Dobrovolnou karanténu jako ochranu před nákazou koronavirem se na sebe rozhodl uvalit Domov u Františka v Újezdu u Brna. Se stovkou klientů, jimiž jsou většinou nemohoucí lidé přes 80 let, se tak na dva týdny uzavře také zhruba třicítka sester, pečovatelek, kuchařek, uklízeček či pracovníků údržby a prádelny.

Preventivní stav má odstartovat už v tomto týdnu. „Největším rizikem pro naše seniory jsou zaměstnanci, kteří chodí ven do rodin, na nákupy, jezdí dopravními prostředky. Takže jedinou účinnou metodou je neprodyšně se uzavřít před světem,“ popsal ředitel domova Antonín Jízdný v narážce na první případy nákazy v několika domovech pro seniory po Česku.

Spoléhá na to, že příznaky nemoci se zatím u nikoho neobjevily. A doufají v to i další domovy důchodců, které se v kraji kvůli ochraně nejrizikovější skupiny odhodlaly ke stejnému kroku. 

Například Mikulov chce ode dneška do 15. dubna „opevnit“ místní domov pro seniory a odlehčovací službu G-centrum. Přechod do dobrovolné karantény oznámilo i Centrum sociálních služeb ve Znojmě, pod něž spadá také největší místní domov pro seniory U Lesíka.

Pod ochranu jde kromě klientů i 62 zaměstnanců včetně ředitelky Radky Sovjákové. Spát budou v kancelářích i ve společenské místnosti na matracích. „S jídlem jsme soběstační, máme kuchyň, jen zvýšíme hygienická opatření u dodavatelů,“ popsala Sovjáková.

„Návrhy vlády jsou nesmysl“

Tyto kroky podporuje také hejtmanství, které je zřizovatelem domova
U Františka a 19 podobných zařízení. Další dvě desítky jich pak spadají přímo pod jihomoravská města a obce. Všichni teď zbrojí na boj s pandemií koronaviru a snaží se ochránit více než šest tisíc seniorů a lidí s postižením v kraji.

„Zatím jsme naštěstí žádný infekční případ neměli a s napětím čekáme, jak dopadne zhruba desítka testů u seniorů a zaměstnanců. Karanténu jsme schopni zajistit, ale v žádném případě nemůžeme budovat ‚miniinfekční‘ oddělení v ústavech, jak to navrhuje vláda. To je naprostý nesmysl,“ poznamenal náměstek hejtmana pro oblast sociální Marek Šlapal (ČSSD).

Podle něj chybí v domovech i ty nejzákladnější ochranné pomůcky, personál je početně na hraně, kapacity jsou plné a rozhodně se nedají „vyčarovat“ pokoje či hygienické zázemí navíc pro případnou léčbu nemocných. 

„Domovy nejsou nemocnice, není tu třeba ani stálý lékař a v noci slouží zpravidla jen jedna sestra, protože pojišťovny nechtějí další personál proplácet. Navíc není dobré nakažené seskupit na jednom místě. Pokud je virus ve vyšší koncentraci, je i průběh nemoci horší,“ prohlásil Šlapal.

Domovy se mohou postarat až o čtyři nakažené

Nicméně i tak platí dohoda, na níž se v pondělí usneslo vedení kraje – pokud ředitelé domovů věří, že maximálně čtyři seniory s lehčím průběhem nemoci zvládnou, mohou se o ně postarat. „Od nás dostanou speciální obleky. Jde ale také o to, jestli s nimi umějí zacházet, protože i na to by měli být proškolení,“ podotkl Šlapal.

Ostatní zařízení mohou nakažené seniory nechat odvézt do čtyř nemocnic, které vyčlenil stát. Ani jedna však neleží na území kraje. Jedná se o celkem 329 lůžek v nemocnicích v Toušni, Na Františku, v Techonicích a na Bulovce. Kapacita je ale zatím naplněná jen z malé části. „Jihomoravský kraj zřizuje celou řadu nemocnic a i v nich lze připravovat podobné podmínky,“ podotkl Šlapal.

Domovy a ústavy v kraji však nečekaly na vládu a na zpřísněný režim ochrany proti infekci najely už v minulých týdnech. „Snažíme se být o dva až tři kroky napřed,“ prohlásil David Malinkovič, ředitel Domova seniorů Břeclav, který se stará o dvě stovky seniorů.

„Oddělili jsme stravovací úsek, aby podávání jídla bylo bezkontaktní, snížili jsme výdejní okénka. Totéž platí i pro prádelnu. Klienty jsme rozdělili po jednotlivých patrech tak, aby se nepotkávali. Mají dokonce samostatný přístup do zahrady. O každé patro se navíc stará jiný personál. Také dávno měříme teplotu,“ popsal opatření Malinkovič s tím, že vedení domova sleduje i zdraví rodin zaměstnanců.

V záloze je špitál na výstavišti

Velmi podobné krizové scénáře už zavedla prakticky všechna zařízení v kraji, včetně ústavů pro postižené. „Je to stejné, staráme se i o sedmdesátileté lidi s mentálním postižením, což je v této skupině vysoký věk. I oni trpí cukrovkou nebo dalšími chronickými chorobami,“ uvedl Vít Janků, ředitel Zámku Břežany na Znojemsku, kde pobývá 141 klientů. 

„Vyčlenili jsme izolační pokoje a oddělili jednotlivé byty. A vytvořili jsme skupinu 35 dobrovolníků, kteří v případě nutnosti zůstanou s klienty,“ popsal Janků.

Kraj již domluvil s hygienou testování u všech nově příchozích seniorů do domovů, i těch, kteří přišli z LDN či jiných nemocnic. „Nikoho jiného ale přímo z domu nepřijímáme, sad testů je málo a my si je musíme nechat pro odůvodněné případy,“ popsal Šlapal s tím, že chybí také dostatek respirátorů.

Pokud by se situace v sociálním sektoru vyhrotila, má kraj v záloze krizový plán. „Zatím tomu nic nenasvědčuje. Pokud přijdou první nakažení, rozvezeme je do nemocnic. Kdyby se kapacita naplnila, je tu nabídka Brna, které chystá krizovou nemocnici na výstavišti,“ řekl Šlapal s tím, že zatím neuvažuje ani o využití prázdných hotelů Holliday Inn a Slavia, které své prostory už dříve krizovému štábu nabídly.