Jen od pondělí do středy přibylo oficiálně přes sedm tisíc Jihomoravanů nakažených covidem, což je stejné číslo jako za předchozích devět dnů. Více než 90 procent případů přitom tvoří extrémně nakažlivá varianta omikron, která posílá do izolace a karantény dospělé i školáky, decimuje sportovní týmy či kulturu – například řada brněnských divadel ruší aktuální představení.

Že nezadržitelně přichází omikronová vlna, o tom už nikdo ze zasvěcených nepochybuje. Ale jak drtivou silou udeří? Pozavírá houfně třídy ve školách a ochromí fungování firem? Zahltí znovu nemocnice? Začnou opět narůstat již tak tragická čísla v kolonce zemřelých? Jak situaci ovlivní rozhodnutí vlády premiéra Petra Fialy (ODS) o zrušení povinného očkování? A na co všechno se mají lidé v nejbližších týdnech i poté připravit?

Jaroslav Štěrba ředitel Fakultní nemocnice Brno a dětský onkolog:

„U nás v nemocnici zatím v covidové péči stále převládá delta. Ti, co mají omikron, jsou tam z důvodu jiné choroby. Nelze vyloučit další katastrofy, ale doufám, že by omikron pandemii uklidit mohl. Z medicínského hlediska mi to dává logiku. Máme proočkováno významné procento populace, které má vytvořené protilátky, a omikron teď vytvoří slizniční protilátky. Mohli bychom omezit trasování a testování, protože tím utratíme spoustu peněz, které nám budou ve zdravotnictví chybět. Již nyní se to výrazně odráží i na ekonomice naší nemocnice,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.

Jindřich Vobořil ředitel společnosti Podané ruce:

„Ačkoli očkování zajišťujeme, pro povinnou vakcinaci nejsem. Nicméně, dělali jsme výzkum, který ukázal, že po prvním měsíci od aplikace třetí dávky měli všichni očkovaní včetně seniorů velmi vysokou hladinu neutralizačních protilátek. I přes dostupné důkazy zájem o očkování v posledním týdnu klesl zhruba o třetinu,“ uvádí Jindřich Vobořil ze společnosti Podané ruce. 

Navíc je podle něj dál problém s kapacitou PCR testů, které jsou dostupné v řádu dnů, ale ne několika hodin. „Proto jsme nyní pořídili vysokokapacitní mobilní laboratoř, která zvládne testy vyhodnotit během tří až čtyř hodin místo čtyřiadvacetihodinového čekání. Snad to zase trochu pomůže. Testování se velmi opomíná, zvlášť když lidé navštěvují starší příbuzné,“ pokračuje.

„Spekuluje se, jestli se má omikron nechat proběhnout populací, ale epidemiologové, kteří pracují s námi, upozorňují, že je potřeba zplošťovat křivku. Podle mého názoru bude i varianta omikron velmi nebezpečná právě pro zranitelné osoby a seniory. Když jsem pracoval v domově důchodců a přišla silnější chřipka, tak zemřela půlka klientů,“ porovnává současnou situaci se svými zkušenostmi.

A dodává, že omikron je stále silná chřipka, která se šíří neskutečně rychle a nekontrolovaný průběh je nebezpečný. „Nemyslím si, že by situaci zachránily tvrdé lockdowny, ale omikron se podle mého názoru tečkou za pandemií nestane. Musíme s tím něco dělat a nesmíme být bezohlední vůči ostatním lidem.“

Petr Husa přednosta kliniky infekčních chorob FN Brno:

„Nevidím rozdíl mezi omikronem a variantou delta. Pacienti, kteří leží v nemocnici, musí mít závažný průběh, aby byli přijati. Ze začátku jsme si sice mysleli, že omikron nevyvolává zápal plic, ale není tomu tak. Jakmile se dostane mezi starší a oslabené jedince, bude se chovat podobně a to je velký problém. Omikron pandemii neutlumí, počet nemocných lidí půjde nahoru. My jsme proto pořád připravení a nezvolňujeme. Podporuji povinné očkování a nechápu, proč se někdo nenaočkuje. Nicméně tuším, že je to bohužel nevymahatelné,“ zamýšlí se přednosta kliniky infekčních chorob Petr Husa.

Luboš Císař vedoucí odboru zdravotnictví jihomoravského hejtmanství:

„Na budoucí vlnu omikronu jsme připravení, ale uvidíme, jak se reálně odrazí v nemocnicích. Každopádně si nemyslím, že omikron pandemii vyřeší. Dojde sice k velkému promoření populace a nastartují se protilátky, ale může to přinést spoustu dalších mutací. Omikron se k nám dostal z Afriky za chvíli a ve světě se může zase objevit něco nového. Není to konec. Na pomoc nyní alespoň spustíme reklamu na podporu očkování, protože zájem o vakcinaci klesá. Kdo chtěl, je už naočkovaný, ale zbytek populace se nám nedaří přesvědčit,“ říká Luboš Císař z krajského úřadu. 

Vojtěch Thon klinický imunolog z Masarykovy univerzity:

„Při srovnání s předchozími variantami viru je omikron slabší ve vyvolání zdravotních potíží u člověka tak, aby se stal těžce nemocným. Lidstvo s veškerými preventivními opatřeními nedokázalo předchozí delta variantu zvládnout. Nyní však dostáváme pomocnou ruku v přirozené mutaci, která v mnohých zemích nebezpečnou deltu vytlačila,“ popisuje imunolog Vojtěch Thon.

Omikron je tak podle něj přirozenou obdobou oslabené virové slizniční vakcíny, jež vyvolá imunitní odpověď, a to na všechny antigeny viru komplexně. „Všem poskytuje slizniční imunitu, takže tělo bude fyziologicky odpovídat na tuto infekci i na infekci další, pokud jsme na to správně připraveni. Tedy že jsme naočkovaní nebo jsme infekci už prodělali. Tělo bude po omikronu reagovat, jako by dostalo slizniční vakcínu.“ 

Aby to dobře dopadlo, je podle něj potřeba mít zajištěnou včasnou léčbu, kterou předepíše lékař a nenechá tak pacienta rozvinout do těžkého stavu. 

„U lidí, kteří nejsou alergičtí na jod, doporučuji, aby kloktali organicky vázaný jod, preparát je volně prodejný v lékárnách. Je výhodné, aby lidé, kteří se můžou dostat do styku s virem, což jsme momentálně všichni, kloktali a snižovali potencionální virovou nálož v dutině ústní a ve vstupu do dýchacího a zažívacího traktu. Oslabená varianta omikron postihuje zejména horní dýchací cesty, proto ji můžeme dobře zvládnout,“ radí imunolog.

Martin Pavlík ředitel Nemocnice Znojmo a lékař v oboru anestezie:

„Naše nemocnice v tuto chvíli není výrazně zatížená, ale očekáváme, že kvůli extrémní nakažlivosti omikronu počty porostou. Bohužel si nemyslím, že by se díky omikronu mohla pandemie uklidnit. Obávám se, že přijde ještě několik vln, které se snad budou zmenšovat, až vymizí. Virus tu zůstane pořád, ale snad už tolik nevytíží zdravotnický systém,“ mírní optimismus šéf znojemské nemocnice Martin Pavlík. 

Zároveň doufá, že se neobjeví další mutace, která bude horší než ty předešlé. Co se očkování týče, volí dobrovolnost a cestu přesvědčovací kampaně založenou na důkazech.

Vladimír Šrámek koordinátor péče o pacienty s koronavirem a přednosta ARO:

„Nyní sporadicky přijímáme nové pacienty s těžkou formou covidu, většinu však tvoří nemocní, kteří jsou neinfekční, ale stále vyžadují intenzivní péči. Proto u nás na oddělení ve Fakultní nemocnici u svaté Anny stále převažuje varianta delta. Omikron má oproti ní lehčí průběh hlavně u očkovaných. Nicméně zda tato mutace naplní nemocnice a „náročná“ lůžka intenzivní péče, se ukáže v následujících sedmi až deseti dnech. Ve hře je případné opětovné omezení plánovaných operací z důvodu nakažených pacientů i personálu,“ čeká na vývoj v následujících dnech Vladimír Šrámek.

Omar Šerý neurobiolog a ředitel brněnské laboratoře Elisabeth Pharmacon:

„Jen za úterý naše laboratoř odhalila 32 procent pozitivních na covid, z toho 97 procent tvoří varianta omikron. Analýzou dat lze nyní předpovědět, že přestože tato mutace vykazuje nižší smrtnost, v Česku se jí nakazí jeden a půl až dva miliony lidí a zemře jich pět až deset tisíc,“ předpovídá neurobiolog Omar Šerý. 

„Na variantu delta to bylo asi šest tisíc. Každé další promoření populace přináší nové varianty koronaviru s nepředvídatelnými vlastnostmi a poškozuje zdraví nemalé části promořených osob, kterým se kromě postcovidových komplikací například zkracuje věk dožití.“

Jiří Kasala jihomoravský radní pro zdravotnictví za ODS:

„Pevně doufám, že se situace uklidní a dojde k promoření populace bez kritických následků. Ale pořád musíme mít na paměti, že jsou zde rizikové skupiny, pro něž je i omikronová mutace velmi nebezpečná, proto bych rád vyzval neočkované, aby vakcínu opravdu zvážili,“ vyzývá krajský radní pro zdravotnictví. 

A dodává, že tento vir si dělá, co chce, a nebude poslouchat nikoho z nás, je to celosvětový problém. „Uvidíme, jaké dopady přinese právě varianta omikron. My se na ni připravujeme podle predikcí. Věřím tomu, že zásadní restrikce již do našich životů nevstoupí.“

Jan Čiernik náměstek pro zdravotní péči krajské záchranné služby:

„V tuto chvíli odpovídají počty výjezdů záchranářů dlouhodobému průměru, pacientů s koronavirem jsou jen jednotky případů. Na konci loňského listopadu jsme zaznamenali historický rekord 383 událostí za 24 hodin, momentálně máme 260 až 270 výjezdů denně,“ porovnává Jan Čiernik z jihomoravské záchranky. 

„Uvidíme, co přijde. Zatím je omikron na začátku předpokládaného vzestupu, je těžké predikovat, co nás na záchrance čeká. Pracovní karanténu nevyužíváme, žádný náš zaměstnanec, který má pozitivní byť jen antigenní test, by neměl přijít do kontaktu s pacientem.“