Už teď se podle odborníků potvrzuje, že tato lokalita byla pro vytvoření rezervace dobrá volba.

„Při loňském průzkumu jsme na Kosteliskách pozorovali 162 ptačích druhů. U více než poloviny z nich víme, že tu buď hnízdily, anebo se o to pokoušely,“ sděluje Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Vědci tu vedle toho našli i brouka dřepčíka, kterého už považovali za vyhynulého.

Spolu s ornitology se na vzniku ptačího parku podílí i Biologické centrum Akademie věd. Loni koupilo pozemek, na kterém vědci plánovali vysázet řídký les, složený z vrb a dubů, které by se pravidelně ořezávaly. Navíc by se zde v budoucnu pásl dobytek, který by krotil růst vegetace, což by vyhovovalo mnoha druhům ohroženého hmyzu či ptákům.

Aby zde mohli působit podle svých představ, potřebovali biologové převést malou část pozemku vedeného jako hospodářský les do kategorie lesa zvláštního určení. Hospodářský les totiž nelze dostatečně prosvětlit ani v něm pást.

Úřad státní správy lesů to však nepovolil a ministerstvo zemědělství tento zamítavý postoj potvrdilo. Vědci se proto rozhodli soudit a začátkem roku podali na ministerstvo zemědělství žalobu.

Chtějí obnovit lesy, které téměř zmizely

„Pokud státní správa lesů odmítá v takové drobnosti vyhovět Akademii věd podpořené Českou společností ornitologickou, jaká je šance, že vyhoví jiným vlastníkům?“ ptá se Dušan Utinek, odborný lesní hospodář a poradce v oblasti lesnictví, kterého si Biologické centrum najalo.

Podle Lukáše Čížka, vedoucího Oddělení biodiverzity a ochrany přírody v Biologickém centru Akademie věd, nemá nyní les na koupeném pozemku příliš velkou hodnotu hospodářskou ani přírodní. Rostou tam především náletové a invazní stromy. 

„My tam ale chceme vytvořit lesy, které z krajiny již téměř zmizely, přitom mají dlouhou tradici, a to prakticky v celé Evropě. Velmi řídké lesy s ořezávanými stromy kvůli dřevu na zátop a pasoucím se dobytkem byly standardem po většinu středověku až někdy do poloviny 19. století,“ přibližuje Čížek.

Úřady podle něj nutí majitele opatrovat les škodlivým způsobem a určují, že bude sloužit ke kácení dřeva místo ochrany přírody.

Podle ministerstva nelze status změnit, protože les není svou podobou nijak zvláštní. K předpokládanému budoucímu stavu úřady nepřihlédly. Výsledek sporu bude podle akademiků zajímavým precedentem i pro další majitele lesů, kteří by chtěli hospodařit alternativními způsoby a upřednostnit ochranu přírody před hospodářskou funkcí.