iDNES.cz

Miliony pro nic. Brno hojně utrácí za nevyužité dopravní studie

  7:20
Už je to šest let od doby, co minulé vedení Brna v čele s hnutím ANO chystalo rozsáhlou rekonstrukci Štefánikovy ulice. Plánovaná úprava, která se stala terčem kritiky kvůli úbytku parkovacích míst, však nakonec v tichosti vyšuměla. A nebyla zdaleka jediná. Podobný osud měly i mnohé další projekty, které skončily úplně, nebo dnes leží odložené v šuplíku.

Za posledních pět let, kdy je povinné zveřejňovat smlouvy v registru, stály podle výpočtu MF DNES brněnské dopravní studie, jež se nepovedlo zhmotnit, nejméně 21 milionů korun.

Typickým příkladem je právě Štefánikova. Magistrát zaplatil společnosti Projekt 2010 za odvedenou práci téměř 3,8 milionu korun, stávající vedení Brna však v roce 2019 smlouvu ukončilo.

„Vnímali jsme velkou kritiku ze strany městské části i obyvatel. Bylo to asi poplatné tehdejšímu vedení a tomu, kdo měl v gesci dopravu,“ ukazuje nynější radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) na tehdejšího náměstka za Žít Brno Matěje Hollana. 

Ten je však přesvědčený, že původní projekt byl dobře připravený, a to pro všechny druhy dopravy, tedy i cyklisty a pěší. „ODS se ale rozhodla, že z ulice bude jen dálnice pro auta,“ komentuje Hollan odstoupení od původního záměru.

Kratochvíl totiž okamžitě rozjel novou studii, jak by Štefánikova měla vypadat. Ta už je hotová a teď se vše posouvá do další fáze. „Aktuálně bylo zahájeno zpracování investičního záměru,“ informuje Anna Dudková z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Podle Kratochvíla je už předjednané, že tato úprava by měla jít snadno schválit a neměly by nastat komplikace. Blíže však plány nespecifikoval a neuvedl ani předpokládaný termín oprav.

Zadrhnuté projekční práce

Opačný postup volil Richard Mrázek (dříve ANO), který se v předchozím volebním období na postu radního pro dopravu s Hollanem střídal a několikrát oznamoval, co se kdy bude stavět. Jenže s realitou se jeho slova nepotkávala.

Obyvatelé se například měli dočkat úprav přednádražního prostoru včetně trianglu, kde zastavují trolejbusy, a také navazující ulice Benešova. K tomu však nikdy nedošlo. Už projekční práce zahájené v roce 2017, tedy v době Mrázkova působení ve vedení Brna, narazily, protože město nebylo schopno zadat přípravu stavby tak, aby získalo nezbytné územní rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání.

„Odvolání nesouvisí s kvalitou dokumentace, nýbrž bylo podáno z důvodů vztahujících se k vypořádání majetkoprávních vztahů k pozemkům, které jsou dotčeny stavbou,“ stojí v dohodě z roku 2020, v níž Brno a firma PK Ossendorf opět ukončily spolupráci. 

Přepracování by bylo tak rozsáhlé, že už magistrát narazil na limity zákona o veřejných zakázkách. I tak musel zaplatit téměř 9,5 milionu korun za již odvedenou práci, která je dnes prakticky k ničemu.

Mrázek přesto na své straně chybu nevidí. „Záleží vždy na investorovi, v tomto případě městu, jak dokáže jednat s jednotlivými subjekty. Ani nevím, jestli jednaly, nebo ne. Já bych ale určitě jednal a snažil se dojít k dohodě,“ podotýká.

Místo starých studií nové

Za „překonanou“ označil Kratochvíl také studii, která přišla s přerušením provozu v ulici Veveří. Kolem tramvajové zastávky Grohova měla podle plánů minulé koalice vzniknout pěší zóna, kudy by mohla projet jen MHD, nikoli auta. Dnes už jsou zde nový povrch, koleje i zastávky, ale vše zůstalo ve stejné podobě

„Museli jsme to udělat rychle i kvůli výluce tramvají na Žabovřeské,“ vysvětluje Kratochvíl a označuje tuto část Veveří za opravenou, přestože magistrát plánuje připravit zcela novou studii, podle níž by se mohla ulice v letech 2025 až 2026 komplexně přetvořit. „Ty věci jsou živé, a pokud na to měl pan Kratochvíl jiný názor, tak se zkrátka vydal jiným směrem. Je to vždy o prioritách stávající politické garnitury,“ říká Mrázek, jenž aktuálně sedí v opozici.

Podle Hollana, který dnes není aktivním politikem, je ostuda, že Brno v původním záměru nepokračovalo. „Netvoří ulici, kam by lidé rádi vyrazili. Přitom všichni i ze zkušeností ze zahraničí vědí, že to nebude fungovat, pokud se tam nebude možné dobře dostat pěšky,“ upozorňuje. Za původní projekt s „nevyhovujícím přerušením silnice“, jak jej popsala Dudková z tiskového oddělení magistrátu, zaplatilo Brno společnosti PK Ossendorf 7,6 milionu korun a smlouvu s ní ukončilo.

Už v roce 2017 vznikly rovněž studie na rekonstrukci ulice Vídeňská a frekventované křižovatky Vídeňské s Poříčím, každá za půl milionu. Dnes obě leží ladem. Magistrát ubezpečuje, že se s nimi bude pracovat, místo pokračování v další přípravě však zároveň zadává studie na opravy jiných ulic, například Pekařské podél Fakultní nemocnice u svaté Anny. 

„Studie je tady schválena, podobně jako Štefánikova. Soutěží se projektant,“ informuje Kratochvíl s tím, že schválená je i podoba úpravy Veveří od Konečného náměstí k Sono Centru. I tento úsek řešila už minulá koalice studií za 680 tisíc, stávající vedení Brna na ni navázalo dalšími dvěma za zhruba 400 tisíc.

Autor:
zpět na článek