Už několik let mají přibližně 230 dojnic. I kdyby chtěli, jejich počty rozšiřovat nemohou. „Tenhle stav trvá už dlouho. Nemůžeme ho zvýšit kvůli neúměrnému záboru zemědělské půdy,“ vysvětluje Jan Rytíř, předseda Zemědělského družstva Třebonín na Českokrumlovsku. 

Podle jeho slov stavy výrazně nenavyšují ani jinde v Jihočeském kraji. Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) za první čtvrtletí letošního roku jeho slova potvrzují.

K 1. dubnu chovali zemědělci v regionu téměř 220 tisíc kusů skotu, přičemž krávy tvořily 41,3 procenta. Číslo je meziročně nižší o 1,1 procenta a ve srovnání s rokem 2001 se změnilo minimálně.

„Produkce mléka a hovězího masa je na jihu Čech dlouhodobě stabilní například díky dotačním podporám. Pomáhá i vazba na silné zpracovatele a možnosti odbytu živých zvířat do blízkého zahraničí,“ hodnotí ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.

Někteří chovatelé by své kapacity i navýšili, ale brání jim v tom několik věcí. Jednou z nejzásadnějších jsou podle Jana Rytíře právě velké nároky skotu na zemědělskou půdu a problém nová zvířata uživit. „Souvisí to i s klimatickými podmínkami. Zajistit krmení v době sucha je velmi složité,“ upozorňuje předseda družstva.

„Z toho, co mám možnost slyšet, je to jinde podobné. My máme těch 230 kusů stabilně. Na Českokrumlovsku je takovým průměrem 300 zvířat,“ dodává Rytíř z Horního Třebonína, kde se věnují rostlinné i živočišné výrobě. 

I přestože se čísla v regionu nezvyšují, je Jihočeský kraj v případě celkového počtu skotu už tři roky po sobě na prvním místě v republice.

Čísla ale naopak dlouhodobě klesají v chovu prasat. „K 1. dubnu jihočeští zemědělci chovali 85 tisíc prasat, což představovalo 5,7 procenta z celorepublikového součtu. Přitom na začátku tisíciletí a ještě před deseti lety byl podíl kraje na republikovém chovu prasat dvakrát tak velký,“ uvádí Irena Kovárnová z Krajské správy ČSÚ v Českých Budějovicích. 

Oproti předchozímu roku ubylo v kraji prasat o 9,1 procenta, zatímco v českém zemědělství to bylo pouze o 2,9 procenta. „Ve srovnání se stavem před deseti lety propadl jejich počet v kraji o 62,3 procenta. Aktuální součet představuje v jižních Čechách pouhou pětinu toho, co zemědělci v kraji chovali na začátku tisíciletí,“ upřesňuje Kovárnová. 

Více než 900 prasat má například Zemědělské družstvo Podkleťan Křemže na Českokrumlovsku. Čtyři stovky jsou ve výkrmu a stav doplňuje 370 selat a 134 chovných prasat.

Bojují o peníze za vepřové

„Snažíme se ta čísla držet zuby nehty. Dlouhodobě ale nejen my bojujeme se špatnou výkupní cenou. Letos se to na počátku jara zlepšilo, ale dlouhodobý horizont nějakých deseti let je špatný,“ líčí předseda Podkleťanu Tomáš Bártl, podle kterého je výkrm prasat ztrátová záležitost. 

„Jihočeská kulturní krajina a její přírodní podmínky předurčují region k pastevectví, produkci zvěřiny a sladkovodních ryb. Potřeba pěstování krmného obilí a půdu zúrodňujících krmných plodin zde třicet let klesá ve vazbě na úbytek hospodářských zvířat,“ popisuje Hana Šťastná. 

Dramatické snížení počtu prasat o čtyři pětiny za dvacet let souvisí podle ní i s rušením chovů se zastaralými technologiemi. Navíc někteří hospodáři neměli dostatek půdy, díky které by mohli kompenzovat výkyvy cen vepřového masa plošnými dotacemi.

V případě chovu hospodářských zvířat je podle Šťastné potíž i se současnou situací na trhu práce. „Je velký problém sehnat personál. Chybí například ošetřovatelé skotu a dojiči a dojičky. Pro mladé lidi to není atraktivní práce a nemají o to zájem. Naštěstí máme kvalifikovaný personál, který se snažíme udržet. Zkoušíme spolupracovat i se školami,“ potvrzuje Tomáš Bártl.

Podle ČSÚ na jihu Čech také meziročně klesl počet drůbeže o 17 procent na 1,9 milionu kusů. Údaje statistiků ale ovlivňuje termín vyskladnění. Ve srovnání s rokem 2001 se nicméně v kraji hodnoty propadly o více než polovinu. Na jihu Čech naopak roste chov ovcí, koz a koní. 

„Ve srovnání s rokem 2001 se počet ovcí chovaných jihočeskými zemědělci více než zdvojnásobil, součet koz vzrostl více než o tři čtvrtiny a koní o téměř 60 procent,“ dodává Kovárnová.