Zatímco v době před pandemií očkování důvěřovalo 85 procent lidí, loni v prosinci to bylo jen 64 procent. „Narostl zejména poměr lidí, kteří jsou k očkování váhaví, a to o 18 procent oproti roku 2018,“ vysvětluje člen výzkumného týmu z katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Tomáš Zvoníček.
V proměně důvěry lidí sehrála podle něj roli i pandemie. Dříve se očkování týkalo především rodičů malých dětí, nyní je to téma pro každého.
Podle výzkumu mají obecně nižší důvěru k očkování lidé s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Čím vyšší vzdělání, tím nižší je u nich důvěra k očkování. Až 40 procent vysokoškoláků vyjadřuje k očkování nejistotu až nedůvěru, což je nejvíce ze všech vzdělanostních skupin.
V případě očkování proti covidu-19 je to však úplně opačně. Čím vyšší mají lidé vzdělání, tím vyšší je i jejich vůle se nechat naočkovat proti této nemoci.
„Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Vysokoškolsky vzdělané osoby jsou sice k očkování jako takovému nejvíce kritické, současně však projevují nejvyšší ochotu se nechat očkovat proti covidu-19,“ doplňuje vedoucí výzkumného týmu Martin Kreidl.
Podle vědců souvisí ochota se očkovat proti covidu-19 překvapivě pouze slabě s postojem k očkování jako takovému.
„V dubnu 2021 až 60 procent vysokoškoláků prohlašovalo, že se nechají očkovat, zatímco stejný poměr osob se základním vzděláním tehdy očkování odmítal nebo nebyl rozhodnut,“ objasňuje Zvoníček.
Tato zjištění vyplývají z pilotní studie výzkumu nazvaného Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy.
Důvěra v očkování souvisí i s důvěrou ve vládu
Vysvětlení popsaného paradoxu lze podle vědců hledat v širších souvislostech důvěry k očkování. Ta se totiž zvyšuje spolu s vyšší důvěrou ve vládu a instituce. Tato důvěra je typická právě pro lidi s vyšším vzděláním.
„Zdá se, že vzdělaným lidem umožňuje vyšší důvěra v instituce překonat jinak vnímaná rizika a obavy spojené s očkováním, a očkování proti covidu-19 tak například z pragmatických důvodů podstoupit,“ dodává Kreidl.
Výzkum Současná česká rodina stále běží a zaměřuje se na to, jak české rodiny žijí a jak se v posledních letech změnily. Výzkumníci chtějí do studie zahrnout až šest tisíc dotazovaných.