„Do Beskyd jezdím pravidelně asi 25 let a s kolegou tam navštěvujeme zajímavá místa. Na tuto muchomůrku jsem poprvé narazil asi před deseti lety. Neznal jsem ji, a tak jsem ji vzal k prozkoumání,“ uvedl Vladimír Antonín, který v Moravském zemském muzeu vede botanické oddělení. 

U spousty hub jsou podle něj kolikrát jen nepatrné rozdíly, které lze určit až podrobnou molekulární analýzou. To se dělo i v případě této neznámé muchomůrky.

„Na základě dobře zdokumentovaných sběrů kolegů a také díky vlastnímu nálezu v oblasti Vsetínských vrchů a dalšího sběru z Francie se nám podařilo zjistit, že se jedná o nový druh,“ uvedla mykoložka Hana Ševčíková, která ji zkoumala společně s francouzskými kolegy.

Nová muchomůrka nese název po svém objeviteli, brněnském mykologovi Vladimíru Antonínovi.

Nově objevená houba patří mezi pošvatky, muchomůrky s pochvou, ale bez prstenu. Jméno dostala po svém nálezci Vladimíru Antonínovi, její název zní Amanita vladimirii.

„Je to pro mě samozřejmě čest, že nese moje jméno. Už je dokonce třetí. První byla houba z Indie, kterou jsem pomáhal zkoumat kolegům, kteří ji našli, druhá roste ve střední Evropě,“ přiblížil mykolog.

„On si to za může i trochu sám. Kdyby mě nenaučil tuto vědeckou práci, nikdy bych muchomůrku nepopsala,“ doplnila s úsměvem jeho kolegyně Hana Ševčíková.  

Zda je jedlá, nebo naopak jedovatá, v muzeu zjišťovat nebudou. „A tak ji, milí houbaři, raději nesbírejte. Kdybyste na ni narazili, tak si ji vyfoťte a radujte se spolu s námi,“ dodávají brněnští mykologové. Nalezený exemplář našel své místo v herbáři Moravského zemského muzea.