Stovky památek v Brně přišly o ochranu, politici z ODS už žádají o demolici

  10:52
Brno se snaží chránit domy, jež v lednu definitivně pozbyly status památek. Vedení města tvrdí, že hledá řešení, jak zabránit bourání. Poslanec Pavel Blažek a náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (oba ODS) přitom požádali u jedné z historických staveb o demolici.

O demolici novorenesančního domu z 19. století v brněnské ulici Veveří požádala firma Slide, která jej vlastní. V ní přitom figurují také přední představitelé místní ODS Pavel Blažek a Robert Kerndl. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Po lednovém rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přišlo definitivně o památkovou ochranu přes 1 400 staveb v Brně. Někteří jejich majitelé tak vycítili šanci a snaží se využít situace k podání žádostí o demolice historických domů, u nichž by to dříve nepřicházelo v úvahu.

Vedení Brna tvrdí, že hledá řešení, jak tomuto bourání zabránit. Jenže zároveň na stole památkářů leží požadavek na demolici novorenesančního domu z 19. století v ulici Veveří v centru města, který vlastní firma Slide.

A v té figurují mimo jiné zdejší špičky ODS – náměstek primátorky Robert Kerndl s poslancem a vlivným zákulisním hráčem Pavlem Blažkem.

„Mohu potvrdit, že řešíme požadavek na demolici domu na Veveří 11. Proč tak chce majitel učinit, se v žádosti nepíše. Z naší strany jí nevyhovíme, dáme negativní stanovisko. Dům se nachází na území městské památkové rezervace a ještě v loňském roce byl kulturní památkou. Tou nyní není kvůli administrativní chybě, ale důvody, proč jí byl v minulosti uznán, samozřejmě nepominuly,“ oznamuje Aleš Homola z Národního památkového ústavu (NPÚ) v Brně.

Dům nechceme bourat, hájí se Blažek

Blažek pro MF DNES uvedl, že dům rozhodně zdemolovat nehodlá. Žádost prý firma podala jen proto, aby se dozvěděla, jak správně postupovat dál.

„Vyvolali jsme jednání s Národním památkovým ústavem, aby příští týden přijeli a sepsali, co konkrétně je na domě chráněno. Jiná možnost není. Posudek pak zveřejníme a podle toho se zachováme. U toho domu je například problém s parkováním. Žijeme ve 21. století, musíme takové věci řešit a bez jasných instrukcí s tím nepohneme,“ vysvětluje Blažek. 

„Poté, co soud zrušil rozhodnutí o celkové ochraně památek, nikdo vlastně neví, co je a co není chráněno,“ doplňuje Blažek, který je bývalým ministrem spravedlnosti a šéfuje jihomoravské organizaci ODS. 

Homolu takové zdůvodnění rozesmálo. „Je to svérázný výklad. Když si zažádáte o demolici, tak to znamená, že se má dům zbořit. A nikoliv že se má určit, co je v domě chráněno. Samozřejmě přijedeme kdykoliv, majitel nemusí žádat o demolici. Ale jestli majitelé žádost vnímají, jak popisují, tak jsem přímo nadšen,“ líčí pobaveně Homola.

Náměstek primátorky Kerndl trvá na tom, že nezná jiný způsob, jak situaci s domem řešit, než zažádat o jeho demolici. „Tím samozřejmě neříkám, že neexistuje jiná možnost. Já o ní ale nevím. Příští týden přijedou odborníci z Národního památkového ústavu a pro nás jako vlastníky bude jejich stanovisko závazné,“ ubezpečuje.

Zmíněný problém se ovšem netýká jen budovy na Veveří. Srovnán se zemí už je rodinný dům ve vilové čtvrti v ulici Tichého v Žabovřeskách, který patřil mezi zmiňovaných 1 400 památek, jež přišly o ochranu.

Zdemolovaná je také funkcionalistická stavba rovněž v Žabovřeskách. Město tím přišlo o jeden ze tří domů urbanistického celku stavitelů Václava Dvořáka, Viléma Kuby a jeho bratra Aloise, kteří patří mezi nejvýznamnější české stavitele meziválečného Brna.

Řeší se také vila z 19. století na adrese Hlinky 40 v centru města, u níž už došlo k demolici části neorenesanční dřevěné verandy. Podle Homoly památkáři usilují o to, aby tuto stavbu ministerstvo kultury prohlásilo památkou.

„Žádostí o demolice bude přibývat. Pro developery je totiž levnější a snazší celý dům zbourat a postavit nový podle svých představ,“ sděluje Homola a apeluje na rychlé řešení. „Brno má úplně mizivý stupeň památkové ochrany,“ upozorňuje. Kromě žádostí o demolice podle něj majitelé u 97 dalších domů chtějí, aby již nebyly památkami.

Památkových zón má být několik

Redakce oslovila také brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou (ODS), která ve firmě Slide v minulosti předsedala valné hromadě. K plánům svých spolustraníků se přímo nevyjádřila, připomněla pouze, že v Brně stále funguje městská památková rezervace a její existenci nikdo nezpochybňuje.

„Pro všechny vlastníky bez výjimky platí, že musí při nakládání s majetkem dodržovat požadavky dané orgány památkové péče,“ uvedla Vaňková.

Jenže třeba zmiňovaný dům v ulici Tichého byl zbourán proto, že se v městské památkové rezervaci nenachází. Předtím mu přitom náležel ochranný status zrušený Nejvyšším správním soudem.

Žádat kolegu z vedení města o vysvětlení jeho postupu na Veveří hodlá první náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL), který podporuje zřízení nových památkových zón. „Až kolegu Kerndla potkám, tak se ho samozřejmě na dům na Veveří zeptám,“ slibuje Hladík.

Podle něj Brno dělá, co může, aby památky ochránilo. Aktuálně se diskutuje o tom, jak nová pravidla pojmout.

„Nesouhlasíme s tím, aby celé velmi široce pojaté území navazující na historické centrum bylo jedna památková zóna, ale chceme, aby zón vzniklo několik. A to s ohledem na rozdílný charakter jednotlivých částí území,“ shodují se například politici ODS včetně Vojtěcha Mencla jakožto starosty Brna-střed, kde je nejvíce historických staveb.

Usiluje také o to, aby si toto téma vzal za své některý z poslanců a snažil se ho prosadit v Poslanecké sněmovně, což by celý proces urychlilo.