iDNES.cz

Brněnské autobusy bez dodávek plynu, hrozí krizové scénáře pro MHD

  10:36
Hrozba, že Dopravní podnik města Brna v příštím roce nebude mít pro své autobusy dodavatele stlačeného zemního plynu (CNG), je po čtvrtku ještě reálnější. Ani napodruhé se totiž dopravci do výběrového řízení na jeho obstarání nikdo nepřihlásil. Lhůta pro podávání nabídek vypršela ve čtvrtek dopoledne.

ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Dodávky plynu má podnik nasmlouvané pouze do konce letošního roku.

Oproti prvotní zakázce přitom Dopravní podnik města Brna (DPMB) v té druhé navýšil předpokládanou cenu dodávaného plynu, kdy ji čistě jenom na příští rok ohodnotil na 156,6 milionu korun, což odpovídalo cenové situaci na trhu z května. Původně poptával dodávky na dva roky za 142,5 milionu, kdy vycházel z tržního stavu na přelomu loňského a letošního roku.

Nicméně ani skokový nárůst očekávané ceny k zajištění plynu nevedl. „Nejen odběratelé, ale i dodavatelé jsou si vědomi komplikované situace na trhu,“ podotýká generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.

Ruská agrese na Ukrajině a nejistota dodávek ruského plynu do Evropy způsobují už několik měsíců dramatické kolísání ceny plynu. Obchodníci proto zůstávají obezřetní.

Většina autobusů jezdí na CNG

Pro dopravce je chybějící dodavatel plynu o to zásadnější, že větší část z jeho více než tří set autobusů tvoří vozy na CNG, zatímco menší jezdí na naftu. „S ohledem na strukturu našeho vozového parku uděláme maximum, abychom plyn na rok 2023 pro DPMB zajistili,“ ujišťuje nadále Havránek.

Zároveň ale doplňuje, že se začínají připravovat na možnost, že plynové autobusy od nového roku nebudou mít do brněnských ulic na co vyjet. Jednou z možností je nahrazování vozů na CNG dieselovými.

K tomu už ostatně dochází, a to o víkendech, kdy se primárně využívají „nafťáky“. Ve všední dny to ale možné není, protože musí vyjet až 260 autobusů. Jiným východiskem může být posílení trolejbusů či tramvají, jež jezdí minimálně zčásti po stejné trase jako autobusy.

Konkrétní zvažované varianty představí podnik nejdříve vedení města. Na něm pak bude konečné rozhodnutí, jak se má dopravce k situaci postavit.

Oproti loňsku podnik vynakládá řádově vyšší částky za energie i palivo. Citelně dražší jsou jak plyn a elektřina, tak i nafta.

„Za jednu megawatthodinu elektřiny se loni platilo 1 450 korun, letos 6 057. Jedna megawatthodina plynu se v loňském roce nakupovala za 466 korun, aktuálně ji máme za 1 487. Litr nafty loni stál 25 korun, nyní je to 34,“ vyčísluje mluvčí dopravce Barbora Doležalová s tím, že částky jsou bez daně.

Měsíčně až milionové ztráty

I kvůli nim podnik vykázal jen za první polovinu letošního roku ztrátu 150 milionů korun. Konkrétně třeba v červnu byl minus 25 milionů. Číslo za červenec ještě není známé, DPMB jej chce nejdříve představit vedení města, jemuž musí stav hospodaření dokládat každý měsíc.

I podle toho pak od Brna dostává dodatečné kompenzace. V červnu městští zastupitelé schválili, že dopravce dostane na vyrovnání ztrát 265 milionů.

„Věříme, že nám kompenzace ve výši 265 milionů bude stačit,“ doufá brněnský radní pro dopravu a zároveň místopředseda představenstva DPMB Petr Kratochvíl (ODS). Ten je momentálně na dovolené. Jak uvedl, o dalších možných krocích v souvislosti s touto situací bude diskutovat v pondělí po svém návratu.

DPMB má už teď zpracovaný finanční model svého fungování na příští rok. „Zahrnuje požadavek na kompenzaci, která je vyšší v řádu stovek milionů,“ upozorňuje dopředu Doležalová. V květnu generální ředitel Havránek mluvil o náhradě ve výši 2,6 až 2,8 miliardy. Město přitom běžně do hromadné dopravy „pumpuje“ zhruba 2,2 miliardy.

Úspory DPMB zajišťuje i pomocí optimalizace spojů, tedy rušením některých linek a prodloužením intervalů mezi těmi zachovalými.

Poprvé nastalo škrtání loni v prosinci s novým jízdním řádem, následně pak letos v březnu, kdy se po skončení jarních prázdnin nekonal návrat ke zcela běžným intervalům. Poslední omezení frekvence brněnské MHD přišlo na začátku letních prázdnin. Tehdy se představitelé města bránili, že důvodem změn a škrtů jsou mimo jiné i plánované dopravní stavby a související výluky.

zpět na článek