Hluk souvisí s hydrodemolicí, tedy bouráním betonu vodním paprskem, které při stavbě Janáčkova kulturního centra v ulici Veselá stavbaři aktuálně provádějí. Má jít o moderní a často využívanou techniku, nepoškozující okolní konstrukce, uši kolemjdoucích její aplikací ale trpí.
Několikrát za den vždy mezi devátou a sedmnáctou hodinou, kdy jsou tyto práce smluvně povoleny, není v blízkém okolí stavby slyšet vlastního slova.
„Obsluha často ani neslyší, co se jim zákazníci snaží říct. Vadí mi, že neexistuje žádná možnost kompenzace. Nikdo s vámi neřeší, že se lidé vyhýbají ulici, ve které máte zahrádku,“ rozzlobila se v rozhovoru se spolupracovnicí iDNES.cz majitelka jedné z kaváren v centru Brna. Jmenována být nechtěla, za svým názorem si ale stojí.
Tři roky omezení na 200 metrech. Hlavní pěší tepnu Brna v srpnu rozkopou |
Rozladěni jsou i o pár desítek kroků dál v prodejně květin v České ulici i v dalších podnicích. „Asi dvakrát se mě lidé ptali, jestli nevím co se tu děje. Když denně na stánku stojíte 12 hodin, tak vám ten zvuk samozřejmě vadí, ale chápu, že se s tím asi nedá nic dělat. Když na chvilku ustane, tak si oddechnu,“ pokrčila rameny prodavačka květin.
Jinak to nejde, vzkazuje účastník stavby
Městská společnost Brněnské komunikace, která se na stavbě Janáčkova kulturního centra podílí finančně a zastřešuje stavební práce konzorcia tří firem, se lidem za nepříjemnost omlouvá. Zároveň jim však sděluje, že s ní nelze nic dělat.
„Jsme si vědomi, že práce mohou být pro okolí nepříjemné. Některé technologické postupy bohužel nelze provádět tiše. Intenzivní hlučné práce, které momentálně probíhají, budou trvat přibližně do konce měsíce. Po tuto dobu se omlouváme za snížený komfort a děkujeme veřejnosti za trpělivost,“ sdělila mluvčí společnosti Jaroslava Bílá.
Extrémní hluk podle jejích slov při hydrodemolici způsobují nárazy vymývaného betonu do obnažené výztuže. „Je to moderní a často využívaná technika, která nepoškozuje okolní konstrukce. Je rychlejší, bezprašná a bez vibrací,“ uvedla.
Velký hluk obtěžuje obyvatele a návštěvníky centra Brna. Souvisí s pracemi na stavbě Janáčkova kulturního centra. (srpen 2025)
Leckomu to k uklidnění nestačí. „Není to navíc jen tato stavba, neustále se tu něco děje. Pracuje se tu běžně i o víkendu, který je pro nás stěžejní, jelikož podáváme brunche. Teď tu třeba naváželi štěrk na zeleň,“ poukazuje redakcí oslovená kavárnice.
I v kavárně QB scuk obsluha přiznává, že i když se v Brně během letních prázdnin kope, bourá a staví pravidelně, a člověk si tedy může již zvyknout, pořád jde o narušení komfortu.
„Vadí mi i třeba pouliční hudebníci, když máme otevřené dveře, tak se často zvuk bije s naší hudbou,“ řekla žena z kavárny.
Navíc se nejedná o jedinou stavbu, která Brňany může poblíž Veselé ulice potrápit. Jen o pár metrů dál totiž již brzy začne stavba nového kolektoru, tedy podzemního prostoru, sloužícího k uložení inženýrských sítí. I to způsobí provozovnám v okolí problémy – například restaurace se na nějakou dobu rozloučí se zahrádkami a zásobovači k nim budou chodit od aut až z vedlejších ulic. Chodci pak budou muset procházet pouze úzkým koridorem. Omezení v souvislosti s kolektorem potrvají následující tři roky.
Archeologové na místě stavby našli i dávná nádvoříKromě hluku obnáší stavba Janáčkova kulturního centra v současnosti i archeologické průzkumy. Aktuálně archeologové při výzkumu na místě stavby objevili pozůstatky středověkých domů, které ve 13. či 14. století tvořily ve Veselé ulici v Brně nároží. Kromě základů domů našli také základy kruhové pece na chleba o průměru tři metry či sladařskou pec dlouhou pět metrů a řadu drobnějších nálezů. Kromě pozůstatků dvou pecí a řady základů domů našli odborníci pod budoucím náměstím, které bude ke koncertnímu sálu přiléhat, také řadu drobných předmětů z několika období. „Jde například o pěchotního ježka, jezdeckou ostruhu nebo udidlo ze 14. až 15. století, zachované keramické nádoby, které se používaly na skladování potravin i jejich pokličky z 13. až 14. století. Ale také hračky, například keramické koníčky s otvorem, kam se vkládal dřevec,“ uvedl archeolog Ondřej Navrátil.   Archeologové objevili také část takzvané akvamanile, tedy ozdobné konvičky na vodu, která mívala obvykle tvar zvířete. Konvičky se používaly k rituálnímu umývání rukou a byly velmi oblíbené zejména na konci 13. století. „Zajímavé je, že důvodem pro umývání rukou tehdy nebyla hygiena. Až do novověku lidé věřili, že zdrojem nemocí je vzduch, ne špína na rukách. Důvod umývání rukou byl tedy ryze rituální,“ upozornil vedoucí výzkumu Marek Peška ze společnosti Archaia, která výzkum pro Muzeum města Brna zajišťuje. Mezi nálezy je také kostěná hrací kostka, různé přezky z oděvů či bot a velké množství mincí. Prostor, kde bude kulturní centrum stát, se dříve nacházel v blízkosti městských hradeb, zámožní měšťané tedy v těchto místech zájem o bydlení neměli. Většina středověkých domů byla postavená ze dřeva a hlíny, později přibývaly zděné části, které často sloužily jako nadzemní sklepy. (ČTK) |