Studie s českou účastí sledovala přes 17 tisíc pacientů s nadváhou nebo obezitou bez diabetu po infarktu, mozkové příhodě nebo s onemocněním periferních tepen, a to průměrně přes tři roky. Ukázalo se, že léčba nejmodernější generací léků na hubnutí ve srovnání s placebem snížila riziko opakování závažných kardiovaskulárních příhod o 20 procent a úmrtnost o 19 procent.
„Lze je proto vnímat nejen jako léky na cukrovku či obezitu, ale u pacientů s onemocněním srdce a cév také jako nový typ kardiovaskulární léčby, který významně snižuje riziko vzniku i opakování život ohrožujících příhod i zhoršení srdečního selhání,“ sděluje Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM a předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP, před výročním sjezdem České kardiologické společnosti, který se v příštích dnech uskuteční v Brně.
„Stálo by tedy za to, aby zejména těmto ohroženým pacientům pojišťovny na dané léky přispívaly,“ míní Haluzík.
Hubnout pomocí „zázračného“ Ozempicu? Proč ne, ani chirurgie není přirozená, říká lékař |
„Ukázalo se, že léčba antiobezitiky vede ke snížení zánětu, k poklesu krevního tlaku, zlepšení lipidového profilu a dalším pozitivním metabolickým změnám. Ve světle těchto dat je třeba přehodnotit přístup pojišťoven a zvážit jejich finanční podporu u pacientské populace bez cukrovky, která si v současnosti léčbu musí hradit sama,“ říká Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).
Diety a starší léky často selhávaly
I samotná obezita přitom představuje rizikový faktor zmíněných nemocí, takže její potlačení vede také ke snížení počtu infarktů či mrtvic. V Česku trpí nadváhou nebo obezitou téměř dvě třetiny dospělé populace.
„Pacienti si rizika uvědomují a opakovaně se snaží zhubnout. Dosavadní přístupy – zejména diety a starší farmakologická léčba – však často selhávaly, ať už kvůli nízké dlouhodobé účinnosti, nebo kvůli nežádoucím účinkům. V některých případech dokonce zvyšovaly kardiovaskulární riziko, což je přesně to, čemu se chceme vyhnout,“ upozorňuje Josef Kořínek, docent z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie LF UK a VFN.
Češi propadli lékům na hubnutí. Fungují, ale injekce si musí píchat po zbytek života |
Haluzík podotýká, že hrazení léků na hubnutí by se českému zdravotnictví ve finále vyplatilo. „Léčba kardiovaskulárních komplikací je mnohonásobně nákladnější než samotná farmakoterapie obezity či cukrovky. I když by tyto léky pravděpodobně bylo nutné užívat doživotně, přínos pro pacienty a zdravotní systém by mohl být zásadní,“ míní.
Odborníci se nyní snaží zjistit, zda by tyto léky mohly mít preventivní přínos i u obézních lidí, kteří zatím s žádnou nemocí srdce nebojovali.
