Už téměř deset let se může Brno chlubit, že má nejvyšší budovu v České republice. Jenže na střechu mrakodrapu AZ Tower s výškou 111 metrů se jen tak někdo nepodívá. Nemá žádnou terasu s výhledem po okolí, i když by zájem o ni mezi lidmi byl. Alespoň to tak vidí společnost Natland, která mrakodrap od začátku minulého roku spoluvlastní.
„Denně dostávám dotazy k využití střechy, lidé by se tam chtěli jít podívat. Když se podíváme do Bratislavy nebo do Prahy, v každé vysoké dominantě je nahoře nějaká kavárna, posezení či něco jiného. Tady něco takového chybí, ale Brno by si to jistě zasloužilo,“ říká manažer budovy Igor Brukner.
Na popud tazatelů firma Natland ve spolupráci s Ústavem architektury brněnského VUT uspořádala pro studenty ideovou soutěž na to, jak dnes hlavně administrativní budovu více zatraktivnit běžným návštěvníkům.
Nakonec se sešlo patnáct návrhů, z nichž jako vítězný porota vybrala ten asi nejodvážnější. Na střeše by podle něj mělo vzniknout bludiště z kovové konstrukce, kterým by lidé procházeli a kolem nich by se pomocí důmyslného systému vytvářela mlha za využití odpadních vod a zbytkových par z budovy. Návštěvníci by si tak připadali jako v mracích.
Po vyšplhání až na samotný vrchol by následně získali výhled na celé Brno a za dobré viditelnosti dokonce i na Alpy.
„Když jsem byl malý kluk a vybavil si mrakodrap, myslel jsem si, že jak je člověk tak vysoko, vidí mraky shora. To byla ta prvotní myšlenka, aby to opravdu vypadalo, že se procházíte v oblacích,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů vítězného návrhu Adam Vácha.
Jeho kolegyně Lucie Střeďanská doplňuje, že chtěli přijít s něčím, co jinde v Evropě není a co bude zároveň adrenalinovým zážitkem. „Původně jsme do rozpracování této myšlenky vůbec nechtěli jít, protože nám přišla na české poměry hodně odvážná,“ líčí.
Návrh hendikepuje, že je nákladný
Nápad je jedna věc, tou důležitější však je, zda je uskutečnitelný a zda takové bludiště s mlhou na střeše AZ Tower vznikne. Na možné problémy poukazuje i architekt budovy Gustav Křivinka, který sám zasedl v porotě.
„Jako vítěze jsme zvolili jednoznačně nejlepší návrh, je architektonicky čistý, zároveň ovšem těžko proveditelný a nákladný,“ podotýká Křivinka.
Oba vítězové si uvědomují, že by bylo potřeba jejich ideu ještě více rozpracovat, popřípadě zjednodušit. Každopádně jsou přesvědčeni, že je skutečně proveditelná, i když v takové výšce bude zcela jistě foukat silný vítr.
„Proto tam máme záchytný systém, který celou konstrukci drží stále napnutou,“ dodává Střeďanská.
Igor Brukner nechce, aby jejich návrh jen skončil v šuplíku. „Doufám, že taková varianta nenastane. Budova si nějaké inovace zaslouží. Kvůli tomu jsme i zadávali soutěž, abychom si udělali obrázek, jaké změny uvnitř budovy je možné provést,“ sděluje Brukner.
O stezce rozhodne sdružení vlastníků
Jeho cílem tedy je mrakodrap upravit. Rozhodnout o tom ale nemůže jen firma Natland sama. Ta totiž drží jen asi 43 procent celého mrakodrapu. Většina je po menších procentech rozdělená mezi asi padesátku dalších majitelů bytů, obchodů či jiných provozoven. A protože v případě střechy jde o proměnu společných prostor budovy, musejí se nejdříve domluvit, jako by šlo o klasické společenství vlastníků někde v bytovém domě.
A tím teď chce Natland také začít. „V nejbližší době oslovíme ostatní spoluvlastníky a musíme s nimi vše prodiskutovat. V případě, že se shodneme, posuneme to dál z fáze návrhu do projektové dokumentace a případně snad i do realizace,“ nastiňuje manažer AZ Tower kroky, které teď budou následovat.
Připouští, že se nakonec nemusí vycházet přímo z vítězného díla soutěže, ale i jiných. Mezi nimi byla kupříkladu prosklená terasa skýtající výhled na Brno. Zároveň by byla rozdělená na část relaxační, vyhlídkovou a restaurační. Jiný návrh pracuje také s prosklenou konstrukcí s galerií.
Co nakonec na střeše bude, záleží na tom, jak se jednotliví vlastníci domluví a jak bude vítězný návrh finančně nákladný. „Musíme dát na papír cenové odhady, v jakém rozmezí bychom se pohybovali,“ přiznává Brukner.
Kdyby to nakonec vyšlo, bludiště v mlze na střeše nebude hned. „To je spíš otázka delšího časového horizontu,“ říká Brukner. Dříve se úprav dočká vstup a recepce budovy, na kterou se ve svých návrzích zaměřili jiní studenti, kupříkladu s nápadem na zelenou stěnu.
Důvod je jednoduchý. Úprava přízemí budovy bude méně náročná. „Ty jednodušší změny bychom chtěli mít hotové do dvou let, tedy v době, kdy to bude přesně deset let od otevření AZ Tower. K tomuto výročí úpravy směřujeme,“ dodává Brukner.
21. května 2013 |