K rychlejší léčbě rakoviny pomůže na jižní Moravě onkologická spojka

  5:44,  aktualizováno  5:44
Rychlejší cesta k onkologické péči i menší nejistota pro pacienty. Masarykův onkologický ústav v Brně od dubna zavádí krajského koordinátora, který bude pomáhat lékařům s předáním pacientů s podezřením na nádor specialistům.

Švejdův pavilon Masarykova onkologického ústavu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Každý pacient je jedinečný nejen svým zdravotním stavem a rozsahem onkologického onemocnění, ale i životním příběhem, hodnotami, sociální situací a životními cíli. Tak Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně prezentuje takzvanou péči zaměřenou na potřeby pacienta, která je specifická osobním přístupem a důrazem na požadavky jednotlivců.

Tento model prosazuje již řadu let a snaží se jej postupně zdokonalovat. I proto bude od dubna pod záštitou MOÚ působit nový krajský koordinátor onkologické péče.

Jeho cílem bude zejména pomoc praktickým lékařům a jiným odborníkům v případě, že svému pacientovi zjistí podezření na nádor a bude potřeba jej předat do onkologické péče. „Koordinátor pomůže zajistit včasný termín návštěvy v rámci všech onkologických pracovišť v Jihomoravském kraji,“ přibližuje ředitel ústavu Marek Svoboda.

V novince, kterou umožnila i spolupráce s brněnskými fakultními nemocnicemi, vidí jihomoravští praktičtí lékaři velký potenciál. „Dosud bylo častým problémem dovolat se do konziliární (poradní – pozn. red.) nebo jiné specializované ambulance. Pokud bude koordinátor dostupný pro zajištění včasného termínu pro pacienty, bude to mít velký přínos,“ domnívá se lékařka Gabriela Fričová z ordinace MediClinic v Sokolnicích na Brněnsku.

Pomoc i po uzdravení

Jana Kupka, lékařská ředitelka společnosti Moje Ambulance, pod niž spadá i několik praktických lékařů v Brně, poukazuje na to, že v případě podezření na onkologické onemocnění, je čas i srozumitelný postup pro pacienta zásadní. „Nejistota totiž bývá často tíživější než samotná diagnóza.

Pokud koordinátor dokáže zrychlit a zpřehlednit cestu k vyšetření či léčbě, může to přinést více klidu pacientům i větší jistotu lékařům v primární péči,“ poukazuje. Podstatné však dle ní bude, aby tato role fungovala v každodenní praxi a byla skutečně dostupnou oporou, nikoli jen formálním článkem systému.

Radiologická asistentka Renata Macharová z Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu u nového lineárního urychlovače, který se používá při radiační léčbě nádorových onemocnění. (31. července 2025)

Zároveň krajský koordinátor doplní práci současných koordinátorů v podobě specializovaných sester, jež v osmičlenném týmu fungují v MOÚ od roku 2020. Jejich úkolem je péče právě o samotné pacienty, kteří se dozvěděli svou diagnózu.

I jim pomáhají s administrativními úkony a tím pádem i s rychlým zahájením léčby. Předávají například jejich kompletní dokumentaci multidisciplinárnímu týmu nebo rezervují termíny pro léčby. Jen za loňský rok zvládly asi 17 tisíc zákroků a více než tisícovku cílených edukací pacientů či jejich blízkých.

Součástí individualizované péče však není jen pomoc před zahájením léčby a v jejím průběhu, ale také po vyléčení. V Česku žije zhruba 680 tisíc lidí se zkušeností s nádorovými onemocněními a jejich počet se bude dle předpokladů lékařů i nadále zvyšovat.

„Přeživší mají specifické potřeby nejen po fyzické, ale i po psychické a sociální stránce. Proto se už několik měsíců v pilotním projektu soustředíme právě na tuto fázi péče,“ poukazuje Lenka Pavčíková z oddělení preventivních onkologických prohlídek MOÚ.

Léčba doma nebude nic neobvyklého

Systematický přístup k vyléčeným pacientům v ústavu doposud neexistoval. Chodili sice na pravidelné kontroly k onkologům, ti se však zaměřovali hlavně na projevy možného návratu nemoci a případné včasné zachycení.

„Ptali se i na možné potíže pacienta související s předchozí léčbou, ale když máte v ambulanci třicet lidí a do toho stále zvoní telefon, není to jednoduché. Proto jsme zavedli tento projekt. Ještě před návštěvou popíše pacient svůj stav a potíže v elektronickém dotazníku, a pokud z něj vyplyne, že potřebuje pomoc, budeme se tomu věnovat,“ popisuje Svoboda.

Pacientům jsem vždy říkal pravdu, což nebylo běžné, vzpomíná uznávaný onkolog

Dle odpovědí může lékař navíc upravit medikaci nebo odeslat pacienta k dalším odborníkům, včetně psychologů i jiných nelékařských odborníků. Dotazník se totiž nezaměřuje pouze na fyzické potíže, ale obsahuje i oblasti sociální, rodinné, psychický stav pacienta a jeho životní styl.

Svoboda předpokládá, že se bude osobní přístup v onkologické péči nadále rozšiřovat – a to i vzhledem k vývoji nových technologií nebo léků. „Péče o onkologické pacienty se bude přesouvat i do ambulantního provozu či k nim domů, a to včetně samotné léčby. Tak je to běžné například ve Francii nebo Holandsku,“ přemítá a dodává, že to však bude vyžadovat roky přípravy, protože je při tom důležitá výchova pacienta i lidí, co o něj pečují.

V Brně na „žluťáku“ bojují s nádory už 90 let, za rok se otevře ústav i v Praze

Velký potenciál vidí i právě v digitálních dotaznících, které lékařům umožní se předem seznámit s potížemi pacienta a jemu naopak dát prostor nad tím přemýšlet v pohodlí domova. Současný stav, především ve zdejším regionu, si však šéf onkologického ústavu chválí už dnes.

„Skutečně to u nás na jižní Moravě funguje. Pacientovi můžeme díky naší regionální onkologické skupině dopřát vybranou onkologickou léčbu co nejblíž jeho bydlišti, a to v řadě krajských nebo městských nemocnic a ve stejné kvalitě jako v těch brněnských,“ uznává.