Sedm chladných a vlhkých týdnů stačilo na to, aby se katastrofické scénáře počítající s mizernou úrodou změnily na přijatelné, někde dokonce i optimistické vyhlídky. Vytrvalý a místy intenzivní déšť zkrápěl až na výjimky celý kraj a půda se konečně po dlouhých měsících nasytila vodou.
Daleko lepší pohled už se nabízí i na mapy projektu Intersucho, jenž dlouhodobě monitoruje úroveň sucha v Česku. Jihočeský kraj je v nich celý vyznačený ve světlých barvách, což značí momentální nulové riziko.
Ze současné situace má radost také ředitelka krajské agrární komory Hana Štastná, která dokonce mluví o oživovací injekci pro zemědělské plochy na jihu Čech.
„Po zimě beze sněhu a po suchém předjaří se ještě v dubnu připravovali zemědělci na extrémně vyprahlý rok. Až po srážkách posledních dvou měsíců, kdy v celkovém úhrnu sahaly až ke 300 milimetrů, bylo jisté, že minimálně senáží bude v našem kraji dostatek,“ vysvětluje Šťastná a dodává, že pícniny na orné půdě společně s loukami a pastvinami nyní dohánějí suchem a chladem zpomalený růst.
Podle Jiřího Severy, předsedy zemědělského družstva v Hosíně na Českobudějovicku, pomohla výrazná dešťová epizoda také obilí a právě pícninám, jimiž mohli dorovnat kritický nedostatek po loňském roce.
„Až doplníme jejich stav novými otavami, měli bychom letošní rok zvládnout,“ hodnotí Severa.
Nedávný ráz počasí si pochvaluje předsedkyně zemědělského družstva v Dolních Hořicích na Táborsku Hana Čápová.
„Květnové deště nám úrodu skutečně zachránily, přišly na poslední chvíli. Pomohlo nám i červnové počasí, ale už jsme naráželi na problémy se senážováním a sušením sena, které ve vlhku ztrácí kvalitu. Celkově se ale nezlobíme, že máme vody hodně, jen ať prší,“ říká Čápová s trochou nadsázky.
Na úrodě se v okolí Tábora výrazněji neprojevily ani přívalové deště, které bičovaly spíše východ kraje.
„Problém je snad jen v tom, že voda všemožně odchází z polí pryč a vytváří erozní stružky. Když během půl hodiny spadne 20 až 30 milimetrů srážek, tak to žádná půda neudrží,“ vysvětluje Čápová s tím, že takové problémy jsou spíše lokálního charakteru.
„Například v okolí Bernartic na Písecku toho podle mých informací za poslední dva měsíce moc nenapršelo,“ doplňuje.
Většina rybníků už je plná
Srážky pomáhají i rybářům. Zatímco na začátku května byly břehy některých rybníků vyprahlé jako na poušti, dnes už je velká část naplněná až po okraj vodou.
„Rozhodně nám uplynulé týdny výrazně pomohly navzdory tomu, že na jihu Čech srážky nebyly tak intenzivní jako jinde v Česku. Z toho nejhoršího jsme nejspíš venku,“ popisuje situaci jednatel společnosti Rybářství Hluboká Vladimír Kaiser.
Přesto se v Českobudějovické pánvi stále najdou místa, kde ještě významná část vody chybí. Rezervy jsou zejména v okolí rybníka Bezdrev. V některých nádržích je stále hladina metr pod normálem, a pokud se sucho vrátí s podobnou intenzitou jako v dubnu, mohou rybářům nastat ještě krušné chvíle.
„U velkých rybníků je za takového počasí intenzivní výpar, měsíčně tak může zmizet až 40 centimetrů vody,“ doplňuje Kaiser s tím, že na těchto místech může opět dojít k úbytku kyslíku ve vodě. V kombinaci tepla s jarním zarůstáním odkrytého dna by hrozilo také výrazné zhoršení její kvality.
O něco lépe je na tom Rybářství Třeboň, ale i zde mají rybáři oblasti deštěm méně zasažené, než by si přáli. Zatímco v okolí Třeboně spadlo vody dost, na Mladovožicku by hospodáři uvítali další srážky.
„O záchraně letošního roku bych se zatím zdráhal mluvit. Měli jsme kvůli suchu i koronaviru tříměsíční výpadek produkce a nikdo neví, jaké počasí nás čeká,“ nechce předjímat předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Jak na Hluboké, tak v Třeboni v tuto chvíli přelovují část rybníků a do nově napuštěných, v nichž obsádka doposud chyběla, některé druhy ryb nasazují.
„Dáváme je do míst, kde bude mít obsádka ještě nějaký smysl. Do těchto rybníků také nasazujeme váčkový plůdek některých druhů ryb,“ říká Kaiser.
Už nyní je však jasné, že podzimní slavnostní výlov Rožmberka letos nebude. Vedení třeboňského rybářství se jej rozhodlo zrušit kvůli komplikacím se šířením koronaviru.
„V tuto chvíli nevíme, jak se celá situace bude vyvíjet. Tak velkou akci si za těchto podmínek nedovolíme pořádat, ročně k nám totiž jezdí až 50 tisíc lidí. Rožmberk tedy vylovíme ve standardním režimu jako každý jiný rybník,“ podotýká Malecha.
