Na základní škole se dítě zorientuje v ekonomických základech a podnikání, na střední si ujasní, o jaký projekt chce lidstvo obohatit a vytvoří si k němu byznys plán. Na vysoké pak po důkladné kalkulaci a průzkumu terénu prorazí se svým nápadem na trh. Než se naděje, bude se o něm psát v rubrice „Třicet pod třicet“ jako o úspěšném mladém milionáři, který dobyl svět.
Tak zhruba má v ideálním případě vypadat příběh od základů vytvořených byznysmenů, které si chce Jihomoravský kraj vychovat už na školách. A to přes komplexní výukový systém, díky němuž by se talentovaní podnikatelé přidali mezi české špičky globálního trhu, nejlépe po vzoru brněnského vyhledávače letenek Kiwi.com nebo softwarové společnosti Y Soft.
Zatímco dnes se pilotní program rozjíždí na několika desítkách míst kraje, do sedmi let se má podle plánu hejtmanství rozšířit na čtyři pětiny všech základních a středních škol, jichž je v regionu k šesti stovkám. To vše s jediným cílem – směrovat budoucí hvězdné manažery k vytváření hodnot, což ekonomiku jižní Moravy potáhne nahoru.
„Nápad je pouze malé procento z úspěchu. Pro rozvoj obchodu mají mnohem větší váhu schopnosti, jako třeba postavit si dobrý tým a porozumět trhu. Aby zkrátka člověk neplýtval energií na něco, o co není zájem nebo je ten trh pro jeho produkt velmi malý,“ podotkl David Marek z Jihomoravského inovačního centra, který má tvorbu strategie na starosti.
Vedle stávající podpory vývojářských firem se proto kraj chce mnohem více soustředit i na podnikatelské vzdělávání.
„Jsme šikovní, máme výborné výsledky ve výzkumu a vývoji, ale schopnost prodat je nám velmi schází,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství, vědu a výzkum Jan Vitula (TOP 09).
Už jen ze sedmiletého plánu vyplývá, že půjde o dlouhodobý proces, který si však drží ambici od základů změnit celé podnikatelské prostředí. V září mají dát této proměně zelenou krajští zastupitelé schválením nové strategie.
„Potřebujeme, aby ekonomika byla více tažena místními obchodníky. Nechceme, aby zahraniční korporace mizely, ale aby mnohem víc přibývalo těch českých,“ uvedl Marek.
Inovativní přístup nakonec pomůže všem, říká expert
Unikátní plán na kvalitnější ekonomické vzdělávání vidí pozitivně také experti.
„Finanční gramotnost v Česku klesá, protože upadá i tlak na to, aby studenti byli vedeni k nějaké soběstačnosti. To sráží celý systém, takže podobný inovativní přístup nakonec pomůže všem,“ okomentoval jihomoravskou strategii analytik brněnské investiční společnosti Cyrrus Petr Pelc.
Jak novinka může fungovat, naznačují pilotní projekty, díky nimž se děti seznamují s důležitými dovednostmi pro podnikání. Zařadila se do nich například Základní škola Židlochovice.
„Žáci musí sami vymyslet návrh a odprezentovat ho před vedením školy. Řeší vše od prvních plánů přes rozpočet až po následné vyúčtování,“ popsal David Kopeček, který má na škole předmět na starosti.
Konkrétní příklad? Školáci chtěli trávit více času venku, a tak navrhli venkovní učebnu z palet do podoby menšího amfiteátru.
„Řešili, kde vezmou materiál, na kolik to vyjde peněz a následně i samotný proces stavby, protože učebna skutečně vznikla,“ doplnil Kopeček s tím, že děti mnohem více rozvíjejí kreativitu, práci v týmu, kritické myšlení i argumentaci při prosazování vlastních názorů. Od příštího roku na škole spustí i povinný předmět zaměřený na bádání.
Na kraji věří, že na nový systém navážou i vysoké školy a nápady studentů rozvinou. „V zahraničí je běžné, že výzkumník si svůj vynález patentuje a založí si na něm firmu. Zatímco třeba v Nizozemí jsou to stovky případů, u nás jen jednotky,“ poznamenal Vitula.
A vysoké školy postupně reagují. Třeba Mendelova univerzita má v nabídce předmět, který poskytne informace o tom, jak si vlastní firmu založit. VUT zase loni spustilo program zaměřený na podnikání.
„S rozvojem finanční gramotnosti budou mít studenti vyšší úspěšnost nejen ve vlastním podnikání, ale i v rámci holdingů a společností,“ vyzdvihl analytik Pelc.