„Mnozí pamatují komáří kalamity z let minulých, kdy večerní procházka bez repelentu byla opravdu pouze pro otrlé,“ říká břeclavský starosta Svatopluk Pěček (ANO), který o opakování tohoto scénáře rozhodně nestojí.
Lesníci už podle něj začali s postřikem tůněk na soutoku Moravy a Dyje, kde jsou zaplavené největší plochy.
„Vyčistili také rybníček Bruksa v Kančí oboře u Břeclavi tak, aby voda dobře odtékala a nesloužila jako komáří líhniště. Zároveň jsou připraveni začít ošetřovat v oboře i tůňky,“ uvedl.
Podle Oldřicha Šebesty, odborníka na komáry z Krajské hygienické stanice v Brně, budou letos problémy s tímto hmyzem mnohem výraznější než v předchozích suchých letech.
„Na soutoku už měl minulý týden výskyt kalamitní charakter a komáři se budou šířit i nadále,“ uvedl Šebesta.
Nejvíce se budou s komáry potýkat lidé na Břeclavsku, a to zejména v obcích blízko lužních lesů a dále podél rakouských hranic. Částečně bude postiženo i Hodonínsko. A to navzdory tomu, že i v Hodoníně aplikovali postřik proti larvám.
„Postřik pomůže jen částečně. Zasáhne pouze přesně tam, kam stříknete. Jenže v lese není možné najít všechny louže. Účinnost postřiku komplikuje i fakt, že komáři se nevyvíjí rovnoměrně. Některá louže je hlubší, jiná mělčí, jinde déle proudí voda – to vše ovlivňuje vývoj larev. Postřik tak na některých místech nemusí účinkovat, protože jsou larvy už v příliš pokročilém stadiu vývoje,“ poznamenal Šebesta.
Další komáří vlna přijde za dva týdny
Situaci nepomáhá ani předpověď počasí. Občasné deště přináší další zaplavené tůně. Konkrétně na soutoku se minulý týden objevily nové vodní plochy, takže se dá očekávat, že do dvou týdnů se z nich vylíhne další komáří vlna.
Navíc déšť nahrává i rozvoji komára pisklavého, známého coby přenašeče západonilské horečky, která předloni vyděsila Břeclavsko. Ten se totiž líhne zejména v zahradních nádržích či barelech.
„Dá se předpokládat, že lidé jsou daleko lépe zásobení dešťovou vodou a právě z ní se líhnou ti komáři, kteří západonilskou horečku přenáší,“ poznamenal Šebesta.
Podle něj by se mohly objevit případy nemoci, upozorňuje však, že je to jen jeden z předpokladů. Tím nejzásadnějším je, že nemoc musí do regionu nejprve přinést ptáci. Od začátku přenosové sezony se přitom v rámci Evropské unie zatím objevil případ západonilské horečky pouze v Rumunsku.
„Přesto by bylo dobré, aby si lidé barely s dešťovou vodou hlídali, zakrývali je a případné larvy vychytali,“ poznamenal hygienik.
Větší nádrže by dokonce mohli ošetřit přípravkem vectobac, který používali lesníci právě na zaplavené tůně. Ti disponují obrovským balením, které vystačí na několik hektarů plochy. Avšak letos se na trhu objevilo i mnohem menší balení přípravku, které je využitelné právě na domácí ošetření nádrží.
