S téměř čtrnáctidenním zpožděním skončily minulý týden na jihu Čech žně. Zemědělci sklidili poslední obiloviny až na konci srpna, což bylo způsobené hlavně chladným květnem a deštivým srpnem.
Přesto jsou celkové výnosy nepatrně vyšší než loni, a to navzdory tomu, že úrodu poznamenalo extrémně suché počasí, jež v Česku panovalo na přelomu jara a léta. V porovnání s předešlými roky se však jedná o další slabší úrodu.
Podle posledních statistik ministerstva zemědělství získali jihočeští hospodáři v průměru 5,6 tuny obilovin na hektar.
„I tak je ale obilí pod dlouhodobým průměrem, navíc musíme počítat s tím, že má horší kvalitu. Za to mohou hlavně tropické červnové teploty, které neumožnily obilovinám a řepce dozrát a ty místo toho zaschly,“ vysvětluje Miroslav Daňhel z českobudějovické okresní agrární komory s tím, že s podobnými problémy se potýkají ve většině evropských zemí.
Výnosy řepky jsou letos jen lehce nad třemi tunami na hektar, což je o více než půl tuny méně než v minulém roce. Špatná čísla navíc umocňuje i nízká olejnatost řepky. Obdobné potíže však hlásí i jiné regiony Česka.
Sucho přišlo v nejméně vhodný čas
Opakované problémy s nedostatkem vody zaznamenali zemědělci například v okolí obce Sedlice na Blatensku. „Zdá se mi, že letošní sucho bylo u nás jedno z nejhorších za poslední roky, navíc přišlo už na začátku června, což je nejméně vhodný čas. Kromě obilovin se to podepsalo hlavně na prvních sečích krmiva, protože jsme nedosáhli ani zdaleka objemů, které bychom potřebovali,“ hodnotí předsedkyně představenstva společnosti Agro Sedlice Renata Vacková.
Jmenovala tak největšího nepřítele, s nímž zemědělci zápasí několik posledních let. Podle portálu Intersucho.cz, mapujícího aktuální stav sucha v Česku, je na začátku září sever Jihočeského kraje společně s Libereckem, Mladoboleslavskem, Ústeckem a Karlovarskem jednou z nejpostiženějších oblastí v republice.
Nic na tom nezměnil ani deštivější srpen, ten navíc na území kraje brzdil postup celé sklizně. Vydatnější srážky na sklonku léta však mají zásadní vliv na dozrávání dalších plodin.
„Díky dešťům a přeháňkám může lépe dozrávat kukuřice a pomáhá to také setí ozimé řepky. Horší je to s mákem, kde jakékoliv větší množství vody zpravidla napáchá velké škody,“ podotýká ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
Právě pěstování převážně ozimých plodin nebo volba odolnějších plodin je jedním z řešení, jak se vyhnout problémům s prudkým přechodem jara do léta.
„Zemědělci začínají pečlivěji vybírat plodiny podle jejich odolnosti vůči suchému počasí. Mírně narostla rozloha ploch osetých žitem a triticale, což je kříženec žita a pšenice,“ dodává Šťastná.
S hlodavci pomáhají vyšší stavy racků, volavek nebo čápů
Nervozitu mezi zemědělci vzbuzovalo také přemnožení hlodavců, konkrétně hraboše polního, který decimoval úrodu především na Moravě.
„Naštěstí jsme neměli žádné větší hlášené škody, zřejmě nám s hlodavci pomáhají vyšší stavy racků, volavek nebo čápů, kterým hraboši slouží jako potrava. Svým způsobem pomáhají také divoká prasata, která na loukách hledají myši,“ vyvrací Šťastná obavy zemědělců.
Na aktivitu divočáků se ale zemědělci dívají s nelibostí, protože jim rozrývají celé louky.
„Potýkáme se s tím prakticky pořád, z pastvin a luk v okolí lesů nám takřka dělají pole. Kvůli tomu přicházíme o nedostatkové pícniny, a to vůbec nemluvím o kukuřici, kterou nám ve velkém také likvidují,“ popsala Vacková.