Příležitost k vyzvednutí časové schránky z její makovice poskytla oprava střechy klášterní věže. Od roku 1772, kdy Bílá věž získala současnou podobu, nebylo otevření kovového pouzdra tvaru tubusu doloženo. Hlavní otázka tak byla, co se v něm skrývá.
„Je to docela lehké,“ říká po návratu zpátky na zem se zaletovaným pouzdrem v ruce biskup.
Památkáři pracují se schránkou v rukavičkách a postupně z ní vytahují útlou publikaci, svaté obrázky a dobové listiny. „Je to kniha Panna Maria Budějovická od Jana Zíky z roku 1932, která je přímo psaná o místním milostném obrazu,“ popisuje vedoucí památkového oddělení biskupství Jiří Vácha.
Jedna z listin byla psána na psacím stroji, obsahuje i přehled nákladů oprav z dřívějška a seznam všech účastníků při minulém otvírání makovice.
Fotogalerie |
„Hned na první řádce stojí, že je o opravě věže mariánského kostela roku 1937. Domněnka o tom, že byla věž otevřena tohoto roku, je potvrzena,“ líčí Vácha s tím, že tento dokument sepsali redemptoristi, kteří v té době klášter obývali, 12. srpna 1937.
Historická schránka vydala i sbírku svatých obrázků a obálku společnosti, která dělala před dvaaosmdesáti lety obnovu věže, se jmény tesařů i rozpočtem na opravu střechy věže při klášteře.
„Je vidět, že předci dokázali uspořádat dokumenty úžasně, abychom dohledali chybějící střípky naší historie, co kolik stálo a jak to bylo opravováno,“ chválí Vácha.
K nosnému trámu byla připevněná i historická lahev Budvaru. Podle mluvčího biskupství Miroslava Bíny by tam Budvar mohl dát novou lahev, litrovou, ze série určené pro papeže.
Dokumenty z časové schránky památkáři zpracují pro další využití a poté je do ní vloží zpátky. Biskupství, památkáři, město i kraj k ní přidají druhou schránku a obě dají do makovice už v pátek.
„Dáme do ní přehled historie, kterou teď prožíváme, listiny i mince. Teď jsme třeba vydali minci sv. Auraciána,“ plánuje biskup Kročil. Vedení kraje přidá jako ukázku zanikajících řemesel dřevěnou holubičku, kterou vyrábí šumavští řezbáři. Zástupci Budějovic vyberou nějakou malou publikaci, kterou město letos vydalo a doplní i seznam členů městské rady, jak bývalo zvykem na různých stavbách.
Opravy vyjdou na 80 milionů korun
Klášterní areál na Piaristickém náměstí, který je nejstarší a nejvýznamnější budějovickou památkou, prochází rozsáhlou obnovou.
„Děláme dvě rekonstrukce. S evropskou dotací opravujeme na kostele a klášteře kompletně fasády, dokončujeme opravy střech, opravujeme Bílou věž a ještě nás čeká úprava předzahrádky u ní,“ vypočítává František Mrozko, vedoucí stavebního oddělení biskupství.
Druhou stavební akcí je kompletní výměna elektroinstalace v interiéru. Především v prostorách, kde je dnes základní umělecká škola. Náklady oprav dosáhnou 75 milionů korun, vnitřní úpravy vyjdou na dalšího 4,5 milionu.
„Rozvody elektřiny dokončíme během čtrnácti dní, opravy fasád poběží do září příštího roku,“ předpokládá Mrozko.
Památkáři kvitují, že se klášterní budovy vrátí k původnímu vzhledu, kombinaci bílé a šedé barvy.