Tkalci vyrobili pro postel na vimperském zámku kopii látky z roku 1600

  15:48
Tkalci z Hedvy Český Brokát v Rýmařově na Bruntálsku vyrobili pro českobudějovické památkáře 45 metrů kopie dobové látky z roku 1600. Luxusní tkanina ze směsi hedvábí a bavlny poslouží pro výzdobu postele na prohlídkové trase vimperského zámku.

Milena Hajná (vlevo) a Kateřina Cichrová představují látku, z níž švadleny ušijí závěsy k posteli s nebesy | foto: Petr Lundák, MF DNES

„Švadleny z ní ušijí závěsy okolo postele s nebesy a ještě závěsy pod okno, takzvané firhaňky, do vedlejší místnosti. Ale protože tato látka pochází z Kratochvíle, chceme, aby se objevila i tam. Teď se domlouváme s kastelánem, které drahocenné předměty s ní podložíme,“ říká Kateřina Cichrová z budějovického Národního památkového ústavu.

Vzor tkaniny ze zeleného hedvábí se světlými plastickými ostrůvky z bavlny pochází z Itálie. Jsou na něm typické renesanční motivy, hlavně granátové jablko, které bylo velmi oblíbené.

„Dokonce když se podíváte na detail, vidíte, jak si s tím dokázali tkalci pohrát – ve vazbě jsou vidět i zrníčka uvnitř granátového jablka,“ ukazuje Cichrová.

Manufaktur, které dokážou udělat kopie historických tkanin, není po světě mnoho. O to víc památkářku těší, že i v Česku jedna taková funguje.

„Zajímavé je, že se v ní vyráběly kopie historických tkanin už v19. století. Na Hluboké máme soupravu barokních ornátů. Některé kusy, které se poškodily během užívání, si nechali už Schwarzenbergové v 19. století dodělat právě v Rýmařově. Je to úctyhodná tradice,“ připomíná Cichrová.

Na závěsy okolo raně barokní postele s nebesy, kterou památkáři koupili pro vimperský zámek v Belgii, padne patnáct metrů kopie vzácné historické látky.

Ale závěsy, jejichž účelem bylo postel především ochránit před chladem, nebudou jejím jediným vybavením. Ačkoli na většině zámků mají krásně nazdobené lože, pokrývky tam chybí. Je vidět, že jsou velmi nízké a pouze zakryté přehozem.

Budějovičtí památkáři se rozhodli, že zrekonstruují přesné vybavení aristokratické postele vyrobené kolem roku 1600. Uvnitř bude původní rošt, který je pletený z provazů a sloužil k odpérování, matrace s několika druhy peří, podušky a polštáře v několika vrstvách.

Podklady našli nejen v dochovaných zámeckých inventářích a kresbách, ale také v prestižním londýnském muzeu Victoria and Albert, které vystavuje renesanční postel z Ware z jižní Anglie i s ložním vybavením.

„Dobové inventáře vypovídají, že podušek a pokrývek v ložích aristokratů bylo spousta. Minimálně tam byla spodní a svrchní peřina, a to si musíte opravdu představit ty mohutné duchny, potom měli dvě obrovské podušky a na nich polštáře, takže to bylo vysoce vystlané a trošku to připomíná pohádku Princezna na hrášku,“ líčí památkářka Milena Hajná s tím, že například Vilém z Rožmberka si nechával speciálně přivážet na vycpání duchen peří ze severských husí, což bylo v 16. století to nejteplejší, co mohlo být.

A pověstnou třešinkou na dortu bude na všech nadýchaných sněhobíle povlečených peřinách na posteli s nebesy ve vimperském zámku svrchní pokrývka, která má ve své vazbě také převážnou část hedvábí. Vyrobili ji tkalci ve francouzské manufaktuře Prelle v Lyonu.

„Má geometrický vzor, který pochází z francouzských archivních fondů, a podle majitele, s nímž je tato červená látka spojená, má název Effiat,“ dodává Cichrová.