iDNES.cz

Letiště není ztrátové, ujišťuje Stráská, která obhajuje pozici v čele kraje

  16:32
ČSSD vede do krajských voleb hejtmanka Ivana Stráská. „Vím, že sociální demokracie má období, kdy se nám zrovna nedaří, jak bychom chtěli, a tak bych byla ráda, kdyby se náš volební zisk blížil dvoucifernému výsledku,“ říká.

Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Zajistit pro jihočeské nemocnice víc zaměstnanců, nesnižovat úroveň maturit na krajských školách a zavést pravidelné turistické linky na letišti v Plané u Českých Budějovic.

To jsou některé z cílů politiků z jihočeské ČSSD, kteří jako vítězové voleb v posledních třech volebních obdobích sestavovali krajskou koalici.

„Kdyby šel čas normálně, měly už od května létat pravidelné turistické linky Praha – Budějovice a Budějovice – Vídeň – Salcburk, kterou využijí hlavně turisté mířící do Krumlova a dál po Evropě. Ale koronavirová doba přinesla největší krizi letectví v historii. Přesto jsem přesvědčená, že může nastat éra pro malá letiště, protože budou bezpečnější,“ říká hejtmanka Ivana Stráská, která vede do říjnových voleb ČSSD a bude obhajovat pozici první ženy kraje.

Jak se cítíte poprvé v čele krajské kandidátky?
Musím říct, že ne moc dobře, protože jsem člověk, který byl vždycky ten pracovník vzadu. A nemám ráda přílišnou publicitu ani silové vystupování, které lídrovi kandidátky patří. Ale musím se s tím popasovat.

Proč je na jihočeské kandidátce ČSSD čtvrtina adeptů nezávislá?
Bereme to tak, že tradiční strany by se měly víc otvírat odborníkům, protože jsme si vědomi, že správa kraje je věcí odbornou. Ve straně zastáváme nějaký směr, a pokud najdeme lidi, kteří ho s námi chtějí sdílet a přitom jsou úspěšní, mají společnosti co dát, je dobré je oslovit a získat na kandidátku. Nám se to povedlo. Máme 14 nezávislých a jsou to špičky ve svém oboru.

Ivana Stráská (68 let)

Jihočeská hejtmanka je členkou ČSSD. V letech 1998 až 2006 byla starostkou Milevska na Písecku, zastupitelkou města byla až do roku 2014. Od roku 2008 byla také náměstkyní hejtmana, v dubnu 2017 v hejtmanském křesle nahradila Jiřího Zimolu (ČSSD). Vystudovala obor český jazyk – dějepis na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a poté učila na II. ZŠ v Milevsku, kde byla i zástupkyní ředitele. Mluví rusky a francouzsky. Je vdaná a má jednoho syna. V říjnových krajských volbách je lídryní kandidátky ČSSD a obhajuje tak post hejtmanky.

Seriál: Rozhovorem s Ivanou Stráskou pokračuje seriál předvolebních rozhovorů s vybranými kandidáty na jihočeského hejtmana.

Co nabízíte voličům v oblasti sociálních služeb?
Už sousloví sociální služby a sociální demokracie ukazují, že to je naše priorita, protože základní ideou ČSSD je pomáhat těm, kteří už si sami pomoci nemůžou. Dnešní realita ukazuje, že stále stoupá tlak na počty lůžek v sociálních zařízeních. Jejich klienti jsou jiní než před dvaceti lety. Většina z nich potřebuje trvalou péči a málokterá rodina se dokáže o svého potřebného člověka postarat. Proto navyšujeme kapacity v sociálních službách, po otevření nových domů pro seniory v Bechyni a Dačicích teď chystáme přestavbu domovů v Horní Stropnici a Chýnově.

Někteří kritici tvrdí, že kraj by měl mít víc lůžek pro seniory trpící různými druhy demencí.
Těchto lůžek je všude nedostatek, my se už řadu let snažíme jejich počty navyšovat. Přidáváme je prakticky do všech domovů, které otvíráme, ať jsou nové, či po rekonstrukci. Je důležité, aby tyto kapacity pozvolna narůstaly, ale obávám se, že požadavky na lůžka pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí budou pořád vyšší, než jsou možnosti. Kraj se nemůže postarat o všechny, každé město by si mělo uvědomit, že se má v první řadě starat o své lidi. U větších měst bych považovala za normální, že zařízení budou mít, protože pro tyto nemocné je nejlepší zůstat co nejblíž domova.

Ve vlnách se stále vrací otázka, zda mají mít Budějovice hospic?
Kapacitně stačí hospic v Prachaticích. Byť je v Budějovicích pořád tlak, aby tu kamenný hospic byl, naléhavost této otázky trošku ustupuje do pozadí s rozvojem domácí hospicové péče. Ale pokud krajské město bude o hospic stát, můžeme se o tom bavit. Kraj požádal, aby na hospic v Budějovicích zůstal blokovaný pozemek. Teď ho nepotřebujeme, ale nevíme, co bude za 20 let.

Kam má směřovat školství?
Míst v krajských školách máme dostatek, a proto se do nich vejdou i děti rodičů z populačně silné vlny takzvaných Husákových dětí. Ale je třeba se zamyslet nad tím, jaké obory jim nabízet. Budeme preferovat technické obory, jenom mám z dnešních nápadů jako maturity bez známkování pocit, že to přeháníme s tím, abychom děti moc nezatížili. Škola by měla klást na žáky určité nároky a naše školy mají vzdělávací programy dobře připravené a zažité. Proto budeme usilovat, aby se pod tlakem obecného mínění kvalitativní nároky v krajských školách nesnižovaly.

Přemýšlíte, jak dostat do nemocnic víc personálu?
O tom přemýšlíme pořád a dlouho. Při akcích Medik roku a Jihočeská sestřička chceme ukázat lidem, kteří do zdravotnictví teprve přijdou, že dělat v nemocnicích v kraji je prestižní věc a může to být zajímavé odborně i finančně. Zdravotníci si už však dneska nenaříkají na peníze, ale jsou někdy na hraně svých sil. Zvlášť sestry, protože je jich málo. Proto se snažíme navýšit počty zaměstnanců na některých odděleních.

Ale kde je vzít, když na trhu práce nejsou?
Nijak dramaticky na tom nejsme, spíš je to oborové. Snažíme se získávat i pracovníky ze zahraničí, protože dneska je to trend. Čeští lékaři pracují v Německu, němečtí ve Švýcarsku, u nás jsou lékaři slovenští, ukrajinští, běloruští a jiní. Nic proti tomu, myslím, že získávání zkušeností je důležitá věc. Ale měli bychom se domluvit, že se pak budeme vracet a vzdělání, které jsme tu získali, společnosti vrátíme i třeba těmi získanými zkušenostmi.

Co se kraji povedlo pod vaším vedením?
Mám radost, že jsme udrželi rozpočet bez dluhů a přitom stihli hodně investovat. Ve všech posledních třech letech jsme proinvestovali po 3,7 miliardy korun, oproti průměrným předchozím 1,5 miliardy. Myslím, že to už je hrana toho, co jsme schopni zorganizovat a vyúčtovat. Těší mě dačický domov pro seniory, kde se podařilo nevyužívanou budovu nemocnice proměnit v krásné a účelné bydlení, které získalo i cenu Presta. Zajímavá je i budova psychiatrie v táborské nemocnici.

A co se nepovedlo?
Letiště. Kdyby šel čas normálně, měly od května létat pravidelné turistické linky Praha – Budějovice a Budějovice – Vídeň – Salcburk, kterou využijí hlavně turisté mířící do Krumlova a dál po Evropě. Letiště získalo potřebné certifikáty, měli jsme dvě firmy, které chtěly linky zřídit. Ale koronavirová doba přinesla největší krizi letectví v historii. Přesto jsem přesvědčená, že může nastat éra pro malá letiště, protože budou bezpečnější.

Kraj má dobré silnice, dobré školy, špičkové nemocnice, je postaráno o staré lidi. Nepotýkáme se s tím, že si musíme brát úvěry, že některé věci neuživíme.

Ivana Stráská

Řada stran však jde do voleb s tím, že letiště je předražený projekt, z něhož lidé nic nemají.
Celý areál neskutečně zhodnocují pozemky, které k němu patří, a jsou schopny letiště prostě uživit. Do letiště v Plané se zatím investovaly dvě miliardy a účetní hodnota toho majetku je kolem šesti miliard. Účetní hodnota, ne tržní, která může být mnohem vyšší. Jestli někdo říká, že letiště je ztrátový projekt, není tomu tak, když to vnímáme v celém kontextu, jak se to nakonec pojalo, že musí mít zázemí.

Kolik chcete získat procent hlasů ve volbách?
Já bych chtěla 50 procent, to by chtěl každý, ale jsem realista. Vím, že sociální demokracie má období, kdy se nám zrovna nedaří, jak bychom chtěli, a tak bych byla ráda, kdyby se náš volební zisk blížil dvoucifernému výsledku.

Mluví se o tom, že směřujete ke koalici ANO, ODS a ČSSD.
Já mám hroznou radost, že už to někdo ví. (smích) Ale vážně, všechno ukážou až čísla, koalice se dělají až po volbách. Jakmile statistici sečtou hlasy, sednou si hlavy stran, začnou počítat možné varianty, hledat průniky a teprve pak se tvoří koalice.

Ale na vládnoucí krajské koalici byste se asi chtěli podílet?
Samozřejmě, protože jsme tu udělali kus práce. Kraj má dobré silnice, dobré školy, špičkové nemocnice, je postaráno o staré lidi. Nepotýkáme se s tím, že si musíme brát úvěry, že některé věci neuživíme. Proto si myslím, že máme pořád ještě potenciál, zkušenosti, které můžeme kraji dát.

zpět na článek