Římovská přehrada ztrácí kvůli oteplování kyslík, může to ohrozit ryby

  14:38
Intenzivní změny klimatu stále více ovlivňují přirozené přírodní procesy, včetně stavu vody v nádržích. Vědci zjistili, že v posledních desítkách let dokonce tak výrazně, že sladkovodní jezera v mírném pásu ztrácejí kvůli globálnímu oteplování kyslík. To má za následek strádání nebo i vymírání různých vodních organismů od planktonu až po větší ryby.

Meteostanice na římovské přehradě | foto: Josef Hejzlar

Rozsáhlou sérii pozorování vodních nádrží vedli odborníci z americké Rensselaer Polytechnic Institute ve státě New York. Jejich výzkum se objevil v prestižním časopise Nature. Podílel se na něm také tým pod vedením hydrobiologa Josefa Hejzlara z Biologického centra Akademie věd. Zaměřil se především na vodní nádrž Římov.

Vědci analyzovali více než 45 tisíc záznamů o hloubkovém měření koncentrace kyslíku shromážděných od roku 1941 z téměř 400 jezer po celém světě. Čeští hydrobiologové do studie dodali dlouhodobou řadu výzkumných dat z římovské nádrže, kterou pravidelně monitorují už od roku 1979.

Přehrada na řece Malši zasahující do okresů České Budějovice a Český Krumlov slouží jako hlavní zdroj pitné vody pro Jihočeský kraj.

„Voda se v ní za tu dobu oteplila na hladině o dva stupně, což je nejméně o jeden stupeň víc, než je průměrný teplotní nárůst ve světových jezerech. Je to způsobené změnou atmosférického proudění nad střední Evropou,“ vysvětlil Hejzlar.

S tím souvisí také výrazný pokles obsahu kyslíku rozpuštěného ve vodě. Vědci dokonce zaznamenali za posledních 30 let až dvojnásobný nárůst rozsahu bezkyslíkatých zón v hlubokých vrstvách, a to v období na konci letních měsíců. Nezabránilo tomu ani výrazné omezení přísunu znečišťujících látek do nádrže, k němuž vedlo zlepšování kvality vody vypouštěné z čistíren odpadních vod.

Chybějící kyslík ve vodě má za následek strádání nebo dokonce vymírání různých vodních organismů od planktonu až po větší ryby. Jeho nedostatek ale ovlivňuje i další vlastnosti vody, například může podporovat množení konkrétních druhů bakterií, jež produkují metan. Tím se tak vodní plochy mohou stávat producentem tohoto skleníkového plynu.

Hlavní příčinou změn je zmíněné oteplování, s rostoucí teplotou jsou vodní plochy stále méně schopné pojmout další kyslík z atmosféry. To se podepisuje i na hlubších a nehybných jezerních vrstvách s nízkou teplotou, kam proniká hůře okysličená voda z vrstev blíže k hladině.

Vědecký tým dále zjistil, že koncentrace kyslíku v jezerech mírného pásu klesly v průměru o šest procent u hladiny a ve spodních vrstvách dokonce o 19 procent. Jezera tak ztrácejí kyslík až devětkrát rychleji než oceány, což je rychlost poklesu, při které brzy začne docházet k zásadnímu ovlivnění vodního ekosystému jezer a nádrží.

„Jezera jsou indikátory změn a potenciálních hrozeb v životním prostředí, protože reagují na děje v okolní krajině a atmosféře. Zjistili jsme, že se velmi rychle mění, což ukazuje, jak výrazně už probíhající atmosférické změny ovlivnily ekosystémy,“ uvedl hlavní autor studie Stephen F. Jane.