V Podyjí našli vzácnou muchomůrku podobnou bedle, typická je pro Středomoří

  6:20
Velmi vzácnou a kriticky ohroženou muchomůrku Vittadiniho našli mykologové v Národním parku Podyjí. Druhu pravděpodobně svědčí teplé počasí posledních let a letošní na srážky bohatý začátek června.

Přestože je jedlá, muchomůrka Vittadiniho se ke konzumaci doporučit rozhodně nedá. Je vysoce chráněná a odrazuje zápachem. | foto: Dagmar Malinová

Potvrzených nálezů této teplomilné houby v Česku není mnoho, typická je totiž pro Středomoří. Tato krásná a statná muchomůrka je podobná některým druhům bedel. 

„Přestože je jedlá, muchomůrka Vittadiniho se ke konzumaci doporučit rozhodně nedá. Jednak neoplývá příjemnou vůní, takže ke sběru neláká, a navíc patří mezi kriticky ohrožené druhy zapsané ve vyhlášce i červeném seznamu hub,“ říká znojemský botanik Radomír Němec.

Jak od sebe vzácnou muchomůrku a bedlu rozeznat? Kromě vůně i třeba podle prstenu - bedla jej má pohyblivý, můžeme s ním hýbat a dá se lehce odtrhnout, kdežto u muchomůrky je přirostlý.

Na Znojemsku byla muchomůrku Vittadiniho poprvé zdokumentována jedním ze zakladatelů Národního parku Podyjí Jaroslavem Krejčím už v roce 1975 v lese Hója u Božic. 

„Pak ji v regionu 40 let nikdo nenalezl. Až v roce 2016 jsme ji objevili v okolí Jaroslavic a letos na území národního parku, kde dosud nikdy zaznamenána nebyla,“ popisuje Němec.

Muchomůrku vídají před domy i u školy

Zajímavé podle botanika je, že je to jediný druh muchomůrky u nás, který nevyhledává soužití s kořeny stromů a keřů.

„Je možné ji nalézt zejména na člověkem ovlivněných stanovištích, jako jsou okraje vinic, obcí nebo pastvin, od konce jara do podzimu,“ vysvětluje.

Na své předzahrádce ji pravidelně vídá i Dagmar Malinová. „Tato houba nám již několik let vždy na jaře roste u našeho bytového domu v Břeclavi, objevuje se někdy samostatně, někdy v kruhu, krásně zdobí trávník,“ popisuje Malinová. 

Přestože se muchomůrku snaží ohlídat, moc dlouho na trávníku nevydrží. „Bohužel nám ji vždy někdo i přes naši snahu sesbírá, pravděpodobně si ji plete s bedlou,“ soudí.

Muchomůrka Vittadiniho si v Břeclavi oblíbila také prostranství u Základní školy Slovácká, kde vyrostla pod borovicemi. 

Relativně suché Podyjí je pro makroskopické houby velice rozmanitou základnou. V národním parku jich odborníci napočítali okolo 1400 druhů.