První československá biostanice z roku 1974 pomáhá také třeboňským lázním

  15:56
Až z 25 procent je možné nahradit spotřebu dováženého zemního plynu domácím biometanem. Plyn vyrábějí stanice ze zemědělských živočišných odpadů nebo z rostlin k tomu pěstovaných. Další alternativu představuje výroba elektrické energie ze slunce, větru, vodíku, biomasy či pomocí tepelných čerpadel.

Společnost Tepelné hospodářství města Trhové Sviny zpracovává a topí pro velkou část města na Českobudějovicku dřevní štěpkou. Na snímku nakladač nabírá dřevní hmotu ke zpracování v kotlích | foto: Petr Lundák, MF DNES

Takové řešení nabízejí vládě experti ze sdružení CZ Biom, Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) a ČVUT. Za příklad udávají třeba třeboňské Lázně Aurora, které bioplynem a elektřinou zásobuje biostanice ze čtyř kilometrů vzdálených Břilic.

Vznikla jako první v bývalém Československu v roce 1974. Původně využívala k výrobě metanu kejdu z místních vepřínů, dnes ji nahrazuje trávou z okolních luk.

„Dodáváme odpadní teplo a elektřinu z biostanice do lázní a okolních domů. Prosadili jsme rozvod už před deseti lety, dnes jsme za projekt vděční,“ uvedl starosta Třeboně Jan Váňa.

Deset let vyrábí teplo a elektřinu z biomasy také Trhové Sviny na Českobudějovicku. Podle místostarosty Pavla Randy je na kotelnu připojená třetina města. Lidé, kteří se v minulých letech od městského tepla odpojili a přešli na levnější zemní plyn, teď znovu žádají o připojení.

Podobným zařízením je částečně vytápěné a zásobované elektřinou město Jindřichův Hradec. Společnost Energetické centrum zde topí už pět let pod kotli v bývalém areálu závodu Jitka lisovanou slámou a senem.

Plány na výrobu energií z vlastních obnovitelných zdrojů zažívají boom. Stavba nových zařízení je dosud i kvůli administrativě zdlouhavá. Předseda OZE Štěpán Chalupa je proto přesvědčený, že energetická krize přinesla pozitivní změnu.

Nastartovala zájem o alternativní zdroje a přinutila politiky, aby se zabývali řešením, jak urychlit jejich výstavbu. Změny by měly přinést připravované novely stavebního a energetického zákona. Půjde o zjednodušení stavebních povolení a některých licencí. Menší domácí fotovoltaika by se měla obejít bez těchto podmínek.

Další novinkou bude komunitní sdílení energií nebo úprava územních plánů, kde budou vymezena místa pro tato zařízení. Jejich vznik by se měl hodnotit přednostně jako stavby ve veřejném zájmu.

České Velenice jsou napojené z Rakouska

Podle Adama Moravce ze sdružení CZ Biom tvoří zmiňovanou čtvrtinu potenciálu náhrady zemního plynu biometan, který se po úpravě může vhánět do rozvodů pro zemní plyn. Problém je v tom, že ubývá médium pro výrobu energie z přírody. Je stále méně hospodářských zvířat a každým dnem mizí hektary dostupné zemědělské půdy.

Klasickým příkladem jsou České Velenice napojené na teplovod z biomasy ze sousedního Rakouska. Jindřichův Hradec a dalších pět okolních obcí zásobuje teplem společnost Teplospol, jež kromě zemního plynu využívá i plynové biostanice a výtopny na biomasu.

Biometan vyrábějí hlavně zemědělské provozy, většinou pro vlastní spotřebu. Jen v Jihočeském kraji je jich několik desítek. Jedna z prvních takových stanic funguje ve Věžovatých Pláních u Kaplice. Další jsou třeba v Soběslavi, Sezimově Ústí, Chotýčanech, v Kestřanech a Deštné. Mezi nejvýkonnější bioplynové stanice patří písecká nebo v Chabičovicích u Mirkovic. Většinou vyrábějí současně elektrickou energii.

Podle manažera provozu firmy Teplospol Štěpána Srnce totální výpadek zemního plynu nehrozí, jenomže přechod na jiný systém si vyžádá změnu vládní koncepce, zákonů a podporu obnovitelným zdrojům. Svět se mění.

Většina bioplynových stanic vznikla kolem roku 2010. Pak česká vláda po aférách s fotovoltaikou těmto zdrojům dotace ubrala. Poslední bioplynová stanice byla zkolaudovaná před devíti lety.