„Třeba akvaristé znají nepříjemné vředy na rukou. U horníků na Ostravsku se zase vyskytuje plicní mykobakterióza způsobovaná druhem popsaným poprvé v důlních oblastech amerického státu Kansas. Netuberkulózní mykobakterie ale trápí mnohem více lidí,“ říká vedoucí výzkumu Ivo Pavlík z fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií.
Přestože nebezpečí, které pro lidi tyto bakterie představují, je značné, evropští vědci se jim zatím příliš nevěnovali. Dosud popsali na 200 druhů, z nichž asi deset způsobuje u člověka obtížně léčitelné infekce. Ty mohou postihnout plíce, krční mízní uzliny, kůži nebo některé další orgány.
Mykobakterie přitom číhají na místech, kde by je nikdo nečekal, a podle vědců podtrhují to, co se řeší i v souvislosti s pandemií koronaviru – jak důležité je důkladné umývání rukou.
Žijí třeba v kompostu, rašelině a půdě. Riziko přenosu tak může být třeba při sázení květin na zahradě, koupání v přírodních koupalištích nebo při adrenalinové zábavě, jako je canyoning neboli zdolávání kaňonů horských potoků. „Stačí, jen aby se účastník při slézání koryta dravé bystřiny sevřené mezi skály poranil. Přes ránu se mu mohou dostat netuberkulózní mykobakterie do kůže,“ podotýká Pavlík.
Podle něj mykobakterie stály dlouho v Česku na pokraji zájmu, protože populace byla ještě do října roku 2010 chráněna plošnou vakcinací proti klasické TBC a tím i proti mykobakteriózám. „Ukázalo se však, že netuberkulózní mykobakterie jsou tu stále a že představují mnohem větší nebezpečí, než by se na první pohled mohlo zdát,“ upozorňuje Pavlík.
Do výzkumu je zapojeno několik vědeckých institucí a rozsahem jde o unikátní projekt, jehož výsledky budou podkladem pro další výzkum. „Možná nás výsledek bádání přivede právě k tomu, že musíme přidat v osobní hygieně, jejíž význam stále podceňujeme, i když si to nechceme připustit,“ uzavírá vědec.