Cesta na Tchaj-wan bohatě překonala očekávání, říká šéf nemocnic v Brně

  18:08
Brno má šanci získat nový přístroj, který zkrátí dobu testování na přítomnost koronaviru z šesti hodin na jednu. Na nedávné návštěvě Tchaj-wanu o něj projevil zájem ředitel Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice Pavel Piler, který byl členem delegace předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

Pavel Piler byl jakožto ředitel Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice v Brně členem delegace předsedy Senátu na Tchaj-wan. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Předseda Senátu Miloš Vystrčil po příletu řekl, že důvodem cesty na Tchaj-wan bylo, aby si Česká republika narovnala záda a jela se prezentovat jako suverénní země. Ztotožňoval jste se s touto myšlenkou?
Pokud bych se neztotožňoval, zcela jistě bych nejel. Jsme suverénním, samostatným a svébytným státem. Jeden z jeho nejvyšších státních představitelů zorganizoval tuto cestu společně s nejvyššími tchajwanskými státními představiteli a nebyl důvod ji neuskutečnit. Je to základní právo každé demokratické země.

Splnila cesta očekávání?
Z mého pohledu je bohatě překonala. Přijetí bylo velmi srdečné a Tchajwanci si uvědomovali, že přijeli zástupci svrchované země – členského státu EU a NATO, což je pro Tchaj-wan i svět jako takový významný signál. Tchajwanci si toho velmi cení. O naši cestu tam byl velký zájem – i ze strany zahraničních novinářů.

Překvapila vás podrážděná reakce Číny?
Ne.

A bral jste ji vážně?
Vážnost má, protože pokud takto reaguje vládní představitel tak velkého státu, tak to nemůže být pouze mluvení do větru. Nedokážu však rozklíčovat, jestli to sdělení mířilo více za hranice Číny okolnímu světu, nebo vlastnímu národu, tedy více než 1,4 miliardě čínských obyvatel.

O této zahraniční cestě se také hovoří jako o součásti předvolební kampaně ODS.
Nemyslím si to. Cesta z mého pohledu měla skutečně takový charakter, jaký objektivně prezentuje pan předseda Vystrčil a další účastníci cesty v médiích. Má účast na této cestě byla veskrze odborná, samozřejmě v oblasti medicíny a zvládání covidové pandemie.

Jak jste se vůbec do letadla dostal? Zájem muselo mít určitě více lidí.
Tchaj-wan daroval městu Brnu a jeho městským nemocnicím celkem sedmdesát tisíc roušek. Přebírali jsme je společně s primátorkou Markétou Vaňkovou v Nemocnici Milosrdných bratří. Paní primátorka obdržela oficiální pozvání na Tchaj-wan, ale organizačně jí to nevycházelo. Požádala předsedu Senátu, zda bych jako lékař a ředitel dvou brněnských městských nemocnic nemohl jet já. Kromě toho má brněnské zdravotnictví díky docentu Teodoru Horváthovi (chirurg FN Brno, spolupracuje s National Taiwan University Hospital v Tchai-peji – pozn. red) s Tchaj-wanem velmi dobré vztahy dlouhodobě.

Jaké poznatky jste si přivezl? Mě třeba zaujalo, že u nich má každý čipovou kartu, díky níž lze okamžitě zjistit zdravotní historii každého. Navíc každý má nárok na 16 roušek na čtrnáct dnů.
Primárně jsem jel jako lékař, nikoli jako politik. Vzhledem k tomu, co dělám a za co zodpovídám, bylo mým úkolem a cílem vidět, jak na Tchaj-wanu funguje oblast zdravotnictví. Zajímal jsem se též o navazující péči. Například tamní pojišťovací systém je hodnocený jako jeden z nejlepších na světě. A samozřejmě mě i velmi zajímalo, jak a proč na Tchaj-wanu tak excelentně zvládli situaci ohledně epidemie covidu-19.

Jak se jim to povedlo?
Několik měsíců neměli žádný případ onemocnění covidem-19, který by měl vnitrozemský původ v rámci Tchaj-wanu. Pokud někdo přijel ze zahraničí, musel jít okamžitě a nekompromisně do karantény. Nyní mají asi 88 tisíc otestovaných osob a 496 covid pozitivních osob od začátku pandemie, respektive od ledna 2020. Tyto excelentní výsledky vycházejí ze zkušeností s epidemií SARS. Za sedmnáct let zvládli vytvořit přehledný systém, jak v takovýchto epidemiologických situacích postupovat. V případě covidu-19 nečekali na oficiální zprávy odkudkoli a v okamžiku, kdy cítili bezprostřední ohrožení, tak přistoupili k tvrdým opatřením. Už v lednu uzavřeli hranice a zamezili tomu, aby jim nemoc někdo zavlekl do země. Velení a vedení drží pevně v rukou ministr zdravotnictví, má absolutní pravomoci a všichni jsou mu k ruce.

U nás se ale také zavřely hranice, což se však u části veřejnosti nesetkalo s pochopením.
Neříkám, že vše je přenositelné. Ani na Tchaj-wanu tento krok všichni neschvalovali. Tam hlavně k infekci přistupují systematicky, vyhnou se tak chaosu. U nás nyní systémová řešení úplně nevidím.

Na Tchaj-wanu jste také projevili zájem o přístroj, který může zrychlit testování. Jaká je šance, že ho skutečně dostanete?
Šance je reálná. Tchajwanští kolegové nás vzali na univerzitu a do výzkumných center a přístroj nám ukázali a předvedli. Nyní u nás testování trvá šest hodin, díky jejich přístroji by to bylo do hodiny. Musíme ale zkusit, zda kvalitou odpovídá klasickým testům, které v České republice provádíme. Jsme v kontaktu a myslím, že pokud bychom přístroj chtěli v budoucnu koupit, tak za cenu srovnatelnou s jinými zdravotnickými přístroji. Diskutovali jsme také o antivirotiku, které nyní na Tchaj-wanu testují. Pokud vše dobře dopadne, má Česká republika šanci být jednou z prvních zemí, kam ho Tchajwanci poskytnou.

Řešili jste na Úrazovce nebo v Nemocnici Milosrdných bratří případy nakažených koronavirem?
Šlo o jednotlivce. Zatím vše zvládáme. Nejdůležitější je, aby se nákaza nerozšířila na oddělení, kde leží dlouhodobě nemocní, kteří patří mezi nejzranitelnější. Zakázali jsme návštěvy, ale k pacientům v nejtěžším stavu příbuzné pouštíme.

V minulosti se hovořilo o spojení zmiňovaných městských nemocnic. Dokonce, že se Úrazovka přestěhuje do areálu Milosrdných bratří. Je tento plán na stole?
Kapacitně to není možné. Úrazová nemocnice je velká a pro Brno extrémně důležitá nemocnice. I kdyby se areál Nemocnice Milosrdných bratří významně rozšířil, což není reálné, tak prostorově stejně nebude stačit. Slučování není na pořadu dne.

A nějaké jiné propojení?
Propojení určitě, jedná se o úzkou a intenzivní spolupráci, a to jak v oblasti léčebně-preventivní péče, tak v oblasti vnitřního i vnějšího servisu. Propojení by v budoucnu mohlo fungovat následovně: například pokud v Úrazové nemocnici budou před operací potřebovat u pacienta vyšetřit srdce, může přijet internista z Nemocnice Milosrdných bratří. A pokud u Milosrdných bude hospitalizován někdo s urologickým problémem, tak zase může přijet specialista z Úrazové nemocnice. Propojení již začalo fungovat také v oblasti výběrových řízení. Dále chceme v Nemocnici Milosrdných bratří otevřít nepřetržitý chirurgický příjem, což by výrazně pomohlo Úrazové nemocnici.

Pohotovost pro lidi, kteří sami přicházejí do nemocnice, zůstane na Úrazovce? Tam mají dlouhodobě problém s nedostatkem lékařů.
Lékařská pohotovostní služba zůstane v areálu Úrazové nemocnice. Personální problém v této oblasti máme, jeho řešení ale musí vzejít z vyšší úrovně. Jednou z možností je, aby praktičtí lékaři měli povinné to, že musí určitý počet hodin odsloužit na pohotovosti. To by nám výrazně pomohlo. Zároveň dělám vše pro to, aby se zlepšilo i samotné hospodaření Úrazové nemocnice. Nyní ale samozřejmě komplikuje situaci řešení pandemie s covidem-19.

A co nový pavilon s heliportem u Úrazové nemocnice, který plánuje město? V novém územním plánu je pro něho vymezené místo. Počítá se s ním stále?
Úrazovka potřebuje nejen nové operační sály a stavba pavilonu je jednou z možných variant.

Nelitujete nyní, že jste kývl na nabídku řídit dvě nemocnice?
Nelituji, myslím, že když jsou dvě městské nemocnice, tak je dobře, že mají jedno vedení. Mám sice dost práce, ale mám do jisté míry „volné“ ruce v koordinaci obou zařízení. Současně nevnímám žádný „odpor“ a nelibost s tímto modelem ze strany zaměstnanců. Všichni jsou velice ochotní a vstřícní na tomto modelu spolupracovat, což mě utvrzuje v tom, že tento cíl má smysl. Brno má dvě dobře fungující fakultní nemocnice a potřebuje souběžně dobře fungující městské nemocnice, které dokážou s fakultními nemocnicemi dobře spolupracovat a koordinovat péči o pacienty z brněnské aglomerace.