Architekti z brněnského Next Studia pro město vytvořili sérii nápadů, jak ho zatraktivnit a rozvíjet. Inspirací pro ně byla třeba dánská metropole Kodaň – město, které je stejně jako Břeclav proslulé ohromným počtem cyklistů. Ale také Praha, Brno nebo slovenský Trenčín.
Zárodek vize je přitom už několik let starý. Next Studio vedené architektem Vojtěchem Lekešem tehdy z vlastní vůle připravilo studii pěší zóny od nádraží až po most přes Dyji.
„Když jsem se přehraboval ve skříních, našli jsme ji. Líbilo se nám, jak v ní architekt pracuje s klimatickou změnou, bojem proti suchu a zároveň jsou jeho návrhy takové, aby město bylo pro jeho obyvatele skutečně funkční,“ říká břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní).
S architektem se proto dohodli na aktualizaci a návrhy na novou podobu Břeclavi rozšířili od nádraží k zámku a dále po nábřežích řeky Dyje od nemocnice až po okraj Staré Břeclavi. „Od těchto návrhů bychom se chtěli odrazit při další práci s veřejnými prostranstvími,“ oznamuje Matuška.
Na náměstí se dostanou chodci
Za nejzajímavější považuje úpravu náměstí T. G. Masaryka, které dnes v podstatě svou funkci hlavně kvůli hustému provozu neplní. „Náměstí je nedostupné pro chodce a není možné ho aktivovat přes okolní služby,“ upozorňuje Lekeš.
Jednu ze silnic, které dnes obíhají kostel, chtějí architekti pro auta uzavřít. Prostranství kolem kostela by tak propojili s okolím kina Koruna a vznikla by podobná zóna jako třeba v Brně na České nebo Joštově ulici. Mohla by sem vjíždět pouze MHD nebo zásobování, hlavní dopravní proud by se zcela odklonil.
Cyklopruhy by se měly oddělit od vozovky a vést třeba i v podobě dřevěné lávky nad dešťovou zahradou, do které by byla svedena voda ze střech domů a kostela. „Do budoucna budeme s touto studií pracovat. Připravujeme k ní i prováděcí dokumenty, jakési zásady tvorby veřejných prostranství,“ sděluje Matuška.
Zajímavý návrh mají architekti i pro ulici Jana Palacha, kterou Břeclavané nazývají starou pěší zónou a jejíž vizuální styl dnes kazí šedivé nízké domy s obchody, postavené za minulého režimu. Od silnice je odděluje prostor s pergolami a křovím.
„Toto dělení je poměrně zastaralé a moderní urbanismus se snaží podporovat živá a pulzující centra města spíše kombinací a prolínáním různých funkcí než jejich striktním dělením,“ vysvětlují architekti. Obě strany chtějí propojit a pěší zónu proměnit v moderní nákupní bulvár pro maloobchod. Betonové plochy rozčlení kašna nebo herní prvky pro děti.
Na pěší zóně u parku vidí ještě větší potenciál. Skloňují pojmy jako „street food trucks“ nebo „pop-up shops“, které by mohly změnit současné kiosky. Pop-up služby, při nichž se v prostorách střídají různí poskytovatelé vždy na omezenou dobu, podle nich umožnily rozvoj zajímavých gastropodniků v Brně.
Myslí se i na zadržování vody
Citlivě pracují architekti také s řekou Dyjí. Na Komenského nábřeží by se měly obnovit současné schody a na ně by mělo navázat korzo v korytě řeky. Právě tady by se změny mohly uskutečnit nejdříve.
„Za rok, nejpozději za dva, se na této ulici bude opravovat kanalizace. Zároveň Povodí Moravy plánuje protipovodňovou zídku na hrázi. Všechny projekty by se tady mohly spojit,“ doufá Matuška.
Další nábřeží, Kuffnerovo, bude ovlivněno výsledným návrhem přestavby cukrovaru. Současná trasa by měla být minimálně podsvětlena, rozzářit by ji měla i LED světla na zábradlí, vzniknout mají zálivy pro odpočinek. A k vodě má lákat i proměna podzámčí. Břehy vodní plochy, která je součástí Mlýnského náhonu, se mají upravit a doplnit dřevěnou palubou.
Všude se přitom myslí na zadržování vody. Počítá se s propustnou dlažbou, izolační zelení, květinovými záhony, svodem do retenčních nádrží i vodou spádovanou směrem ke stromovým mísám. Ze střech by měla voda stékat do květináčů s popínavými rostlinami, které se mají táhnout po fasádách.
Město by v úpravách nemělo zůstat samo. „Na kvalitu veřejného prostoru mají zásadní vliv okolní domy. Proto je nutné do revitalizace ulice zapojit místní podnikatele a občany,“ myslí si tým architekta Lekeše. Vadou na kráse Břeclavi je podle něj například vizuální smog nebo neopravené historické fasády.
Pokud se podaří alespoň část z projektů, mohlo by to vzhled města zásadně změnit. „Je to zásadní krok pro výrazné zlepšení nejen veřejných prostor, ale vůbec posílení města jako atraktivního místa pro obyvatele, podnikající i turisty,“ míní Petr Neugebauer z Lednice, který je autorem facebookové stránky Za krásnou Lednici, na níž vyzdvihuje využitelné architektonické nápady z jiných měst.