Pacienty v písecké nemocnici budou už zanedlouho vyšetřovat novým počítačovým tomografem, který využívá k rozpoznání chorob rentgenových paprsků. Jeho pořízení vyjde na necelých 17 milionů korun.
„Dosavadní CT neboli počítačový tomograf dosluhuje, proto po deseti letech provozu kupujeme nový. Využíváme ho při diagnostice široké škály nemocí, dnes už hlavně v akutní diagnostice, i pro vedení speciálních léčebných výkonů, jako je zavádění drénů, k biopsiím či opichům nervů. V superakutní péči k vyšetření pacientů po mozkové mrtvici,“ uvedla primářka radiologie písecké nemocnice Hana Pašková.
S pomocí CT, které funguje v nepřetržitém provozu, dělají specialisté v písecké nemocnici průměrně třicet vyšetření denně. Urgentní případy přijdou na řadu hned, na plánovanou diagnostiku tu objednávají pacienty za dva až tři týdny.
Takto dlouhé čekací doby na plánované vyšetření na výpočetní tomografii mají i v českokrumlovské nemocnici. Nejkratší dobu čeká pacient s objednávkou na CT v prachatické nemocnici, a to týden. Ve strakonické je to týden až dva, v jindřichohradecké jeden až dva měsíce, v táborské šest až osm týdnů a v největší českobudějovické jeden až dva měsíce.
„Neustále cítíme přetlak pacientů. Nárůst je strmý i přesto, že všechny nemocnice v kraji jsou už vybaveny touto technikou, která je pro pacienta nejméně zatěžující. Ještě před sedmi osmi lety jsme dělali ročně sedm osm tisíc CT vyšetření, ale s rozvojem specializované centrové péče v naší nemocnici jsme loni provedli už bezmála 21 tisíc vyšetření,“ vyčíslil nedávno Jaroslav Novák, ředitel úseku ostatních zdravotnických oborů českobudějovické nemocnice.
Přitom budějovická nemocnice vlastní dvě moderní cétéčka, která jsou plně vytížená. Denně zvládnou pětadvacet objednaných pacientů a dvojnásobek akutních. Loni pořízené rychlé CT dokáže celého pacienta vyšetřit za deset sekund.
Vyšetření magnetickou rezonancí trvá až 45 minut
Stejně nezastupitelnou diagnostickou metodou jako CT je v současnosti v nemocnicích i magnetická rezonance. Vyšetření se provádí v prostředí silného magnetického pole a je vhodné především k zobrazení mozku, páteře, kloubů a břišních orgánů.
„Hlavními výhodami jsou absence rentgenového záření a vysoké tkáňové rozlišení. Ve srovnání s CT je však třeba počítat s delší dobou vyšetření, která se pohybuje nejčastěji v rozmezí 20 až 45 minut, a také s hlučností přístroje,“ vysvětlil Tomáš Jindra, vedoucí lékař magnetické rezonance jindřichohradecké nemocnice.
Právě hradecká a strakonická nemocnice rozšířily před rokem pořízením nových magnetických rezonancí síť těchto přístrojů na jihu na pět. V současnosti jej nemají jen v Českém Krumlově a Prachaticích.
Přísun pacientů na vyšetření na těchto přístrojích je obdobný jako na cétéčku – urgentní případy mají přednost, objednaní pacienti si musí počkat. Nejkratší dobu nabízejí ve Strakonicích.
„Na magnetickou rezonanci se u nás čeká dva až tři týdny. To je docela nadstandard, v nemocnicích mimo kraj to trvá několik měsíců. Jezdí sem i dost lidí z Horažďovicka a Sušicka, ale také z Prachaticka, Krumlovska a Budějovicka,“ popsal šéf strakonické nemocnice Tomáš Fiala.
Naopak nejdelší čekací doba v kraji je v budějovické nemocnici. „Standardně je to dva až tři měsíce, za den vyšetříme na magnetické rezonanci 28 objednaných pacientů a kolem čtyř až šesti akutních. Loni jsme na dvou přístrojích provedli 10 800 vyšetření,“ sdělila mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.
Scházejí lékaři, sestry i radiologičtí asistenti
V dalších třech nemocnicích se čekací doba na magnetickou rezonanci pohybuje od jednoho do dvou měsíců – v písecké je to čtyři až šest týdnů, v táborské šest až osm týdnů a v hradecké sedm až osm týdnů. Zatímco v táborské a hradecké nemocnici vyšetří denně 12 až 13 lidí v běžné osmihodinové směně, v Písku je to 22 až 25 pacientů.
„Protože jedeme na dvě směny. Neurologie má denně vyhrazena tři místa, abychom nemuseli posunovat objednané pacienty. Přitom k nám jezdí na rezonanci i lidé z Prahy, kde je čekací doba tři čtyři měsíce i déle,“ řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan s tím, že příští rok tam chystají po deseti letech provozu pořídit nový přístroj.
Podle primáře radiologie táborské nemocnice Gábora Gyüreho brání zavedení další směny nedostatek personálu. „Za deset let jsem neviděl volného atestovaného lékaře, nejsou radiologičtí asistenti ani sestry,“ upřesnil.
Z prachatické a krumlovské nemocnice posílají pacienty na magnetickou rezonanci kolegům v okolí. „Nejraději do Budějovic, ale tam je nejdelší čekací doba. Tak se nemocné snažíme dostat jinam. Je to složité a obtěžující, lituji, že když byly peníze z Unie na vyšetřovací přístroje, neumožnili nám rovněž požádat o magnetickou rezonanci,“ posteskl si šéf krumlovské nemocnice Jindřich Florián.