to srovnám se situací před deseti lety, tak především kolem příjezdové silnice do Břečkova a kolem silnice z Břečkova do Čížova přibylo odpadků, zejména plechovek,“ všiml si starosta Horního Břečkova Stanislav Doležal (Obec pro všechny).

Častěji svážet odpadky a sbírat ty pohozené v okolí musí i v Hnanicích. „Každý rok organizujeme dobrovolnický úklid okolí obce a vždy je co sbírat,“ souhlasí starosta Martin Dvořák (SN Hnanice).

Řidiči parkují, kde se jim zamane

Zvýšenou návštěvnost tady ale pociťují hlavně z hlediska nepovoleného parkování. Řidiči se nezdráhají zastavit na trávě obecního lesoparku, okolo cesty před zdejším hotelem nebo ve vinohradech.

Mnohem víc projíždějících aut pozorují i v Břečkově a zejména v místní části Čížov, kde se stále častěji potýkají s neukázněnými šoféry, kteří parkují ve vesnici na soukromých i obecních pozemcích.

Na celém území Čížova to je přitom zakázané – před obcí je záchytné parkoviště. „Největší potíže to přináší řidičům autobusů, kteří se pak jen těžko otáčí na konečné zastávce v Čížově,“ dodává Doležal.

Obcím se samozřejmě mnohonásobně zvedl i počet ubytovaných. Například v obci Hnanice evidovali loni celkem 28 210 přenocování v ubytovacích zařízeních, přitom tu nežijí ani čtyři stovky obyvatel.

V obci Lukov zase měli před deseti lety tři penziony, dnes je tu třináct ubytovacích objektů.

„Ale abychom nehledali jenom negativa, díky návštěvnosti našeho městyse se daří místním podnikatelům, kteří jsou také městysi nápomocní v některých záležitostech. Dále nemůžu opomenout ani reklamu, kterou nám dělají nejen v České republice,“ říká první muž obce Marek Langer (NK).

Dají se najít i opuštěná místa

Návštěvnická sezona v Podyjí má hned několik vrcholů. První jsou Velikonoce a svátky na začátku května.

Vytížené jsou i sváteční dny na začátku prázdnin. Lidé do národního parku rádi chodí i na podzim. V závislosti na počasí k tomu využívají prodloužené víkendy kolem 28. září a 28. října, naznačují sčítače.

Davům se dá ale klidně vyhnout. A to když na slavnou vinici Šobes dorazíte ve středu před desátou hodinou dopoledne. Plyne to alespoň ze statistik.

A jsou i místa, na kterých se dá Podyjí užít takřka v soukromí. Stačí, pokud se člověk vydá Cestou Jaroslava Krejčího na východě, která provede hlubokým údolím řeky Dyje, nebo Pašeráckou stezkou mezi Vranovem a Čížovem s krásnými pohledy na lesní komplex Braitavy při hranici se sousedním Rakouskem.

zpět na článek