Menší města na jihu Moravy chtějí více žít a zbavit se cejchu nocleháren

  6:24
Agentura CzechInvest mapovala podnikatelské prostředí na jihu Moravy. Upozorňuje, že nízká nezaměstnanost může mást. Lidé sice mají práci, ale jinde než bydlí. A tam také utrácejí za veškeré služby. Jejich obec či město o tuto občanskou vybavenost přichází a stává se jen noclehárnou.

Horní náměstí ve Znojmě | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Drtivá většina jihomoravských obcí touží po tom, aby na jejich území usídlil investor. Starostové věří, že by tím zamezili odlivu obyvatel, mohli revitalizovat brownfieldy a využít podnikatelské nemovitosti, které jinak leží ladem. Vyřešilo by to i nedostatek pracovních míst a nízké mzdy.

Vhodný typ investice se přitom liší podle místa. Zatímco v Brně je vhodný výzkum a vývoj, jinde se hodí zpracovatelský průmysl.

Vyplývá to z analýzy CzechInvest, která zkoumala, jak kvalitní a atraktivní podhoubí nabízí jih Moravy investorům. Agentura mluvila se všemi starosty s pověřeným obecním úřadem i zástupci firem a použila statistická data s vlastními výpočty. Výsledkem je přehled, který definuje silná i slabá místa a rozvojový potenciál kraje. MF DNES představuje ty nejzajímavější závěry.

Třetina jihomoravských obcí si zoufá, že jim odchází mladí obyvatelé do větších měst. Nejčastěji se stěhují do Brna, Prahy a Znojma. Za prací se ovšem nejvíc dojíždí do Brna, Hodonína a Vyškova. Poslední zmíněné město může v tomto žebříčku působit jako překvapení, těží však z dobré polohy v blízkosti dálnice D1 i z toho, že má průmyslové zóny s životaschopnými firmami.

Cizinci jsou podle firem nezbytní

„Například zóna Sochorova začala vznikat v polovině 90. let jako jedna z prvních v republice. V rámci kraje máme dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Aktuálně se navíc na území města realizuje několik velkých developerských projektů, rodinné i bytové domy,“ líčí vyškovský mluvčí Michal Kočí.

Vyškov je podle průzkumu Město pro byznys dlouhodobě jedním z nejlepších ohledně podmínek pro podnikání na jižní Moravě, před dvěma lety dopadl ve srovnání poslední dekády dokonce nejlépe. CzechInvest mu vytýká v podstatě jen absenci volných podnikatelských nemovitostí pro další rozvoj.

Firmy v kraji by se neobešly bez zahraničních pracantů, přes 80 procent z nich uvádí, že je místní podniky využívají. Pocházejí hlavně z Ukrajiny, Rumunska a Slovenska, ale bývají s nimi také problémy, nejčastěji kvůli výtržnictví.

Obce noclehárny jsou hlavně na Znojemsku

Co se týče zaměstnanosti, analýza pracuje s takzvanou soběstačností na trhu práce, což je nový ukazatel. Nezaměstnanost jako taková totiž zdaleka neodhaluje všechny problémy, které se mohou v regionu koncentrovat.

Třeba starosta menšího města může mít pocit, že je všechno v pořádku, protože nezaměstnanost činí pouhá dvě procenta, ale CzechInvest mu dává jiný pohled.

„Potom například uvidí, že z jeho města až 60 procent obyvatel vyjíždí za prací k velkému sousedovi. Tam lidé využívají služby a utratí vydělané peníze, takže se menší města stávají jen noclehárnami. Chybí v nich občanská vybavenost, obchody, školky. Obec se zkrátka nemůže úplně rozvíjet,“ vysvětluje za agenturu Jana Kohoutová.

Takových příkladů je nejvíc na Znojemsku – v podobě Vranova nad Dyjí, Moravského Krumlova, Miroslavi či Hrušovan nad Jevišovkou. Stejná situace ale platí i pro Velkou nad Veličkou a Ždánice na Hodonínsku, Klobouky u Brna na Břeclavsku či Rosice na Brněnsku.

Pomáhá rozvoj komunity

Podle starosty Vranova, kde je soběstačnost se 44 procenty nejnižší, pomůže jen nový investor. „Nejsou tu žádné fabriky. Zemědělství a lesnictví, které bývávaly kdysi prvořadé, dnes zaměstnávají strašně málo lidí,“ sděluje Lubomír Vedra (Vranováci Vranovu). Turistická sezona přes léto pomůže, ale pouze přímo Vranovu a částečně Bítovu.

To Rosice sází na to, aby se rozvíjely a lidé měli dost příležitostí a důvodů trávit víc času na jejich území. „Jsme v krásné přírodě, lidé tu k sobě mají přece jen blíž než ve velkých městech. Silně podporujeme rozvoj místní komunity a snažíme se dát prostor aktivním obyvatelům, kteří město jako noclehárnu ani zdaleka neberou. Takových je naštěstí čím dál víc,“ oznamuje starostka Andrea Trojanová (Rosice našima očima).

K problému „nocleháren“ se v Rosicích loni postavili dvěma způsoby – schválili nový územní plán, který má bránit přebujelé výstavbě, a přijali pravidla pro spolupráci. Developer se tak musí podílet na rozvoji městské infrastruktury, což platí i pro investory.

Ohledně soběstačnosti si naopak dobře vedou Kuřim na Brněnsku, Vyškov, Boskovice či Břeclav. A samozřejmě Brno s hodnotou necelých 168 procent. To je s vysokým inovačním potenciálem, přítomností globálně působících firem, univerzitám, podpoře začínajících podnikatelů a dopravnímu napojení podle očekávání v analýze CzechInvestu jihomoravským premiantem.

Výsledky výzkumu na jižní Moravě

91 % obcí má zájem o zasídlení investora na svém území.

6 % obcí nabízí finanční nástroje na podporu podnikání.

26 % obcí má na svém území alespoň jeden sociální podnik.

6 % obcí má ve svém správním obvodu infrastrukturu na podporu podnikání, inovací nebo výzkumu.

35 % obcí uvádí, že dochází k odlivu mladých lidí do větších měst.

82 % obcí uvádí, že místní podniky využívají pracovníky ze zahraničí.

7 % obcí má se zahraničními pracovníky problém.

18 % obcí uvádí, že se potýkají se sezonní nezaměstnaností.