Když už nejsou volná lůžka, vozí je záchranáři na urgentní příjmy spádových nemocnic.
„Nezletilé pacienty umisťujeme na dětská oddělení příslušných nemocnic,“ dodala Petra Kafková, mluvčí jihočeské záchranné služby, jež jedinou záchytku v kraji provozuje. Zároveň upozornila, že naplnění kapacity stanice v brzkých večerních hodinách není nikterak výjimečné.
Záchytná stanice funguje nepřetržitě. Služby klientům poskytují odborníci, o přijetí, délce pobytu i propuštění rozhoduje výhradně lékař. „Při přijetí provede základní vyšetření a stanoví délku pobytu na dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Zpravidla se jedná o 8 až 12 hodin,“ řekla Kafková.
Pro nemocnice může péče o opilé pacienty představovat nechtěnou zátěž navíc. Redakce iDNES.cz se proto na ně obrátila s dotazy, jak v takových případech postupují a nakolik jim tyto případy komplikují jejich obvyklé fungování. Českobudějovická ani táborská se však k dotazům vyjadřovat nechtěly. Odkázaly se přitom na nyní vedená jednání. Z toho je možné dovozovat, že existuje potřeba situaci řešit.
„Součinnost protialkoholní záchytné stanice a nemocnice je a bude předmětem jednání vedení nemocnice, nového vedení ZZS Jčk a odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. V tuto chvíli tedy nebudeme tuto otázku blíže komentovat,“ uvedla mluvčí nemocnice v krajském městě Iva Nováková.
O čem konkrétně jednají a proč, nechtěla komentovat ani mluvčí hejtmanství Hana Dědičová. Podotkla však, že hlavním úskalím protialkoholní záchytné stanice není počet lůžek, ale ekonomická a personální udržitelnost provozu.
Záchytka v Hradci má omezený režim, opilci spí ve špitále. Kraj zváží stěhování |
„Záchytky jsou všeobecně vysoce ztrátové. Problémem je extrémně nízká vymahatelnost poplatků za pobyt, kdy neuhrazené pohledávky představují 60 až 70 procent,“ přiblížila Dědičová.
Kafková dodala, že záchranná služba se snaží nezaplacené pohledávky vymáhat prostřednictvím upomínek, avšak s velmi malou úspěšností. Dědičová v této souvislosti připomněla, že mezi klienty bývají i lidé z různých částí republiky, bez příjmů, trvalého bydliště či dokladů nebo cizinci s neznámým místem pobytu.
Za hospitalizaci klientům účtujeme částku 1 200 korun. Výše poplatku je již řadu let neměnná.
Petra Kafkovámluvčí jihočeských záchranářů
Loni na záchytce hospitalizovali 998 lidí, dalších 72 ambulantně ošetřili. „Za hospitalizaci klientům účtujeme částku 1 200 korun. Výše poplatku je již řadu let neměnná,“ upřesnila Kafková. Na platby za ošetření a pobyt nepřispívají pojišťovny, stát ani obce.
Ztrátu z provozu záchytky tak musí doplácet kraj, který záchrannou službu zřizuje. Například v roce 2022 činily náklady 9,3 milionu korun a ztráta 8 milionů, v roce 2024 stál provoz 11,3 milionu a ztráta přesáhla 10 milionů.
„Vysoké náklady jsou dané nutností držet nepřetržitý dohled lékaře, což je v době celkového nedostatku lékařů a nelékařského zdravotnického personálu pro kraj personálně velmi náročné a z pohledu náplně lékařovy specializace až absurdní,“ vysvětlila Dědičová.
Záchytnou stanici využívají i táborští strážníci. Velitel Petr Svoboda sdělil, že by bylo vhodnější, kdyby ji měli i někde blíž. „Pomohla nám ale dálnice, že se do Budějovic dá dojet relativně dobře,“ komentoval.
Jihlavská záchytka v srpnu láme rekordy, už dvakrát musela vyhlásit stop stav |
Počet cest s opilci do krajského města ubývá. Kdysi jich měli za měsíc i osm, nyní jsou to maximálně čtyři až pět. „Většinou jsou jedna nebo dvě. Nechci to zakřiknout, samozřejmě sezona přinese svoje,“ doplnil Svoboda.
Přiznal, že občas narazí na problém, že je záchytka plná. Zmínil však, že podobné situace nelze předvídat. „Pak se snažíme spolupracovat se zdravotníky a zjistit, jestli není třeba vhodné člověka umístit do nemocnice, protože opilec může být zraněný,“ uzavřel velitel.
