Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity. Porovnali látky, jež objevili v analyzovaných skupinách, jako jsou půda, rostliny, hlodavci nebo pavouci, s látkami, které v dotčených lokalitách farmáři za poslední čtyři roky aplikovali. Vycházeli přitom z podkladů, jež jim dodali zemědělci.
Výsledky ukázaly koncentraci a šíření velkého množství pesticidů, z nichž některé mohou mít významný dopad na biologickou rozmanitost a zároveň jsou výrazně rizikové i pro člověka. Látky odborníci našli i u ekologického hospodaření. Vysvětlují si to přenosem z okolní krajiny.
„Může to být větrem i pohybem zvířat, která pesticid chytla jinde a pak se přesunula na námi zkoumané pole. Problém je vysoká koncentrace a směs pesticidů, která se ve zvířatech akumuluje. Je to určitě jeden z důvodů úbytku biodiverzity,“ sdělil Košulič.
Bez registrace na evropském trhu
Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek, které nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky. „Jejich výskyt lze vysvětlit schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií,“ doplnil Košulič.
Odborníci u hlodavců a pavouků na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodinách opakovaně zjistili například výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, jež jsou silně jedovaté i pro obratlovce. „V České republice dochází každý rok k úmrtím dravých ptáků zaviněným karbofurany, často jsou způsobena přímým pozřením těchto látek prostřednictvím otrávených návnad,“ připomněl Košulič.
Vědci našli rovněž silně toxický insekticid methoxychlor, který je v Evropě zakázaný od roku 2002. „Látka je známá svou bioakumulací a perzistencí v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře jsme detekovali také fungicidní látku pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Naznačuje to, že tyto látky někdo možná nelegálně dováží ze zemí, kde jsou běžně používané k boji proti houbovým chorobám, a prodává je,“ řekl Michalko. Podle něj i je tak nezbytné se zaměřit na celkové snižování rizikových látek s ohledem na trvale udržitelné hospodaření a zdraví člověka.
Drahá hnojiva „nutí“ jihomoravské zemědělce zavést moderní technologie |
Ohleduplná mají být i ekologická hnojiva s postupným uvolňováním živin, jež vyvíjí další vědci. Jedna z nich, Soňa Kontárová z Centra materiálového výzkumu Fakulty chemické VUT, která na projektu spolupracuje, popisuje, že takzvaná slow-release hnojiva uvolňují dusík, fosfor či draslík postupně, a dochází tak k menším ztrátám kvůli jejich výparům či vyplavením. Maximalizují využití živin rostlinami a podle potřeb konkrétní plodiny.
Tímto efektivnějším způsobem dávkování se sníží spotřeba hnojiva. Nadměrné hnojení má navíc dopady i na biodiverzitu, klima, zdraví zvířat i lidí. Cílem je také vymyslet, jakým materiálem granule hnojiva obalit, aby zajistil ono postupné uvolňování. Nyní se to už na Mendlově univerzitě testuje s kukuřicí setou.
