Ulicemi Znojma denně projede přes 2 tisíce kamionů. „Někdy vidíte i několik za sebou. Pro ně však ulice z 19. a 20. století nejsou uzpůsobeny. Kamiony dělají otřesy, ničí silnice, brzdí dopravu a také snižují bezpečnost chodců,“ shrnuje negativa místostarosta Jiří Kacetl (Pro Znojmo).
Rychlým řešením, na němž by se podle radnice mohlo začít pracovat už v následujících měsících, jsou pravidelné kontroly přetížení. Do dvou týdnů zástupci města vytipují lokality, kde by bylo vhodné kontrolní body umístit.
„Můžeme pak třeba pomoci s výkupem pozemků. Společně s lobbováním za tento nápad je to však jediná věc, kterou můžeme udělat. Jako město nemáme na samotné měření či zbudování vah kompetence, to dělá policie nebo Inspekce silniční dopravy (INSID),“ podotýká Kacetl s tím, že podporu obou institucí má a vše zatím směřuje ke zdárnému konci.
Znojmo trpí změnou na rakouské železnici, silnice ucpávají kamiony se dřevem |
V ideálním případě by systém kombinoval i nízkorychlostní váhy. Prvně jmenované se instalují přímo do vozovky a při průjezdu dokážou změřit přibližnou hmotnost. Tím lze snadněji vytipovat kamiony, které následně podstoupí vážení na přesných nízkorychlostních vahách, jež stojí mimo vozovku.
„Pokud se zjistí přetížení, bude možné vydat pokutu. A ta bývá vysoká, tak to snad řidiče přesvědčí ke změně,“ doufá Kacetl.
Podle ředitele kontrolní sekce INSID Pavla Bergmana má toto řešení ve Znojmě smysl. „S nízkorychlostním vážením můžeme začít hned, jak Znojmo zajistí vhodné kontrolní místo, vše potřebné máme k dispozici. Vysokorychlostní dráhy však představují mnohonásobně větší investici, to bude běh na dlouhou trať,“ upozorňuje.
Náklad musí na železnici, míní místostarosta
Znojmo chystá i druhý, ambicióznější plán. Chce, aby kromě kontrolních vah vznikl také terminál na překlad nákladu z kamionů na vlaky. V současnosti pro jeho stavbu prověřuje lokalitu mezi železniční tratí u vedlejších Tasovic a silnicí I/53 směrem na Pohořelice.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
„Ačkoliv se stále počítá s tím, že velkou část kamionů z centra odvede obchvat, jak vidíme jinde, pro příjezdové silnice do měst to neplatí. Tam naopak doprava houstne. Protože tu nikdy nevznikne dálnice, vymýšlíme plán, jak dopravě ve Znojmě i okolí v rámci následujících patnácti let ulevit,“ vysvětluje Kacetl s dovětkem, že podobný systém funguje třeba ve Švýcarsku.
Nápad má však i řadu kritiků. „Možná by bylo rozumnější soustředit veškerou energii a čas na dostavbu obchvatu, který by problém tranzitu kamionů skutečně vyřešil, místo aby se snilo o terminálu, který by vznikl až někdy v budoucnu a nejspíš pomůže jen minimálně,“ myslí si předseda znojemské buňky hnutí Přísaha Milan Machyňák.
Dokončení klíčové silnice dvě dekády brzdily zákony, vlastnictví pozemků i spolek Obchvat Znojmo, který prosazoval jinou trasu. Vše se tak dlouhé roky řešilo u soudu. „Město na stavbu obchvatu samozřejmě tlačí, ale je to investice Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nikoliv naše, proto nic jiného nezmůžeme,“ brání se Kacetl.
Znojmo věří, že pomůže vláda
Ačkoliv ještě na podzim panovala nejistota ohledně financování, nyní je dostavba severní části obchvatu, kde chybí už jen 750 metrů dlouhý úsek, na dosah. „Vládou schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nám umožní zahájit prakticky všechny stavby, které máme aktuálně připravené na tento rok,“ ujišťuje generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
S dostavbou za zhruba 300 milionů korun by se mohlo začít ke konci letošního roku, o stavební povolení již státní podnik zažádal.
13. července 2017 |
Stejně jako v případě obchvatu také výstavba překladního terminálu bude záviset na státu. „Z vlastních peněz alespoň zaplatíme studii proveditelnosti, hotová bude na konci roku. Jakmile se tak stane, půjdeme s patřičnými argumenty za ministerstvem dopravy,“ představuje plán místostarosta Kacetl.
Sází i na to, že vybraná lokalita u Tasovic je napojená jak na zmiňovanou silnici I/53, tak na železniční trať ze Znojma do Břeclavi, u které je na rok 2030 naplánována modernizace a elektrizace. Ta umožní průjezd vlaků rychlostí až 160 kilometrů za hodinu a v každé stanici navíc vznikne kolej určená právě pro nákladní dopravu. S místem na případný terminál Správa železnic počítá.
Do karet hraje i fakt, že ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) nákladní vlakovou dopravu podporuje. „Jako tranzitní země neseme odpovědnost vůči vlastním občanům i vůči plynulosti dopravy v Evropě. Pokud situaci nebudeme řešit systémově a nevytvoříme podmínky pro přesun části nákladní přepravy ze silnic na železnici, zaplatíme za to v podobě přetížených silnic a dálnic, vyšších nákladů na údržbu infrastruktury a zhoršení kvality života v regionech. Mezi vylidňováním některých oblastí a nekvalitní dopravní infrastrukturou vidí přímou úměru i laik,“ řekl Bednárik při nedávném projevu ve Sněmovně.
