„Zpočátku jsme měli spoustu teoretických studií ohledně očkování, ale ty mají nulovou klinickou relevanci. Klinických dat potřebujeme co nejvíce. Navíc dosud nebyli do klinických studií zahrnuti onkologičtí pacienti, takže jsme o jejich reakci na vakcíny neměli dostatek dat,“ vysvětlil přínos studie ředitel Fakultní nemocnice (FN) Brno Jaroslav Štěrba.

Lékařům se tak potvrdilo, že vakcína funguje i u lidí oslabených rakovinou a onkologickou léčbou.  

Lékařka a přednostka Farmakologického ústavu Masarykovy univerzity Regina Demlová společně s kolegy z Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) a FN Brno sledovala tvorbu protilátek u osmdesáti zdravých lidí a necelých čtyř stovek lidí s rakovinou, případně takzvaně v remisi, tedy po úspěšném absolvování léčby. 

„Pacienti s nádory a hematonokologičtí pacienti sice mají protilátkovou odpověď po první dávce, ale až později. Jejich tělo nezareaguje tak rychle jako u zdravých pacientů a pacientů v remisi. Naše studie ukazuje, že všichni mají protilátky, ale jejich hladiny jsou různé, u nemocných lidí nižší,“ shrnula výsledky po prvním půlroce studie Demlová.

Podle ní se u všech zkoumaných skupin projevuje trend poklesu hladiny protilátek. A to zhruba po šesti měsících od první dávky.

„U lidí podstupujících chemoterapii je ten pokles největší, to jsou nejzranitelnější pacienti. Postupně protilátek ubývá i po druhé dávce. Jednoduše, prokázalo se nám, že je potřeba očkovat třetí dávkou,“ vysvětlila Demlová.

Studie nebyla vyhraněná vůči typu očkování, lékaři do ní zahrnuli všechny vakcíny uznané v Česku. Pacienti však převážně uváděli, že se nechali naočkovat vakcínou Pfizer, a to až z 96 procent.

Onkoléčbu není potřeba přerušovat

„Zpočátku jsme vůbec nevěděli, jaký efekt bude mít vakcína proti covidu na ty, kteří onkologickou léčbu podstupují. Proto jsme považovali za nutné ověřit si její fungování i u skupiny takto křehkých pacientů. A prokázalo se nám, že není ani potřeba přerušovat onkoléčbu. Vakcína nezpůsobuje žádné vedlejší účinky,“ doplnila další zjištění lékařka a členka výzkumného týmu Radka Obermannová z MOÚ.

Podle třetího z garantů studie Jiřího Meyera z interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno evidují největší smrtnost na koronavirus u pacientů s krevními nádory, tedy hematookologických pacientů. 

„Odpověď imunitního systému u těchto pacientů je mnohem slabší než u zdravých lidí a hladina protilátek může i rychleji klesat,“ poznamenal Meyer.

Podle lékařů není dosud přesně jasné, jak vysokou hladinu protilátek musí člověk mít, aby byl před nemocí covid-19 plně chráněný. 

„V ideálním světě bychom sice mohli zkoumat každému člověku jeho protilátky a podle toho se bavit o přesné době očkování, potřebnosti dávky a podobně, ale je to nesmírně drahé řešení. Navíc my potřebujeme naočkovat spoustu lidí v co nejkratším čase, takže zkoumat protilátky u jednotlivců je teď nereálné,“ doplnil Štěrba.

Studii zaštítil brněnský Masarykův onkologický ústav, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, schválil ji i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Studie má výsledky zatím za šest měsíců a dosud vyšla na zhruba dva miliony korun. 

Odborníci už prodloužili dobu, po kterou chtějí data od onkologických pacientů sbírat. Doufají, že se do výsledků promítne i chování protilátek po očkování třetí dávkou.