Postižení se stěhují ze starých ústavů do nového. I tam, kde je nechtějí

Na posledním jihomoravském zastupitelstvu před loňskými krajskými volbami šlo o výbušné téma. Část opozice i další kandidující politici žádali vládnoucí koalici, aby od takzvané transformace pobytových sociálních služeb upustila. Nestalo se.

Naopak.

V prvním půlroce po opětovném nástupu do funkce hejtmanství schválilo plány na proměnu hned tří domovů se zdravotním postižením a duševním onemocněním.

„Blázny“ tu nechceme, ošívají se v obcích. Kraj chce přemístit duševně nemocné

Do chráněného komunitního bydlení, které zajistí prostředí odpovídající 21. století, se ze starých budov přestěhují klienti z Habrovanského zámku na Vyškovsku a Emina zámku i Domova u lesa Tavíkovice na Znojemsku. Dohromady se jedná o téměř dvě stovky lidí, ostatně část z nich už od loňska žije v moderních prostorách na dvou místech ve Znojmě.

„Na podporu ‚deinstitucionalizace sociálních služeb‘ se zaměřujeme dlouhodobě. Znamená to, že lidé s postižením můžou opustit velké ústavy a přestěhovat se do běžných bytů, kde jim pracovníci poskytnou veškerou podporu. Tento krok jim umožňuje žít plnohodnotný a důstojný život,“ míní krajský náměstek pro sociální politiku Roman Celý (KDU-ČSL).

Podle opoziční zastupitelky Karin Šulcové (ANO) je však postup vedení kraje v tomto ohledu pomalý a nepřipravený. „Není vyjasněné, kam všichni klienti ze starých ústavů poputují dál. Nejsou nakoupeny pozemky. Koalice si ukousla obrovitánské sousto a není schopna jej plnit,“ prohlašuje Šulcová.

Náměstek Celý zdůrazňuje, že se jedná o citlivý proces. „Hodně času se musí věnovat přípravě a diskusi. Není možné někomu něco nařídit. Nemáme oprávnění klienty násilně vystěhovat,“ podotýká.

Citlivost celého procesu dosvědčuje také další aspekt, kterého si je vědoma i Šulcová. „V dosavadních zařízeních lidé žijí třeba deset dvacet let. Za tu dobu se tam vytvořila komunita,“ upozorňuje.

Habrovanský zámek opustí 54 klientů se středně těžkým až těžkým tělesným postižením. „O všem je důkladně informujeme. Je to o pečlivé komunikaci a vysvětlování. Ukazujeme příklady dobré praxe. Čeká je velká změna,“ říká ředitelka příspěvkové organizace Jaroslava Filipová s tím, že personál poskytne nepřetržitou pomoc i v novém prostředí.

Díky změně blíž k příbuzným

Jedním z míst, kde vznikne nové chráněné bydlení pro klienty z tohoto zařízení, je Slavkov u Brna. Hejtmanství tam bude stavět na parcele, kterou od města koupilo za jedenáct milionů korun. „Jednalo se o strategicky důležitý pozemek, vznikne ale potřebná služba. Za každé sociální zařízení jsme rádi, patříme v tomhle ohledu mezi bílá místa na mapě,“ zmiňuje slavkovská radní Veronika Slámová (STAN).

Město očekává, že do budoucna tohle bydlení poslouží i lidem z regionu. „Dnes jsou rozesetí po celém kraji, některé rodiny za příbuznými dojíždí až za Tišnov,“ poukazuje Slámová.

Kromě Slavkova u Brna se další pacienti Habrovanského zámku přesunou do Bučovic na Vyškovsku, kde mají o komunitní bydlení tohoto typu velký zájem. Městský pozemek hejtmanství získalo dokonce bezplatně.

„Volal mi pán z Bučovic, který přišel o nohu a žije právě na Habrovanském zámku. Ptal se, kdy už bude nové bydlení ve městě hotové, aby se sem mohl vrátit. Už se těší. Rozdělení klientů z velkého zařízení do více míst je užitečné právě v tom, že se dostanou zpátky tam, kde mají kořeny a bydleli dřív,“ zdůrazňuje bučovický starosta Jiří Horák (KDU-ČSL).

Ve Svitávce odmítli poskytnout bydlení pro postižené, teď se za to stydí

První fáze transformace zmíněného zámku má skončit v roce 2028. O umístění pro tu finální hejtmanství teprve vyjednává. Ve hře je další lokalita na Vyškovsku.

O kus dál už jsou při přerodu na Emině zámku s 56 lidmi s chronickým duševním onemocněním. Před necelým rokem se třináct z nich přesunulo do chráněného bydlení ve Znojmě. Podle ředitele Víta Janků dokázali být samostatnější rychleji, než se vzhledem k jejich stavu očekávalo.

„Ze začátku chtěli, aby je pracovnice doprovázely všude, ať už do obchodu, na úřad, či k lékaři. Teď už doprovod nepotřebují, chodí spolu nebo sami. Polovina má práci, několik jich roznáší letáky. Vyrážejí na harmoniku i na hokej. Našli si své záliby a dostávají se do kontaktu s komunitou,“ přibližuje Janků.

Pro zbytek obyvatel zámku platí plán přestěhovat se do tří let. Kraj pro ně na Znojemsku chystá komunitní bydlení v Suchohrdlech, Olbramovicích, Hevlíně a Šanově. Minimálně v posledních dvou obcích však s jejich umístěním nesouhlasila část místních, hejtmanství se tam proto vypravilo záměry vysvětlit. „Je to jako všude jinde. Někteří lidé s tím mají problém, protože očekávají nekontrolovaný pohyb nemocných po vesnici. Dnes chodí bez dozoru, zatímco dřív vycházeli hromadně. Část místních je z toho nervózní,“ míní starosta Šanova Petr Škarek (nez.).

Obec s hejtmanstvím směnila pozemky, aby chráněné bydlení nevyrostlo v lokalitě rodinných domů. „U některých to však problém neřeší. Bereme každopádně v potaz, že tito lidé musejí někde žít, proto jsme podali pomocnou ruku,“ dodává Škarek.

Hejtmanství v Šanově a Hevlíně i přes nesouhlas části místních na přípravě chráněného bydlení dál pracuje. A ke schválení letos nebo v příštím roce připravuje transformační plány pro dalších pět příspěvkových organizací.