Záchranáři denně ošetří 20 dětí, Saša Rašilov jim pokřtil plyšového maskota

  15:54
Nového maskota představili na Mezinárodní den dětí jihomoravští záchranáři. Kmotrem plyšového psa záchranáře, který má utěšit dětské pacienty, se stal herec Saša Rašilov.

Kmotr nového plyšáka Saša Rašilov chtěl původně s rodinou na Mezinárodní den dětí vyjet na výlet na jih od Prahy. „Skončili jsme v Jihomoravském kraji, ale jsem rád. Práce záchranářů si cením,“ řekl herec. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Kvůli rolím v „doktorských“ seriálech absolvoval několik odborných stáží v nemocničním prostředí. V pondělí se herec Saša Rašilov, jehož diváci aktuálně sledují v roli traumatologa Michala Tomáška v epizodách Modrého kódu, přijel podívat na základnu jihomoravských záchranářů. 

„Den dětí jsem chtěl trávit s rodinou, plánovali jsme výlet po jižním okolí Prahy. V pátek odpoledne jsem ale přijal pozvání do Brna, tak jsme vyjeli ještě o kousek dál,“ usmívá se Rašilov. 

V Brně se chopil role kmotra nového maskota záchranářů – plyšového psa, který začne doprovázet na výjezdech každou jihomoravskou sanitku.

„Plyšový záchranář je připravený těšit dětem jejich vystrašenou dušičku. Je to krásný nápad. Teď existuje ve dvou velikostech, přimlouvám se za to, aby se v další vlně vyrobil velký plyšák pro dospělé. Myslím, že bychom ho, pokud už musíme do sanitky nastoupit, uvítali. Klidně by mohl mít místo známky soudek s něčím na posilnění,“ navrhuje pobaveně Rašilov. 

Podle ředitelky jihomoravských záchranářů Hany Albrechtové je však důležité, aby si psa oblíbily hlavně děti. „Za loňský rok jsme vyjeli k více než sedmi tisícům dětských pacientům, což je v průměru dvacet případů denně,“ vypočítává Albrechtová. 

Nejčastějším důvodem, proč jihomoravští záchranáři vyjíždějí k dětským pacientům, jsou úrazy. Za loňský rok vyjeli k dětem v 7 366 případech, z toho 4 859 dětí bylo mladších dvanácti let. Zraněné děti ošetřili záchranáři v 1 731 případech. 

Nejčastější jsou úrazy, dochází k nim hlavně v neděli

„Toto číslo v letech mírně roste. Výjezdů k dětským pacientům přibývá v létě, což souvisí s větší aktivitou lidí. Bylo dobře patrné že teď, v době karantény, kdy lidé trávili hodně času doma, výjezdů k dětským úrazům výrazně ubylo,“ srovnala Albrechtová.

Nejčastěji ke zraněným dětem záchranáři vyjíždějí v neděli odpoledne. „Lidé sice více odpočívají, ale také věnují dětem méně pozornosti a méně na ně dohlížejí,“ konstatovala ředitelka.

Kromě úrazů vyjeli záchranáři v 516 případech k dětem s horečkou, ve 353 případech ke kolabujícímu dítěti, řešili 322 případů takzvaných febrilních křečí u dětí a 259 případů akutního zánětu hrtanu.

„Posádka se děti vždy snaží rozptýlit, ale určitě je lepší mít plyšáka než nafukovat gumové rukavice či vymýšlet hry se stříkačkami,“ ujišťuje ředitelka.

Plyšák sklízel nadšené reakce už při představení. Oblíbila si ho i Rašilovova dvouapůlroční dcera Marie, která do Brna přijela s rodiči.

„Říká o sobě, že bude jednou doktorka, stejně jako táta. Vídá ho teď v televizi v Modrém kódu a vůbec si nespojuje, že její táta doktory jenom hraje,“ prozradila Lída Rašilovová. 

K lékařům mám úctu i respekt, říká Rašilov

Její manžel se už v lékařském plášti objevil třeba v pokračováních seriálu Nemocnice na kraji města či Ordinace v růžové zahradě, kde si střihl roli pediatra. 

„Je to zkušenost, kterou bych každému doporučil. Když se do pozice lékařů, zdravotníků nebo sester vžiju, pokaždé ve mně vzroste úcta a respekt k nim. Člověku to pak pomůže, když je třeba v čekárně nebo vyhlíží sanitku, je nervózní a rozčiluje se. Já si vždycky říkám, že na obou stranách jsou pořád jenom lidi. Ale jsou to lidi, kteří pro ostatní dělají maximum. Ačkoli jsem doktora pouze hrál, vím, že vypětí a stres jsou obrovské,“ podotýká herec. 

Sám sanitku nepotřeboval, přesto jednu bolestivou vzpomínku z dětství má. „Jako kluk jsem našel ve sklepě staré kolečkové brusle, v životě jsem na nich nestál, ale byl jsem uchvácený představou, že to zkusím. Na kopci jsem si je nazul a rozjel se dolů. Když jsem míjel naši zahradu, viděl jsem otce, jak mu vypadl úžasem nebo spíš zděšením rýč z ruky,“ líčí Rašilov. 

Co u dětí záchranáři řeší

  • zranění - 1731 případů* 
  • horečka - 516 případů 
  • kolaps - 353 případů 
  • febrilní křeče - 322 případů 
  • akutní zánět hrtanu - 259 
  • nevolnost a zvracení - 238 
  • bolesti břicha - 228
  • epilepsiie - 209 

* Počty výjezdů jihomoravských záchranářů
v roce 2019

Nekontrolovatelně se totiž řítil k rušné silnici. „Celé se to se mnou klepalo, vůbec jsem netušil, jak mám zabrzdit. Jediným řešením byl pád, jinak bych skončil pod autem. To bylo první a na dlouhou dobu poslední větší zranění. Hrozně jsem si rozsekal kolena,“ dodává. 

Od té doby se z něj stal „partyzán“. „Vyrůstal jsem jako venkovské dítě na samém okraji Prahy. Omlácení jsme byli s kamarády pořád. Když jsem si přišel domů postěžovat, rodiče mi řekli, že jsem blbej a pro příště mi takové hry zakázali. A to já jsem nechtěl, takže jsem si zranění zkoušel ošetřit sám a hlavně všechno zatlouct,“ směje se. 

Možná i jemu by tehdy pomohl plyšový záchranář, kterého stvořila asistentka ředitelky jihomoravské záchranky Dagmar Šimáková.

„Od záchranářů jsme dostávali zprávy, že současné hračky – Kryštůfka, který jezdí v sanitkách po celé republice – se některé děti bojí, malého kluka v něm nepoznávají. Tak mě napadl pejsek a je z něj psychologická hračka,“ podotýká Šimáková. 

Ráda by tak superhrdinu viděla i u záchranářů z jiných krajů či jako průvodce mobilní aplikací. „S ní by se děti mohly naučit základům první pomoci. S tímto nápadem jsme však ještě na začátku,“ uzavírá.