V píseckém hřebčinci vychovávají policejní koně, učí je i nebojácnosti

  17:08
Hřebčinec v jihočeském Písku je jediným místem v republice, kde se na službu připravují policejní koně. Po výcviku putují na krajská ředitelství Prahy, Liberce, Zlína a Brna.

Na kolbišti v píseckém hřebčinci kluše mohutný hnědý kůň s policistou v sedle. Jmenuje se Castello a zrovna skládá zkoušky, aby mohl nastoupit do služby u policie. 

Výcvikovým stájím tu šéfuje Rudolf Fiala, který hřebčinec vyměnil za obvodní oddělení policie v Blatné, kde působil osm let. Jak sám říká, s koňmi vyrůstal, závodil, rozumí jim, přesto se i on musel učit. 

„Byl jsem na studijním pobytu v hřebčinci, zvládl přípravu, zdokonaloval jsem se v této specifické činnosti. I teď si znalosti rozšiřuji za pochodu,“ popisuje.

Spolu s kolegy cvičí mladé koně pro krajská ředitelství Prahy, Liberce, Zlína a Brna. Aby mohli jít do služby, musejí splňovat určitá kritéria. 

„Je to hlavně věk, pořizujeme proto většinou tří až čtyřleté koně, aby vydrželi zdraví ve službě dlouho. Musejí mít jednotnou barvu, černou, hnědou, nebo ryzák. Jednotná ústroj je podmínkou nejen u policistů, ale i jejich koní,“ vysvětluje.

Do policejní služby mohou jen valaši, vykastrovaní hřebci. „Kobyla je hodně agresivní na koně vedle sebe, hřebec má své pudy. To si nemůžeme dovolit, potřebujeme co nejklidnější zvířata,“ srovnává.

Nyní se v píseckém hřebčinci připravuje na práci u policie osm koní. Roční výcvik spočívá hlavně v obratnosti a zvladatelnosti koně, cvičí se na překonávání určitých překážek, učí se nebojácnosti a zvykají si na neobvyklé situace. 

„Začínáme postupně. Každé zvíře se přirozeně lekne a poplaší třeba při střelbě,“ naznačuje Fiala. Koně pak slouží při hlídce nebo spolupracují při sportovních utkáních. 

„Mezi lidmi budí koně větší respekt než samotný policista,“ podotýká mluvčí písecké policie Kamila Čuřínová Ingrišová.

Pětiletý Castello, stejně jako dva další koně, ve čtvrtek ukončil výcvik úspěšně. Jeho služba bude trvat asi do 15 let, záležet bude na zdraví. 

Mezi koněm a jeho lidským kolegou za tu dobu vzniká pouto, není tak výjimkou, že si kůň zaslouženého „důchodu“ užívá ve stáji u svého pána.